Tento motiv je obsažen skoro ve všech časových vrstvách mezopotamských mýtů. Nejstarší zachovaná verze je obsažena v sumerské epické básni “Enki a Ninmach” (Mýty,1977, 109-113), která vznikla asi na konci 3.tisíciletí př.n.l patrně koncem 3.urské dynastie. Tento sumerský epos byl předlohou akkadského mýtu o Atrachasísovi. Jeho nejstarší známý opis je ze 17.stol.př.n.l. (Mýty,1977,151-175) Tato verze je mnohem barvitější, přikládám její první tabulku, abyste se mohli pokochat.

V popisované době už bylo hloubení a čištění zavlažovacích kanálů opravdu příšerná dřina, na kterou bylo potřeba tisíce dobře organizovaných lidí. Mýtus tak barvitě popisuje reálný stav prací. Podle mýtu došlo k první zaznamenané stávce, dokonce k ozbrojené vzpouře, ke kolektivnímu vyjednávání zaměstnavatelů se vzbouřenci. (ke cti jim slouží, že drželi pospolu a nenašel se žádný udavač ani stávkokaz). A dosáhli svého. Byli své dřiny zbaveni. A hle, kdo to za ně odskákal? No přece, na práci si stvořili lidi.

Takže vidíte, milí přátelé, co to na nás bylo ušito velkou poradou bohů. Teď už sice kanály nekopeme ani nečistíme, ale předpokládám, že máte všichni roboty až nad hlavu. Za všechno může ta první stávka.