Eneolit

Na závěr doby kamenné, v eneolitu, dokladů kultu ve srovnání s neolitem podstatně ubývá, je to doba sociálních a ekonomických změn, vstupem prvních kovů do ekonomiky, vyšších forem dělby práce a zvýrazněné společenské stratifikace. Můžeme i v oblasti náboženské předpokládat značné posuny, obecně se považuje eneolit za epochu krystalizujícího polyteismu. Je to ovšem také doba velkých etnických pohybů, druhým velkým "stěhováním" lidstva. Musíme tedy sledovat zvlášť linii místních obyvatel – potomků domácích zemědělců, zvlášť invazorů z různých končin Evropy.

Nejstarší eneolitické kultury střední Evropy ukazují doznívání lengyelských skupin se znaky destrukce vnějších jevů duchovního života a transformací do nových poměrů. Pozorujeme dožívání starého kultu Matky země, téměř vymizela lidská i zoomorfní plastika, objevuje se jen výjimečně.

Částečné oživení kultovního života lze pozorovat ve středním neolitu u lidu badenské kultury s kanelovanou keramikou, který je geneticky vázán na staré lengyelské tradice. V inventáři jsou bezhlavé ženské idoly, schematizované zvířecí figurky samičího pohlaví sw zvýrazněnými mléčnými žlázami. Opakuje se motiv býčí hlavy a navozuje myšlenku o kultu býka jako mužského protipólu původního ženského božstva plodnosti. Jsou nalezeny i keramické tvary s vyrytými posvátnými znaky, modely trůnů, křesílek, stolečků i domků. Objevují se i nové prvky v keramické tvorbě, keramické servisy, nádoby typu kernoi, obličejové urny, mísy s přepážkou, kornoutovité čerpáčky s vysokým uchem i stylizace vozu se zvířecím zápřahem. U lidu badenské kultury došlo k přechodnému oživení starých zemědělských kultů úrody a plodnosti. V pohřebních zvycích navazují také na své předchůdce. V následujících skupinách domácích zemědělců se ukazují abstraktnější formy projevu a sortiment sakrálního mobiliáře se zúží, časté jsou "slavonské" misky na nízké nožce, zdobené slunečním ornamentem, džbánky v podobě býčích rohů nebo měsíčního srpku.

Jsou doloženy kruhové příkopové areály zachovávající původní neolitické dispozice a funkci. Právě v té době, eneolitu, vznikají v západní Evropě známé megalitické stavby. Vedle kruhových svatyní jsou také čtyřúhelníkové astronomicky orientované areály. Z Čech pochází takový útvar ze sídliště lidu s nálevkovitými poháry z Makotřas u Kladna, jeho plocha (přes 9ha) byla ohrazena mělkým příkopem se dvěma protilehlými vstupy, jejichž spojnice směřovala k poloze hvězdy Sirius.

O náboženském životě imigrantů mnoho nevíme. Obě etnika, indoevropský lid se šňůrovou keramikou i neindoevropský lid se zvocovitými poháry, měla vyvinutou úctu k mrtvým, projevující se existencí zvláštních pohřebišť a stabilizovaným kostrovým pohřebním ritem. Nedostatek nálezů jakýchkoliv terénních svatyní ani kultovního mobiliáře se dá vysvětlit částečně jejich nomádským způsobem života, ale je také možné, že předpokládaný nastupující polyteismus příliš složitým rituálům nepřál. Svrchovaná úcta k mocným bohům možná nedovolovala jejich zpodobování. Stejná situace doznívá ještě ve starší době bronzové.

linkuj.cz vybrali.sme.sk

Komentáře