Zabíjím nerada, ale dělám to často
19. srpna 2003, 22:44
Na verandě mezi květináči se před časem usídlil velký pavouk. Vybudoval si postupně skvělou několikaposchoďovou pavučinu s impozantním vchodem, kam vždycky vyběhl, když jsem skrze tu jeho stavbu zalévala květiny. A teď několik dní se už neukázal. Tak nevím, jestli se odstěhoval, protože se mu u nás už nelíbilo, nebo v těch vedrech zahynul. Je mi to upřímně líto. Patřím mezi ty šílené lidi, kteří vysvobozují pavouky z vany, domlouvají mravenčím královnám, které se rojí v koupelně, že snaha založit nové mraveniště ve vlasech obyvatel je stejně marná. Když jsem onehdy na zahradní cestičce šlápla na páskovku, což bylo vzhledem k mé tonáži pro pásovku smrtelné, měla jsem výčitky svědomí celý týden a vzpomínám na to dodnes s lítostí.
Ale přesto...
Uvažovali jste někdy nad tím, jak je přikázání desatera Nezabiješ nebo případně ahimsá — neubližování, abychom neopomněli východní tradice, ve své jednoduché podstatě nesplnitelné?
Každá vaše jednotlivá buňka se dopouští řízené sebevraždy, když skončil její naprogramovaný cyklus dělení (jen rakovinné buňky jsou nesmrtelné), váš imunitní systém bojuje každou chvíli vašeho života se skutečnými i domnělými vetřelci a zabíjí všechno, co se mu nezdá, a je to samozřejmě dobře pro udržení vašeho života a je naprosto perfektní, že to není ponecháno vaší možná příliš altruistické vůli. Takové zabíjení jsem nazvala zabíjením z nutnosti.
Hájíte sebe i své obydlí, své nejbližší, ať už jsou to lidé, zvířata nebo rostliny proti všem škůdcům i nemocem. To je snad zabíjení potřebné.
A pak taky musíme něco jíst. Přiznám se, že nejsem vegetarián, stejně si myslím, že vegetariáni kážou dvojí morálku, protože i salát je přece živý. Být veganem, který se živí jen plody, aby neubližoval, je docela dost namáhavé (a asi taky nezdravé). Tudy zřejmě cesta nevede. Také předpokládám, že si nenecháte jen z lásky k bližním, sežrat své šaty od molů. Ale uznávám, že toto zabíjení je už jenom zabíjení z pohodlnosti.
Takže je to opravdu tak. Zabíjím nerada, ale dělám to neustále.
Jak jste na tom vy?
Je to stejně divný svět, řežu někomu pohlavní orgány, abych je darovala někomu jinému, aby měl radost.
Rubrika: ...jen tak mimochodem | Autor: didactylosOsobní komentáře prosím směrujte na email nebo ICQ.
Trackback URL (?): http://www.bloguje.cz/blox/tb.php/4957
Komentáře
Howadoor (21.08.2003, 23:37:07):My zenbuddhisté s tím potíe nemáme. Co je to páskovka?
didactylos (22.08.2003, 12:17:40 - Mail): 2Howadoor
Páskovka je hlemýžď celkem malé velikosti i v dospělém stavu, ale má moc pěkně pruhovanou bílo-tmavěhnědou ulitu (pruhovanou je možná špatné vyjádření, protože se ty proužky stáčejí do spirály). Máme jich na zahradě opravdu plno. Mrzelo mne, že jsem na ni šlápla, dávám si teď větší pozor. Znám vaše zenbudhistické stanovisko. A taky vím, že i mrtvá posloužila zase jako potrava mým dalším oblíbencům, mravencům, kterých máme snad ještě víc. Poddolovali nám svými mraveništi skalku, takže některé kobercové skalničky přes všechno zalévání uschly. Holt, takový je všeho života běh.
ST (04.02.2004, 13:13:00 - WWW): Lžete si do kapsy
Zvířata - naši bratři
Můj milý! Jak mám začít, říct Ti to, co chci? Je pro mě těžké začít a napsat to, co Ti chci říct, a přece se vynasnažím, pokusím se vysvětlit Ti své myšlenky, nejdřív zeširoka, potom v detailech.....
http://www.vegetarian.cz/ostatni/nasi_br_zv_1cast.html
(URL vašich stránek:nejsou to MOJE stránky)
didactylos (04.02.2004, 14:26:02): děkuji za odkaz
ale nejsem ani jogín, ani džinista, ba ani vegetarián ne. Čtení to bylo ohromně zajímavé a s mnohým nebo dokonce se vším souhlasím, ale nedokážu se živit jenom plody. A taky jsem zrovna teď brala antibiotika. I ostatní formy života jsou naši příbuzní, ale přesto jsem ráda, když můj imunitní systém pracuje tak, jak má, tedy zabijácky.
