Trojice
27. září 2004, 6:45
Byla mi půjčena skvělá kniha křesťanského teologa Raimona Panikkara: Trojice. O mystické sounáležitosti mezi lidmi, Cesta, Brno 1999. Je droboučká, ale je potřeba ji číst pomalu a opatrně, spíš tak, jak se čítávají básně. Bude hodně obtížné o ní pro vás něco napsat, bojím se, že dopadnu tak, jako dopadají žáci ve škole, když mají povědět rozbor básně, to "co chtěl básník říci". Přesto se o to chci v následujících dnech pokusit. Na začátek jeden úryvek.
Pojem Boha, který je omezen tradiční strukturou Středomoří, s sebou přináší celou řadu významných problémů. Můžeme uvést například metafyzické problémy, které neúprosně pronásledovaly myslitele i teology, jako je existence zla a utrpení, obtížnost, pokud ne přímo nemožnost, sladění lidské svobody s Boží vůlí, pojem "osoby" atd.
Naše doba je velmi vnímavá k obtížím, jež s sebou přináší personalistický pojem Boha. Pokud je Bůh Osoba, pak jen špatně odpovídá lidskému ideálu osoby. Neukazuje se nám často jako lhostejný Otec tváří v tvář zlu? Nezdá se, že se přímo kochá utrpením svých dětí? Jako cenu za hřích požaduje krev svého Syna, kterého obětuje z "lásky" k člověku. Nedalo by se tu mluvit spíše o krutosti a sadismu? Nebo je snad i Bůh podroben zákonu spravedlnosti nebo osudu, který je nad ním? Chce po nás, abychom se modlili, ale zdá se, že nechává naše modlitby až na několik výjimek nevyslyšené. Copak je neschopen stvořit lepší svět? A pokud to není pravda, proč by chtěl, nebo aspoň dovolil, aby byl svět takový, jaký je? Tak bezútěšný a tak málo vhodný k tomu, aby se v něm jeho děti měly dobře a byly šťastné? Pokud je podstatou lásky a osobních vztahů dialog, proč tedy není možné, abychom s ním vedli skutečný rozhovor osoby s osobou?
Ptáme se, zda se na Boha hodí ryze osobní pojem Boha. Koneckonců tento Bůh se skrývá tak dokonale, že můžeme, pokud chceme, popírat jeho existenci, anebo můžeme jednat tak, jako by neexistoval, aniž by to mělo jakékoli důsledky.
Osobní komentáře prosím směrujte na email.
Komentáře
M.A.D. (27.09.2004, 21:01:24): DidactylosChcel by som sa opytat: Ak niekto vnima sam seba a dokaze sa identifikovat, je to osoba? Nevaruje nas B-h, ako dobry otec pred zlom? Neobetuje snad B-h za hriech niekoho ineho sam seba? Je to sadizmus? Sme schopni pocut, ak je odpoved na nasu modlidbu: "Nie"? Moze niekto vytvorit krajsi svet? Co urobil clovek, aby vylepsil (resp udrzal)podmienky na svete, ktory dostal do uzivania? Sme schopni pocuvat, ak vedieme dialog s clovekom? A co Jezis? Chceme viest s nim dialog?
M.A.D. (28.09.2004, 00:32:14):
Hm...
Závery (často vo forme rečníckych otázok) sú príliš priamočiare a príliš definitívne. Niektoré odpovede sa ale hľadajú dosť ťažko:
Kto stvoril hriech, za ktorý sa Boh obetuje? Načo ho stvoril? A pre koho je hriech hriechom? Len pre človeka, alebo aj pre Boha?
To sú, samozrejme, otázky len pre tvoj spôsob výkladu tejto témy - a ponúka sa ich ešte oveľa viac. Odpovedať sa na ne dá viacerými spôsobmi, ale chce to vždy použiť trochu iné základné predpoklady, definície, dogmy, axiomy respektíve "okrajové podmienky" - sorry za príliš pragmatické termíny, ale vhodnejšie ma nenapadli.
