Septuaginta
21. listopadu 2003, 21:00překlad je vždycky interpretace
Starý zákon byl v době, kdy vznikaly novozákonní spisy, čten především v řeckém překladu, kterému se říká Septuaginta "Sedmdesátka". Podle pověsti (Aristeův list, je v Knihách tajemství a moudrosti I), na překladu pracovalo z pověření egyptského krále Ptolemaia II Filadelfa (285-247 př.n.l.) po šesti učencích z každého izraelského pokolení.
V Ježíšově době měla Septuaginta mezi řecky mluvícími židy stejnou autoritu jako hebrejský originál. Pověst je jenom pověst, překlad vznikal od třetího století př.n.l. a dotvářel se až téměř do konce helenistického období, kdy byl revidován. Septuaginta se stala samozřejmě Biblí prvních křesťanů. Citáty ze Starého zákona v novozákonních spisech jsou citáty Septuaginty, i když v některých případech jsou to citáty tak volné, že to někdy mění význam citovaného textu. Nejpravděpodobnějším vysvětlením je, že biblický text byl předáván také ústní tradicí, která někdy přešla ve výklad (odlišné čtení např. Ž68 je doloženo i z jiných zdrojů). Po vyloučení křesťanů ze synagog koncem prvního století byla Septuaginta v židovském pohledu zkomromitovaným překladem a v druhém století n.l. byly pořízeny překlady nové, doslovnější.
V souboru Septuaginty jsou i knihy, které Židé nakonec do svého souboru nepřijali (Tobiáš, Judit, přídavky ke knize Ester a knize Daniel, Sírachovec, Moudrost Šalomounova (ta ovlivnila i podání pašijního příběhu), Báruch, 3.kniha Ezdrášova, čtyři knihy Makabejské a žalm 151). V křesťanské tradici se tyto knihy udržely různě. V plné míře jsou akceptovány v pravoslavné církvi, v užším výběru byly v 5.století zahrnuty do latinského překladu Vulgáty pro katolickou církev, z reformačních církví je ve stejném rozsahu uznávají anglikáni. Ostatní protestantské církve je odlišily zřetelněji, v Kralické šestidílce jsou zařazeny jako její pátá část, v ekumenickém překladu s výkladem tvoří také samostatnou knihu, v českých jednodílných biblích podle kralického i ekumenického překladu nejsou obsaženy vůbec. Ty, které nejsou uvedeny v ekumenickém překladu v knize Apokryfů jsou v novém překladu k dispozici v Knihách tajemství a moudrosti.
Každý překlad je nutně zároveň výkladem a nejvíc je to zřetelné u starých textů, které mají funkci posvátných knih. Mimochodem, musím tady trochu zbořit obvyklou domněnku, že syntéza židovského a řeckého myšlení je dílem křesťanů, Náraz obou kultur a nutná interkulturní komunikace probíhala dřív, na půdě židovství od počátku helenistického období a způsobila rozvrstvení židovských myšlenkových proudů. Proto i Septuaginta je místy interpretací, někdy dokonce jen parafrází původního textu. Mohla bych zde uvést víc příkladů, ale uvedenu jen jeden Iz7,14 hovoří v hebrejském originálu o dívce "alma", slovo znamená mladou ženu, v Kralickém překladu je ovšem panna, v ekumenickém je dívka, v Septuagintě bylo přeloženo řeckým slovem "parthenos". které znamená pannu. V Mt1,23 je použit volný citát z Iz7,14 ve znění Septuaginty.
Pokorný Petr: Literární a teologický úvod do Nového zákona, Praha, 1993
Schubert Kurt: Židovské náboženství v proměnách věků, Praha, 1999
Schuber Kurt: Ježíš ve světle tradiční židovské literatury, Praha, 2003
Knihy tajemství a moudrosti I — III, Praha, 1995-1999
Ekumenický překlad bible s výkladem, Praha, 1973
Osobní komentáře prosím směrujte na email nebo ICQ.