Věřím, že moje stránky nejsou Vaše, ale tak už to v životě chodívá, jsem jenom religionistka, a to se nemusí líbit všem.
janicka (19.02.2004, 22:53:59): pro upřesnění...
...vegani jedí i jiné věci než plody (tj. rostlinnou stravu obecně), výhradní plodožrouti jsou tuším fruktariáni. ovšem být fruktariánem v našich klimatických podmínkách by znamenalo sploléhat se na zimní rajčátka z Maroka a podobně... (nebo mít velkou zahradu a velký sklep, ale to si vzhledem k omezenosti prostoru může dovolit jenom velice omezené množství lidí.)
a co se dvojí morálky ohledně salátového listu týče: dobrá, ale když ten salát napřed sežere ta slepice, nebo ta kráva, kterou následně sežeru já, sežere ona pro "výrobu jedné jednotky" masa cca deset jednotek salátu. tedy - když si dám flákotu, salát neušetřím, naopak. (a už vůbec ne, dám-li si flákotu z masožravce - i tam platí ta zhruba devadesátiprocentní ztráta.) tudíž nejíst zvířátka neznamená jen zavraždit salát, ale taky ušetřit devět z deseti jeho bráchů.
a - mimochodem - moly lze zahnat levandulí, honit je po bytě a vraždit (nebo je dokonce s naprostým zhnusením objevit v zavařovačce se zásobou ovesných vloček) pak už není třeba. ;)
didactylos (20.02.2004, 08:08:33): docela uznávám
ba dokonce se i snažím, ale vždycky to nefunguje stoprocentně, teď právě mám potíže s vetřelci z oblasti virů a bakterií. A přesto, že se snažím posílit svůj imunitní systém, aby je vůbec nepustil dovnitř, musela jsem nakonec sáhnout k výdobytkům moderní mediciny. A pak mě zase okupovaly rostliny, tedy jestli se o plísních jako rostlinách dá mluvit, to mám za to, že jsem takový příznivec rostlinného světa. Ale na sobě bych je mít snad nemusela :o)
didactylos (20.02.2004, 11:48:46): ještě něco
ti moli v ovesných vločkách nejsou moli, ale obaleči, a na ně levandule nezabírá, jediná pomoc je nedělat si velké zásoby jejich oblíbených potravin :o)
janicka (20.02.2004, 21:37:09): vetrelce nebrat... :)
obrana proti vetrelcum je zcela v souladu s pudem sebezachovy, tudiz kridlaty potfory z vlocek byly vykazany bez milosti (coby moli, protoze byli objeveni v dobe razie na moly - a vzhledem k mistu, kde se zabydleli, mi jejich identita byla naprosto ukradena). podobne by dopadli i jini vetrelci, at uz zabydlujici se primo u me nebo proste vetrelci domaci. zustava otazkou - je pro takoveho pavouka z vany lepsi, kdyz ho nejaka necitliva duse splachne, nebo kdyz ho vynesu na dvur - kde si ho nejspis vycihne pes, ktery ho schlamstne?)
moli (ti opravdovi) byli myslim nakonec zalezli nekde ve skvire pod kobercem, kam uz se predpokladam nevrati. pracka, ktera svych patnact nebo kolik litru vypustila na zem, to vcelku spolehlive zajistila na dlouho. takove definitivni reseni s sebou bohuzel nese i znacnou rozmrzelost sousedu o patro niz...
Akhibara (25.10.2004, 15:31:11 - Mail - WWW): odpoved na otazku
"Uvažovali jste někdy nad tím, jak je přikázání desatera Nezabiješ nebo případně ahimsá — neubližování, abychom neopomněli východní tradice, ve své jednoduché podstatě nesplnitelné?"
U obeho je to mysleno jako vedomme zabiti, tedy pokud omylem slapnes na pasovku tak to neni zabiti podle kriteria desatera, ani podle kriteria ahimsi, ale pokud clovek zabije mola, protoze mu zere obleceni tak to uz ano.
Jde o to ze clovek ovlada sve ciny svou vuli a pokud nasmeruje svou vuli vedomme ke zlu - zabiti, tak je to spatne. To tahne cloveka dolu - do "pekla" nebo do spodnich caker (jak kdo tomu rika), a ty nasledne ovladaji jeho chovani.
(s)mej se
Ayane (27.12.2004, 21:29:58 - WWW): Janince
hmm, holka krev a mliko, na Vas je kazdej kratkej... (s)mej se
Martina (28.12.2004, 13:37:32 - Mail - WWW): Janičce pro upřesnění...
