Půst

Čtvrtý pilíř islámu.

Třicetidenní půst sawm, sijám v měsíci ramadánu zavedl sám Muhammad v Medíně v roce 624 místo jednodenního postu podle staršího židovského vzoru. Korán 2:183-187. Půstem se rozumí zdržování se jídla, pití, kouření a pohlavního styku, půst se drží jen ve dne.

Islámští právníci koránské pokyny podrobně rozpracovali, povinnost půstu platí pro každého dospělého báligh, duševně 'áqil a tělesně qádir zdravého. Děti se postí zhruba od deseti let. Postit se nemusí lidé staří, nemocní, těhotné a kojící ženy, ti, kdo konají těžkou fyzickou práci a lidé na cestách. Staří a nevyléčitelně nemocní, kteří půst nemohou nahradit později, dávají náhradou stravu chudým. Ostatní zanedbané postní dny nahradí později qadá'. Kdo půst zanedbal bez platného důvodu ho nejen musí nahradit, ale také vykonat kajícný skutek dostiučinění kaffára.

Půst začíná novoluním po ukončení měsíce ša'bánu. Ohlašuje se podle místních zvyklostí ranou z děla, světly na minaretu, ale také rozhlasem, televizí a jinými sdělovacími prostředky. I v jednotlivých dnech se připomínají časy západu a východu slunce, které jsou směrodatné pro začátek jídla iftár a ráno pro zahájení dalšího dne půstu. Před každým postním dnem má věřící vyslovit zbožné předsevzetí níja. V době půstu se má pak vyvarovat svárů, pomluv a neslušných řečí a má raději konat dobré skutky.

Pracovní doba a veřejný život se v tomto postním měsíci přizpůsobuje rytmu, aby se věřící mohli ve dne prospat, v noci ovšem září města světly, hudbou, rušným životem a obchody, restaurace a kavárny zůstávají otevřeny celou noc. K přerušení půstu dochází hned po západu slunce. Vcelku v islámských zemích v měsíci ramadánu vzrůstá spotřeba potravin, všichni s tím počítají a starají se o zvýšené zásobování. Ramadán je měsícem sebezapření ve dne, ale radostí v noci, radost pak vrcholí v posledních dnech a o svátcích, kterými muslimové oslavují ukončení ramadánu. 'id al-fitr svátek ukončení půstu nebo také al-'íd as-saghír malý svátek.

Kdo se najedl nebo napil opomenutím nebo omylem, nemusí půst nahrazovat ani vykonat kaffáru. Pokud se spletl v určení správného času, nemusí vykonat kaffáru, ale půst musí nahradit. Problém působí také rozšíření muslimských obcí v severních částech Evropy nebo Ameriky, kde se v létě den neúměrně prodlužuje. (Připomínám, že muslimský kalendář je přísně lunární, takže se ramadán ve slunečním, občanském roce stěhuje.) Pro takto postižené muslimy provedly právní autority úpravu počítání časů podle poměrů v jižnějších krajích, zhruba v úrovni Bělehradu.

Mimo ramadán je předepsán půst jako kaffára při některých proviněních. Bohulibé jsou také dobrovolné posty, je ale zakázáno se postit o obou hlavních svátcích a nedoporučuje se postit v pátek.

Kropáček L.: Duchovní cesty islámu, Praha 2003

linkuj.cz vybrali.sme.sk

Komentáře