Trackback URL (?): http://www.bloguje.cz/blox/tb.php/15139
Komentáře
Jirka Kouba (21.11.2003, 22:29:54 - Mail - WWW):Aha, já původně myslel, že knihy, které nejsou v jednodílné BK či CEP, jsou v církvích skoro na indexu. V každém případě se o nich v církvi vůbec nemluví. A já nemám rád, když přede mnou někdo něco skrývá... :o)
didactylos (21.11.2003, 23:00:05): to bývá místně rozdílné
vím, že se teď u nás na biblických hodinách probírá kniha Báruchova, ale pravidlem to není. Když jsem chodila na kurs Interkulturní komunikace v prvotním křesťanství, měli kolegové potíž sehnat text, musela by to být katolická bible nebo zvlášť vydané Apokryfy. Uvažuji o nějakých ukázkách, všichni asi nebudou mít chuť se po literatuře shánět. No, uvidíme...
Jirka Kouba (22.11.2003, 00:49:47 - Mail - WWW): Něco jsem našel...
Našel jsem modul pro slovenský program <a href="http://www.theophilos.sk">Theophilos</a> (nemohu než doporučit!): České deuterokanonické knihy [APCZ]. Je tam i ta kniha Bárůkova, jak o ní píšeš. Jinak jsem jak v Jiříkově vidění! :o)
didactylos (22.11.2003, 08:32:35): děkuji, to je prima
hned se podívám.
Patrick Zandl (22.11.2003, 13:34:23 - WWW): apokryfy
Našel jsem svůj starý seznam apokryfů, možná se vám bude hodit. http://www.inext.cz/astrologician/apokryf.htm
bohužel jsem tam dal ten s chybami a už si nepamatuji heslo od FTP, takže k opravě jen tak nedojde :)
Bohužel překladů tam je jen málo.
Jinak prima stránky, kde jsou ty časy religionistiky :)
didactylos (22.11.2003, 20:28:19): odkazy
děkuji vám oběma za odkazy. Jirkovi za Theophila, v APCZ jsou všechny knihy, které jsou v Apokryfech, dodatkovém sedmnáctém svazku Ekumenického překladu z roku 1985. Patrickovi Zandlovi na odkaz na jeho stránky, které obsahují některé novozákonní apokryfy. Mám tvou poznámku chápat tak, žes byl religionistou? Teď tvůj blog je úplně o něčem jiném. :o)
SuE (22.11.2003, 22:15:55):
teda, já zírám ,člověk tu chvilku není a dějou se věci :-)) skvělé
Patrick Zandl (23.11.2003, 08:25:50 - WWW): to didactylos
Kdysi jsem studoval religionistiku na universitě, ale nějak jsem pro ni v čechách nenašel uplatnění a tak jsem skončil v něčem úplně jiném i s blogem :)
Ten Astrologician bylo něco jako můj první weblog založený v roce 96 a věnovaný právě náboženství, dal jsem tam nějaké práce, překlady atd ...
didactylos (23.11.2003, 14:12:07): rozumím
je to bohužel tak, že religionistika je fantastické studium, ale nemá žádné uplatnění v praxi. Vnímám ji jako velké životní obohacení, ale živit se tím nedá.
Patrick Zandl (23.11.2003, 19:00:55): re: rozumím
Zase tak doslova to neplatí. Religionistika sice nemá přímé uplatnění v praxi, ale je to klasická srovnávací věda, takže člověka hodně naučí pro praxi: kvalitně se vypořádávat s rešerší, zdroji, kritikou a systematikou zdrojů, ostatně i hodně předmětů se nakonec u mne v praxi uplatnilo. Namátkou Ekonomika Starověkého Egypta byla naprosto super průprava pro dnešek. Korupce, politika, bankovní systémy, hypotéční půjčky, úvěry, válečné úvěry, to všechno tam je, jen se neříkalo RPSN nebo PA :)
Prostě si na religionistiku v tomto ohledu nemohu stěžovat. Pravda ale je, že dobu vlády Ptolemaia II použije člověk málokdy...
didactylos (23.11.2003, 19:31:49): to Patrick Zandl
a nechtěl bys taky něco napsat sem? I o starověkém Egyptě tu byla část, ale moc do hloubky se to nebralo, spíš mytologie, bylo by jistě zajímavé dovědět se víc. A podle té knihovny jsem nabyla dojem, že ses zabýval gnózí, tu bychom zrovna potřebovali.
Přidání komentáře...