Dhal (28.09.2004, 00:35:24): M.A.D.
Ups, malá oprava. Oslovenie sa vlúdilo na miesto podpisu a podpis sa kamsi vytratil...
M.A:D. (28.09.2004, 07:54:16): Dhal
Ahoj Dhal, ako sa mas? :-)
Tvoje otoazky vyvolavaju dalsie otazky. Stvoril niekto hriech? Co je to hriech? Moze B-h zmenit svoju podstatu a hresit?
Iste, na otazky sa da odpovedat viacero sposobmi. Fakt je ale jeden. Nadoba nemoze posudzovat hrnciara a pytat sa: "Preco si ma takto urobil?"
Dhal (28.09.2004, 10:26:27): M.A.D.
:))
To mal byť len príklad a vlastne sa týka len kresťanskej predstavy Boha. Ale povedzme...
Na niektoré z tých otázok sa odpovedá veľmi ťažko, ale práve kresťanstvo považuje Boha za univerzálneho Stvoriteľa, takže ťažko predpokladať, že by sa hriech objavil len tak, nezávisle na jeho vôli.
Tiež otázka, či môže Boh zhrešiť, sa dá zodpovedať ťažko, väčšinou sa predpokladá, že Boh stojí nad hriechom, aj keď ja osobne v takýchto vyjadreniach cítim silný rozpor.
A k tomu príkladu: hriech sám o sebe má význam len vtedy, keď má hriešnik možnosť slobodného výberu. A to sa o nádobe asi povedať nedá... :)
didactylos (28.09.2004, 12:08:18): Prima diskuze
Jsem ráda, že se objevily komentáře, už jsem se obávala, že text projde bez povšimnutí. Nebudu k nim komentovat, napíšu o představě autora knihy, který je ("podtrhuji") křesťanský teolog, i když poněkud netradiční, sám o sobě však tvrdí, že je "ortodoxní".
M.A.D. (28.09.2004, 17:47:33): Dhal
Takze, sme pri hriechu. Som za to, aby sme ho nenazyvali tak archaicky. Nazyvajme ho zločin. Z vyznamu tohoto slova vyplyva, ze je to cinnost. Podla mna cinnost, ktorej je schopna iba bytost so slobodnou volou (mozbyt clovek). Je tazke si predstavit, zeby v tomto pripade zakonodarca mohol prekrocit svoj vlastny zakon. Aby som vysvetlil svoj pohlad. B-h vytvoril system. Dal systemu zakony, ktorymi sa bude riadit(system) avsak On(B-h) je vacsi ako system samotny, hoci sam moze byt jeho sucastou. Dal vsak do systemu zive bytosti, ktore maju (mali) slobodnu volu. Naviac ludia, ako zive bytosti a okrem ineho stvoreny na obraz B-zi maju taktiez dar tvorit. No a ludia medzi inym stvorili aj cinnost iducu proti zakonom danym do systemu (zlocin). Takze, clovek ma a mal moznost slobodneho vyberu, ale v ramci systemu. A ked sa ti nepaci priklad s nadobou, nuz tak teda takto: nemoze stvorené vycitat stvoritelovi: "Preco si ma tak vytvoril?"
M.A.D. (28.09.2004, 17:50:13): Dhal
Sorry za hrubice, nejako mi usli. Je to tiez zlocin proti pravopisu. Dufam, ze mi to Ludovit Stur odpusti.
Libor Malý (28.09.2004, 20:49:12 - Mail): Všechno je v pořádku
Tohle je dobrá diskuse.