Ba že, ba že... Kampak na vás s nějakou chytrystikou
(28.02.2005, 17:27:40):
Magda (28.02.2005, 17:28:40):
Neexistuje stanovisko, které by se nedalo zpochybnit...
Jirka (30.12.2005, 20:28:12 - Mail): Nezabiješ!!!
Z knihy "evangelium ESEJSKÝCH" A když slunce vyšlo nad horizontem, viděli Ježíše přicházet s hory k nim, s jasem vycházejícího slunce nad jeho hlavou. "Mír buď s vámi." A oni neřekli ani slovo, ale jen se vrhli před ním na kolena a dotkli se lemu jeho šatu na znamení svého uzdravení. "Neděkujte mně, nýbrž své Matce zemi, která vám poslala své mocné anděly. Jděte a už nehřešte, abyste už žádnou nemoc nepotkali. A dovolte uzdravujícím andělům, aby se stali vašimi strážci."
Ale oni mu odpověděli: "Kam máme jít, když slova věčného života jsou při tobě? Řekni nám, které jsou to hříchy, kterým se musíme vyhýbat, abychom již nikdy neonemocněli?" Ježíš odvětil: "Stane se podle vaší víry."
Sedl si mezi ně a pokračoval: "Bylo vám již dříve řečeno: "Cti svého nebeského Otce i svou Matku zemi a dodržuj jejich přikázání, abys žil dlouho na zemi."
A jako další bylo tímto přikázáním dáno: "Nezabiješ, "neboť život byl dán všem Bohem a to, co dal Bůh, nesmí člověk vzít. Neboť vám pravím, z jedné Matky pochází vše, co na zemi žije. Proto každý, kdo zabíjí, zabíjí svého bratra. A od něj se jeho Matka země odvrátí o odejme mu svá životodárná ňadra. A její andělé ho opustí a do jeho těla se nastěhuje Satan. A maso zabitých zvířat se stane v jeho těle jeho vlastním hrobem. Vpravdě pravím vám, ten, který zabíjí, zabíjí sebe a kdo jí maso zabitých zvířat, jí z těla smrti. Neboť v jeho krvi se každá kapka krve zabitého tvora stává jedem, jejich dech se stává zápachem jeho dechu, jejich maso se proměňuje v hlízy: v jeho kostech jejich kosti ve vápno, v jeho vnitřnostech jejich vnitřnosti v úpadek, v jeho očích jejich oči v šupiny : v jeho uších jejich uši ve voskovou zátku. A jejich smrt se stane jeho smrtí. Neboť jenom ve službě nebeskému Otci budou vaše dluhy sedmi let prominuty v sedmi dnech. Ale Satan vám neodpustí nic a jemu budete musit všechno zaplatit. Oko za oko, zub za zub, ruku za ruku, nohu za nohu, pálení za pálení, ránu za ránu, život za život, smrt za smrt.
Neboť mzda hříchu je smrt. Nezabíjejte ani nejezte maso svých nevinných obětí, jestliže se nechcete stát otroky Satana. Neboť to je stezka utrpení a vede ke smrti. Naopak vykonávejte vůli Boží, aby Vám andělé na vaší cestě životem sloužili. Poslechněte proto slova Boží: "Hleďte, dal jsem vám k obživě všechny rostliny celé země i s jejich semeny a všechny stromy s jejich plody a jádry a veškeré zvěři na zemi a ptákům ve vzduchu a vší havěti, co se po zemi plazí, jsem dal k obživě všechny zelené natě. Také mléko od všeho, co se pohybuje a na zemi žije má být pro vás potravou: tak jako jim jsem dal zelené byliny, dávám vám jejich mléko. Ale maso a krev, která je oživuje, nejezte. Zajisté budu na vás požadovat vaši tekoucí krev, ve které je vaše duše: budu na vás žádat všechna zabitá zvířata i duše všech zabitých lidí.
Neboť já, Pán a Bůh tvůj, jsem přísný a horlivý Bůh, který chyby otců přenáší až do třetího a čtvrtého pokolení na děti těch, kteří mě nenávidí, ale těm mnoha zástupům, kteří mě milují a má přikázání dodržují, prokazuji milosrdenství. "Miluj Pána Boha svého z celého srdce svého a z celé duše své a veškerou silou svou," to je první a největší přikázání.
A druhé je mu podobné: "Miluj svého bližního jako sebe sama." Není větších přikázání než tato."
A po těchto slovech mlčeli všichni až na jednoho, který zvolal: "Co mám dělat, Mistře, když uvidím, jak mého bratra napadlo divoké zvíře? Mám nechat svého bratra zahynout nebo mám to divoké zvíře zabít? Nepřestoupím pak zákon?"
