Texty z Nag Hammádí
15. prosince 2003, 10:12Stručná infomace o obsahu textů převážně gnostické knihovny z Nag Hammádí.
Nález rukopisů
Rukopisy, označované jako rukopisy z Nag Hammádí, objevil náhodně při kopání hlíny, používané jako hnojivo, ve skulině pod velkým kamenem Muhammad Alí z rodu al-Sammán z městečka al-Qasr v prosinci roku 1945. Byly ukryty v džbánu přikrytém ozdobným talířem. Protože rodina nálezce se stíhala s klanem žijícím u naleziště vzájemně krevní mstou, nechtěl ani po letech nálezce ukázat, kde rukopisy našel. Rukopisy měla rodina poměrně dlouho u sebe, protože koptští sousedé si neuvědomovali cenu nálezu. Rukopisy jsou totiž koptskými překlady původně řeckých, převážně gnostických, textů. Později však přes siť nejrůznějších překupníků se přece dostaly do Káhiry do Koptského muzea, některé části do USA a první kodex do Jungova institutu v Curychu. Texty z tohoto kodexu byly také nejdřív vědecky zpracovány a vydány. Texty uložené v Káhiře nebyly dlouho ve své originální verzi přístupné odborníkům, ale dvě centra měla k dispozici alespoň fotokopie jejich větší části, tým v Kalifornii a v Berlíně.UNESCO vytvořilo komisi pro zpracování nálezu již v roce 1961, tato komise také pod vedením profesora Robinsona připravila k faksimilovému vydání všechny kodexy, které pak v letech 1972-1977 vyšly. Překlady a komentáře textů vycházejí ve spolehlivých kritických edicích v řadě Nag Hammadi Studies vydávané Brillovým nakladatelstvím v Leidenu v Nizozemí. Naleziště u Nag Hammádí prozkoumávaly tři po sobě jdoucí expedice, na podzim roku 1975, o rok později a třetí v zimě roku 1977/1978. Třetí expedice se zúčastnil i profesor Petr Pokorný, z jehož knihy Píseň o perle, která už v druhém vydání vyšla, svoje informace o nálezu v Nag Hammádí čerpám. Expedice určila místo nálezu. Zdokumentovala to, že rukopisy byly ukryty ve skalách záměrně. Zcela pravděpodobně je ukryli mnichové z blízkého pachomiovského kláštera před hrozícím nebezpečím. Z knihovny kláštera zřejmě pochází také dříve objevené Bodmerovy papyry, řecké rukopisy, obsahující i některé biblické knihy nebo jejich části.
Obsahy jednotlivých kodexů a stručná charakteristika jednotlivých textů
Texty jsou rozčleněny do 13 kodexů, většina kodexů obsahuje několik traktátů. Všechny mají jednu sadu do sebe vložených a ve hřbetě ohnutých listů, jen kodex 1 je tvořen dvěma takovými sešity. Další kodexy jsou v dnešním číslování seřazeny především podle odhadu významu a stáří spisů. Nejvyšší čísla mají kodexy nejvíc poškozené. (Některé části nálezu matka nálezců spálila, protože si myslela, že rodině přinesou neštěstí.)
První kodex obsahuje pět spisů: Modlitbu apoštola Pavla, Tajnou knihu Jakubovu, Evangelium pravdy, Epištolu Reginovi a Trojdílný traktát.