Můj názor je ten, že je třeba rozlišovat dvě roviny jsoucna - relativní a absolutní. Absolutní - to je onen jediný "Bůh", pokud se shodneme, že tomu, co je mimo jakýkoliv popis a definici, budeme tak říkat. Relativní rovina je tento vesmír. V tomto vesmíru všechno souvisí se vším a všechno získává svou "existenci" pouze vztahem k něčemu jinému (absolutní je pouze onen "Bůh"). Tedy i hřích je relativní pojem, vztažený k pozorovateli činu, jím ohodnoceného jako hřích. Může existovat jiný pozorovatel, který ten samý čin, ovšem viděný z jiného úhlu, označí jako třeba projev lásky. Navíc - svobodná vůle je (jako všechno v tomto vesmíru) relativní vzhledem ke svému pozorovateli, ale v rovině absolutní nemá tento pojem (jako každý jiný pojem) smysl, protože ani neexistuje, ani existuje. Tedy, viděno z této perspektivy, hodnocení čehokoliv záleží na kvalitě vztahu pozorovatele k pozorovanému, ale samo o sobě žádné hodnocení nemá smysl. Vše se děje, jak nejlépe se dít může, to, že něco vypadá jako "hřích" je dáno pouze vztahem pozorovatele k pozorovanému. Závěr: všechno, co se děje, se děje proto, že se tak dít má a je to jediná a nejlepší možná věc. Tedy "Boží" systém "pracuje" stále absolutně bez chyby, to se jen některým stvořením některá jiná stvoření zdají dobrá/zlá, v závislosti na jejich vztahu. Vědecky to popisuje obecná teorie relativity Alberta Eisteina.
M.A.D. (28.09.2004, 21:36:06): Liborovi Malému
Uff, tak toto som si musel precitat viac krat. Neviem, ci som vobec hoden diskutovat, ale predsa len mala poznamocka. Suhlasim, ze B-zi system funguje bez chyby, ale nielen niektorym stvoreniam sa moze zdat, ze iné stvorenia su dobre alebo zle. Pretoze sam Stvoritel aktivne ohodnocuje stvorenia podla parametrov, ktore stanovil v zakone. Podla zakona ku ktoremu stvorenia vzhliadaju aj hodnotia dobro/zlo(Aj ked pripustam, ze dnes uz malokto citi potrebu poznat zakon B-zi a potom zostáva hodnotenie uz iba na pocitoch)
Dhal (28.09.2004, 23:20:24):
Libor Malý
Všetko funguje tak, ako má a viacmenej s týmto hodnotením súhlasím - ale len vtedy, keď sa posudzuje dianie v oboch rovinách (relatívnej a absolútnej) samostatne, nezávisle. Ale aký je vzťah medzi nimi navzájom? Na to isté sa inými slovami pýtal aj M.A.D.
Výhrady by som mal aj k záveru, mimochodom myslím si, že nevyplýva z tých základných postulátov. Veta o božom systéme pracujúcom bez chýb je náznakom akejsi osudovej predurčenosti, všetko je už dopredu dané. Potom má význam len absolútno a relativita v tej nižšej, vesmírnej rovine by bola len zbytočnou kulisou filmového predstavenia.
Bibliu by som sem asi nemal zaťahovať (a túto pasáž ani netreba brať ako podstatnú pre tento príspevok), ale napríklad potopa v nej spomenutá bola predsa akýmsi "opravným prostriedkom", korekciou nepodareného diela.
Krátka noticka k Einsteinovi:
nedávno sa objavili hypotézy nabúravajúce jeden zo základných postulátov jeho teórie - absolútnu rýchlosť svetla. Dovolím si veštiť: zanedlho sa teória relativity ocitne v postavení Newtonových zákonov. Teda v polohe teórie parciálnej, popisujúcej len časť čohosi podstatne väčšieho.
M.A.D.
musím sa opakovať: aj hriech (zločin, priestupok, nazvime to podľa potreby) musel dakto stvoriť - samozrejme ak predpokladáme existenciu Stvoriteľa.
A pýtať sa "Načo si ma stvoril?" je podľa mňa úplne prirodzené, je to o zmysle života. Oveľa zriedkavejšou je však otázka "Načo ma potrebuješ?"