A Ježíš odpověděl: "Již dříve vám bylo řečeno: "Všechna zvířata, která chodí po zemi, všechny ryby v mořích a všichni ptáci ve vzduchu jsou dáni do vaší moci." Vpravdě pravím vám, ze všech stvoření, která žijí na zemi, stvořil Bůh jen člověka podle svého obrazu. Proto jsou zvířata podřízena člověku a ne člověk zvířatům. Nepřekročíte proto zákon, když zabijete divoké zvíře, abyste zachránili život svého bratra. Neboť vskutku, člověk je více než pouhé zvíře. Ale když člověk zabije zvíře bezdůvodně, i když ho nenapadlo, jenom pro požitek ze zabíjení nebo pro maso nebo kůží nebo kly, je to zlý čin, kterého se dopustil, neboť se promění v divoké zvíře. Proto je jeho konec také takový jako konec divokého zvířete."
Potom řekl jiný: "Mojžíš, největší v Izraeli, dovolil našim praotcům jíst maso čistých zvířat a zakazoval jim jen maso nečistých zvířat. Proč ty nám zapovídáš maso všech zvířat? Který zákon je od Boha? Ten Mojžíšův nebo Tvůj?" A Ježíš odpověděl : " Bůh dal vašim praotcům prostřednictvím Mojžíše deset přikázání. Těchto deset přikázání je příliš těžkých," řekli vaši praotcové a nemohli je dodržovat. Když to Mojžíš viděl, měl se svým lidem soucit a nechtěl jej vidět zahynout. A proto jim dal desetkrát deset přikázání méně těžkých, aby je mohli plnit. Vpravdě pravím vám, kdyby vaši praotcové bývali schopni dodržet těch deset Božích přikázání, nemusel by Mojžíš nikdy dávat desetkrát deset přikázání. Neboť ten, jehož nohy jsou pevné jako hora Sión, nepotřebuje žádné berle. Ale ten, jehož údy se chvějí, dojde s berlemi dál než bez nich. A Mojžíš řekl Pánu: "Moje srdce je naplněno starostí, neboť moji lidé jsou ztraceni. Neboť jim chybí vědění a oni nejsou schopni pochopit Tvé zákony, Jsou jako malé děti, které ještě nemohou rozumět slovům svého otce. Dovol mi, Pane, abych jim dal jiné zákony, aby nezahynuli. Když nemohou jít s Tebou, ať alespoň nejsou proti Tobě, aby zůstali naživu, a až přijde jejich čas a oni budou zralí pro Tvá slova, zjev jim své zákony." Proto rozbil Mojžíš ty dvě kamenné desky, na kterých bylo napsáno deset přikázání, a místo nich jim dal desetkrát deset. A z těchto desetkrát deset přikázání udělali písaři a učenci stokrát deset přikázání. A vložili na vaše bedra nesnesitelné břímě, které sami nenesou. Čím bližší jsou přikázání Bohu, tím jich potřebuje méně, a čím jsou Bohu vzdálenější, tím jich potřebujeme více. Proto je nespočetně zákonů písařů a učenců, jen sedm Syna člověka, tři andělů a Bůh má jen jeden zákon. Proto Vás učím jen zákonům, kterým můžete rozumět, abyste se stali lidmi a sledovali sedm zákonů Syna člověka. Pak vám zjeví andělé také své zákony, aby se na vás snesl Svatý Duch Boha a přivedl vás k jeho zákonu."
A všichni se podivili nad jeho moudrostí a prosili ho: "Pokračuj, Mistře, a uč nás všem zákonům, které můžeme přijmout."
A Ježíš pokračoval: " Bůh přikázal vašim praotcům: "Nezabiješ." Ale jejich srdce byla zatvrzelá a oni zabíjeli. Tak na nich Mojžíš požadoval, že nesmějí zabít nikoho z lidí a strpěl, že zabíjeli zvířata. A pak se zatvrdila srdce vašich praotců ještě více a oni zabíjeli lidi a zvířata ve stejné míře. Ale já vám říkám: nezabíjejte ani lidi ani zvířata, ani potravu, kterou přijímají vaše ústa. Neboť když jíte živou potravu, i vy budete živí, ale když svou potravu zabijete, právě tak ona zabije vás. Neboť život plodí jen život a smrt plodí zase jen smrt. Neboť vše, co zabíjí vaši potravu, zabíjí také vaše tělo. A vše, co zabíjí vaše těla, zabíjí také vaše duše. Vaše těla jsou tím, čím je vaše strava, stejně jako váš duch je tím, čím jsou vaše myšlenky. Jirka
Přidání komentáře...
