Noèní úvahy
None

Sallékhana

1. května 2005, 21:38


Zajímavé...

Jediné náboženství, které má obřad dobrovolné smrti, je snad džinismus. Náboženství, které i pro stará i nevyléčitelně nemocná zvířata zřizuje útulky a jehož příslušníci si dávají bedlivý pozor, aby neublížili ani hmyzu, který by mohli neopatrně vdechnout, zná rituální smrt hladem, vlastně pasivní euthanasii. Citát z knihy R.Kirste, H.Schultze, U.Tworuschka: Svátky světových náboženství, Vyšehrad, Praha 2002

Sallékhana (rituální smrt hladem)
"Prosím, poučte mne, Pane! Přišel jsem, abych hledal sallékhanu, slib, který budu od této chvíle dodržovat po celý život. Jsem v této věci prost všech pochybností a strachu. Od této chvíle až do posledního dechu se zříkám všech pokrmů a všech nápojů."
Těmito slovy se džinistický mnich či laik, hledající dobrovolnou smrt, odevzdává do ochrany zkušeného náboženského mistra, aby se jím nechal doprovodit na své poslední cestě.
Tato "rituální smrt hladem", které je dosaženo při poslední meditaci, je náboženským cílem, jehož i dnes chce dosáhnout nejeden džinista. Džinistický zákoník stanoví případy, kdy je povolena dobrovolná smrt hladem a žízní: v bezvýchodné situaci ohrožení nepřáteli, kdy džinista nemůže dostát svým slibům; v případě hladomoru; ve vysokém věku, kdy džinista ztratí zrak nebo už není schopen chůze, tj. v případě senility; při smrtelné nemoci.

 

linkuj.cz vybrali.sme.sk

Rubrika: náboženství Indie  |  Autor: didactylos
Osobní komentáře prosím směrujte na email.


Komentáře


Přidání komentáře...

Vaše jméno:


Váš e-mail:


URL vašich stránek:


Nadpis:


Text:


   
None
None
Didactylos bude ráda, pokud cokoliv z jejich úvah použijete nebo využijete. Didactylos je totiž fikce, literární postava, takže žádná autorská práva nemá a ani nemůže mít. Noční úvahy opatřil kabátkem naopak nefiktivní Jirka Kouba.