Otázku položiť je veľmi ľahké, odpovede sú náročnejšie.
M.A.D. (29.09.2004, 08:00:46): Dhal
Myslim, ze sa nerozumieme. Neviem si predstavit stvorenie hriehu podobnym sposobom ako stvorenie cloveka resp. prirody. Predpoklady na jeho vznik su dane zakonom. (pretoze ten sa moze dodrzat a nemusi. Vid moje hrubice:-)). Ide o to, ze clovek (z mojho hladiska, ako veriaceho v B-ha izraelov) prekrocil hranicu zakona a tym umoznil vznik chyby v systeme.(Stvoril hriech).
Tvoje otazky su vynikajuce, ale nie je odpoved uz v Genesis? Nie je clovek spravcom systemu?
Dhal (29.09.2004, 16:29:16): M.A.D.
Vzťahy a väzby medzi všetkým stvoreným museli byť predsa tiež stvorené. Tak, ako museli byť stvorené trebárs gravitácia, Archimedov zákon alebo morálka.
Hriech nie je natoľko hmatateľný, ako čokoľvek hmotného, takže jeho "stvorenie" je viditeľné prakticky len v skutočnosti, že Boh človeku páchať hriech "povolil". Bolo by také ťažké vyradiť "Nepokradneš" z desatora takým jednoduchým spôsobom, že by nebol stvorený majetok?
Úloha človeka ako správcu systému je možným vysvetlením, ale len čiastočným. Pôvodnú otázku "Načo ma potrebuješ?" len posúva do polohy "Načo potrebuješ systém?"
M.A.D. (29.09.2004, 20:28:58): Dhal
Tak toto je uz na moj pochop vela. Nedokazem si predstavit Tvoju analyzu stvorenia. Avsak podla mna, udelenie slobodnej vole bytostiam dava priestor na to, aby vztahy neboli az tak vypocitatelne a teda stvorenie neskoncilo, ale trva.Predstavujem si to tak, ze dielo B-zie je neustale kreovane, zaciatok a ciel je jasny iba Vsemohucemu, avsak akou cestou sa k nemu system dostane je mu v podstate jedno. Slobodna vola bytosti ten system posuva. (povedzme dobre rozhodnutie 1, zle rozhodnutie 0). Musim vsak nesuhlasit, ze moralka bola stvorena. Snad bola vytvorena clovekom, pretoze nie je vsade v zemskom subsysteme jednotna narozdiel od zakonov. Dalej B-h nepovolil cloveku pachat hriech, iba pripustil moznost vyskytu. To je rozdiel. Koniec koncov stanovil za hriech trest. Trest za hriech je smrt, cim uplne zamedzil jeho sirenie do ineho subsystemu.
Otazka "Naco potrebujes system?" nie je legitimna. Musis uznat, ze sme len podriadene bytosti. Slobodne, ale podriadene.
Libor Maly (29.09.2004, 23:24:22): Výborná diskuse :-)
Vztah absolutního k relativnímu: Všechno relativní je jen jakási komplexní iluze, sen, který se "honí hlavou" absolutnímu "Bohu". Relativní vermír sám o sobě neexistuje, stačí sledovat teorie superstrun.
Svobodná vůle: Tohle je nejkomplexnější problém, o kterém jsem přemýšlel. Ani hmota, ani prostor, ani čas absolutně nejsou, jsou jen iluzí, vzniklou kmitáním oněch superstrun. Nicméně absolutní "Bůh", to nepojmenovatelné a neuchopitelné nic/všechno, mimo a nad veškerenstvem, v sobě obsahuje svobodnou vůli všech svých "dětí", tedy všech relativních stvoření, které jsou koneckonců jeho projevem. Tedy všechno je osudem dáno, nebo svobodně změněno, tak jak se "Bohu zamane". Fatalistický osud a svobodná vůle spolu existují vedle sebe, podle toho, které stvoření čemu věří - to potom získávají. Tedy - stvoření NEMAJÍ svobodnou vůli, nic takového přece neexistuje, oni si ji ale mohou "půjčit" od Boha, pokud v ní věří. Všichni jsme totiž jenom částečka onoho "Božího snu", tedy ve skutečnosti Bohem samým, který sám na sebe a svoje schopnosti v tom snu pozapoměl. A čemu věříš, toho se Ti, časem, dostane - protože jsi koneckonců Bůh sám a můžeš všechno, co Tě napadne...
Ale pozor - platí zákon akce a reakce, který je jakoby "Bohem" samým a který nelze jen tak změnit :-))
Hustý, co?
M.A.D. (30.09.2004, 08:31:50): Liborovi
Na zaklade svojej viery nemozem s Tebou suhlasit, ze sloboda (slobodna vola)je darom prepozicanym. Sloboda rovnako ako zivot je darom vecnym.
Dhal (30.09.2004, 10:37:03): Libor
To je všetko príliš abstraktná vízia, predstaviť si také niečo dokážem len v skutočne veľmi hrubých rysoch. A asi nie som sám :))
Ale keď uvažujem o detailoch, tak narážam na rozpory:
ak nemá význam nič iného, než božia vôľa (akési jeho snové vízie), prečo plytvá opakovaním? Veď sa dejú (respektíve "snívajú sa mu") stále dookola veci identické alebo veľmi podobné. Jedna skúsenosť nestačí?
Prečo všetka tá krutá ineraktivita medzi jednotlivými časťami jeho snenia, veď to je takmer masochistické...
Prečo všetky "nepodarky", napríklad mŕtvonarodené deti, čo ani nemali šancu k božiemu snu prispieť?
A načo by boli diskusie ako táto - veď to by sa len Boh rozprával sám so sebou... A aj by spochybňoval sám seba :))
A sám za seba musím povedať, že si ako abstrakcia nepripadám :) Do cesty sa mi zvykne pripliesť toľko všedných hmatateľných problémov, že by nimi bola abstraktnosť božích vízií určite stiahnutá z oblakov na pevnú zem :))
Libor Malý (30.09.2004, 18:11:04): Proč?
Četl jsem jedno vysvětlení, proč to "Bůh" dělá. Je myslím v knize "Hovory s Bohem" a připadá mi to asi to nejlepší, co jsem kdy slyšel. Je to (hodně s nadsázkou, protože tohle je už fakt mimo jakékoliv možnosti chápání a sdělování) v podstatě o tom, že "Bůh" není nic, respektive je nic a je to hrozná "nuda". Chce však poznat sám sebe, ale jak, když vlastně sám "neni", ani není nikdo jiný, kdo by mu ukázal, čím je (není)? Tedy vytvoří všechno - všechny kombinace jevů, které mohou být a tím sám sebe, prostřednictvím svých jevů, ve "své hlavě" poznává.
A proč hovoří sám se sebou, proč zabíjí sám sebe, proč mrzačí sám sebe, proč zavírá do vězení sám sebe? Protože chce vědět, jaké to je, číst diskuse na webu a popírat sám sebe, zavraždit sám sebe, být živý, být mrtvý, mrzačit se a prožít krutý život mrzáka, nechat se zavřít do kriminálu a trpět. Je to přece úžasné poznání, které takto "virtuálně" poznává... A nevztahujme to jen na lidi. Chce být vybuchující supernovou, letícím fotonem, černou dírou, marťánkama s tykadly, kteří pozorují lidstvo, tekoucí smradlavou vodou ve stoce, prostě chce poznat, čím vším může být...
M.A.D. (30.09.2004, 19:58:14): Liborovi Malému
Na toto je najlepsie odpovedat pismom: Izaiáš 55:8 Lebo moje myšlienky nie sú vašimi myšlienkami ani moje cesty nie sú vašimi cestami, hovorí Hospodin.
55:9 Lebo o koľko vyššie sú nebesia než zem, o toľko sú vyššie moje cesty než vaše cesty a moje myšlienky než vaše myšlienky.
Problemom dnesneho cloveka je pokora.
Figu vieme pani!
didactylos (30.09.2004, 20:25:02): to je pěkné...
myslím, že v tom, že nic nevíme, se všichni vzácně shodujeme :o)
Libor Malý (30.09.2004, 21:11:22): Pokora chybí
to je fakt a já taky nikdy neřekl, že je to tak, Já řekl, že tohle jsem četl a docela se s tím ztotožnuji, ale to je všechno.
Nicméně jiné písmo, Bhagavadgita, píše:
X.8: Jsem počátek, a ke Mně se všechny věci vracejí. Moudří lidé Mne rádi uctívají, neboť věří, že jsem Pramen všech věcí a že všechny věci žijí ve Mně.
X.32 - 37:
Jsem počátek, střed i konec všech jevů. Mezi vědami jsem vědou Ducha, jsem pravda na konci všech rozepří. Mezi písmeny jsem písmenem A, spojuji rovněž složená slova, jsem časem a Tvůrcem, jehož tváře hledí do všech stran. Jsem vševládnoucí smrtí, jsem zdrojem budoucích věcí. Jsem slávou ženy, její pověstí, jejím půvabem, jejím hlasem, její věrností i její shovívavostí.... Jsem štestím hráče a jsem silou siláka. Jsem vítězstvím, jsem úsilím, jsem podstatou ctnosti v těch, kteří jsou ctnostní. Jsem železem vládce a lstí dobyvatele. Jsem věděním vědoucích a tajemstvím mezi tajemstvími Jsem Mlčením.
Ač nejsem hinduistou, s tímto se ztotožňuji.
didactylos (30.09.2004, 22:43:30):
pozadí, které je za oběma uvedenými výroky ze svatých knih, vystihuje asi nejlépe zmíněnou Panikkarovu knihu. Mystická sounáležitost, i když o ní nic přesně nevíme a nemůžeme vědět, opravdu je...
Vrátím se k ní v dalších článcích hned jak se zbavím přízemních starostí se svou každodenní prací. :o)
(30.09.2004, 22:44:15):
Dhal (01.10.2004, 14:59:09): Trochu....
...meškám, jeden deň som bol bez internetu a vidím, že sa diskusia utešene rozrástla.
Nepíšem teraz preto, aby som mal silou mocou posledné slovo, ale niektoré veci ma zaujali.
Od konca:
Priznávam, že moja súkromná logika sa vzpiera pokore, skúsim vysvetliť. Biblia tvrdí, že človek bol stvorený na obraz boží - je aj on pokorný? Ak vezmem do úvahy Liborovo stanovisko, zásadne od Biblie odlišné, tak by išlo o Boha pokorného pred sebou samým.
Ak mám akceptovať nejaký obraz Boha-Stvoriteľa, tak mi najviac vyhovuje ako "manažér", ktorý svet stvoril a riadi ho v "reálnom čase". Boha "na počiatku" si predstavujem ako čistý list papiera, ako prázdny harddisk superpočítača, ktorý treba zaplniť informáciami. Celý svet (univerzum, vesmír...) je zdrojom dát pre ten harddisk, ak sa zaplní, tak sa vyhodnotí a môže nasledovať (povedzme) ďalší cyklus.
Toto samozrejme nikomu nenanucujem, je to len akýsi obraz, o ktorý sa môžem oprieť. Obraz (dúfam) praktický, pragmatický, logický a pochopiteľný bez nejakých prihlbokých filozofických úvah. (Aj pohodlný, ale takí už raz sme...)
A tiež je to obraz natoľko flexibilný, že prípadné nové informácie sa doň dajú jednoducho zapracovať bez zásadných "konštrukčných zmien."
Ešte k tej otázke o hriechu, čo mi dával M.A.D.
Aby človek mohol zhrešiť, potrebuje príležitosť. Zvieratám takáto šancu (až na drobné výnimky u niektorých primátov) nebola poskytnutá, je ťažké si predstaviť hriech u jednobunkových organizmov. Vlka je tiež ťažké obviniť z vraždy, veď keby nezabíjal, tak pácha samovraždu - tiež ťažký hriech. Btw, toto je prípad celkom slušne ošetrený u človeka, pud sebazáchovy v prevažnej väčšine prípadov funguje. Prečo nešlo vytvoriť podobný obranný mechanizmus u iných hriechov? Je mi ľúto, ale v šanci páchať hriech musím vidieť zámer... :))
Libor Malý (03.10.2004, 15:57:54): Gnosticismus
V křesťanství existovali dva různé proudy. První se jmenoval gnosticismus a byl tím druhým, který je dnes "oficiální", převálcován.
Gnosticismus jako prapůvodní křesťanství je **VELMI** v souladu s tím, jaké názory tady prezentuji. Gnosticismus byl ale "zrušen" proto, protože občas jaksi naznačoval, že to "druhé" křesťanství uznává falešného, nepravého Boha, kterému Gnostikové říkali Demiurg. To byla nesmírně mocná bytost, která (podle složitých legend, podobných ale Genesis) vytvořila celý tento vesmír, ale je ale podřízená skutečnému, absolutnímu, nepoznatelnému a jedinému Bohu...
Více informací např. na
http://avalon.wz.cz/Dusevni_rust/Znaghammadikodexu.htm
didactylos (03.10.2004, 16:07:38): ad gnosticismus
gnosticismus není křesťanský vynález, jeho původ je starší, existují různé gnostické školy...
Křesťanství ve svých počátcích rozhodně nebylo jedno, ale ani ne jenom dvojí, proudů v prvním století existovalo nepoměrně víc...
O tomto tématu jsem tu už psala mnohokrát, protože právě to je moje specializace, odkazy jsou v obsazích...
Dokonce i o prvních stoletích, vývoji ortodoxní doktríny a jejích "herezích", v tom míním ještě pokračovat...
M.A.D. (03.10.2004, 18:26:19): Dhal
Tiez som mal problemy s internetom a az teraz sa mozem zapojit. Co sa tej pokory tyka, viem uviest na "vysvetlenie" iba jedno. Clovek stvoril nieco celkom primitivne a vola sa to zrkadlo. Ci nie je obraz v nom nanajvys pokorny? A ci B-h nestvoril nieco vac ako zrkadlo? Co sa tyka moznosti a nemoznosti hresit. Podla mojich pozantkov ma stvorena fauna iny status, ako ma clovek. Uz som raz pisal, ze je administratorom, tudiz ma aj vyssiu zodpovednost a moznosti. Ma moznost prekrocit urcitu hranicu. Ta vsak znamena jeho smrt. Robi to vsak so slobodnou volou. Slobodna vola je predsa to, o co vsetci tak velmi stojime. A ty chces, aby tomu Stvoritel zamedzil?
A propos, pises, ze si nevies predstavit hriech u jednobunkovych organizmov. Ja toho moc o biologii neviem, ale chcel by som sa spytat: Co povies na rakovinove bunky? Nie su to nahodou bunky, co sa postavili do opozicie?
Libor Malý (03.10.2004, 22:15:00): -> didactylos
Vím, to o tom gnosticismu byla zkratka, v kontextu jsem necítil potřebu vysvětlovat podrobnosti vzniku gnosticismu, spíše podobnost jeho učení s východními naukami. Byl jsem v šoku, když jsem to studoval poprvé, prostě byla to jakoby Buddhova slova, pronášená ale Ježíšem ...
Přidání komentáře...