Modlitba apoštola Pavla je gnostická modlitba, vyjadřující jednotu božstva a modlícího se. Tajná kniha Jakubova líčí jak Jakub a Petr byli po nanebevstoupení Ježíšově vytrženi do nebe. Evangelium pravdy je ještě jednou obsaženo ve dvanáctém kodexu. Jeho učení o Kristu je podobné církevnímu, gnostické je učení o Stvořiteli, který se nazývá Plané, to je Omyl. Epištola Reginovi se podle obsahu nazývá také Traktát o vzkříšení. Podle gnostického pojetí je vzkříšení přechodem z pozemského světa do světa duchovního a děje se v duchu. Trojdílný traktát v první části mluví o bohu a o duchovním světě pomocí záporů, druhá část o stvoření člověka a třetí o spasení lidí. Konec světa spolu s nástupem nového věku je očekáván jako doba, kdy budou překonány rozdíly mezi gnostiky a ostatními. První kodex tedy obsahuje křesťansko-gnostické texty, většinou vzniklé v průběhu druhého století.
Druhý kodex obsahuje sedm spisů: Tajnou knihu Janovu, Tomášovo evangelium, Filipovo evangelium, Podstatu archontů, traktát O původu světa, Výklad o duši a Knihu Tomáše atleta.
Tajná kniha Janova je známá už z Berlínského gnostického kodexu. V textech se vyskytuje ještě dvakrát, ve třetím a čtvrtém kodexu. Je to mimokřesťanský gnostický spis, vedle mužské vykupitelské postavy obsahuje také ženskou postavu Moudrosti pod jménem Ennoia nebo Barbeló. Tomášovo evangelium je sbírka 114 Ježíšových výroků, z toho asi třetina je výrazně gnostických, další třetina odpovídá některým výrokům synoptických evangelií, další jsou nezávislou tradicí Ježíšových výroků a potvrzují tak existenci pramenu Q. Filipovo evangelium má také formu Ježíšových výroků, ale nepodařilo se prokázat, že by některé pocházely ze starší negnostické tradice. Odpovídá valentinské gnozi a popisuje pět gnostických svátostí. Podstata archontů jedná o vlivu nezemských mocí, které člověka oddělují od nejvyššího božstva. Výklad používá prvních pět kapitol Genese v mystickém pojetí. Traktát O původu světa polemizuje s řeckou mytologií a tvrzením, že se svět vyvinul z chaosu. Chaos se objevuje teprve dodatečně, neuváženým zásahem Moudrosti do pozemského světa. Nejvyšším božstvem je světlý, nesmrtelný člověk. Výklad o duši je gnostický výklad bible. Je to alegorický výklad spojený s platónsko pythagorejskými úvahami o duši. Cílem cesty duše je návrat k původní jednotě a vzestup k nebeskému Otci. Kniha Tomáše atleta je gnostické zjevení ve formě dialogu, které přechází v Ježíšův monolog, sbírku moudrých výroků, podobenství a prorockých výroků. Vyzývají k potlačení vášní a k askezi.
Třetí kodex obsahuje: Tajnou knihu Janovu, následují spisy Evangelium Egypťanů, Požehnaný Eugnostos, Moudrost Ježíše Krista a Rozhovor Vykupitele.
Evangelium Egypťanů pojednává o vzniku nebeského světa, o záchraně setovského pokolení, a obsahuje hymnus na nejvyšší božstvo. Požehnaný Eugnostos je nábožensko-filozofická epištola. Hlavní božstvo je Nesmrtelný člověk, jeho viditelným obrazem je Syn člověka. Moudrost Ježíše Krista obsahuje skoro celý předchozí traktát, zasazený do úvah o nebeském původu Kristově. Rozhovor Vykupitele je sbírka Ježíšových výroků, výroky nejvíc připomínají gnostické části Tomášova evangelia.
Čtvrtý kodex obsahuje: Tajnou knihu Janovu a Evangelium Egypťanů.
Pátý kodex obsahuje: spis Požehnaný Eugnostos a čtyři apokalypsy: Zjevení Pavlovo, dvě zjevení Jakubova a zjevení Adamovo.
Zjevení Pavlovo obsahuje vytržení do nebe do nebeského Jeruzaléma, je protižidovsky zaměřen. První zjevení Jakubovo obsahuje Ježíšovo poučení o zdánlivém utrpení, a o cestě po smrti nebeskými sférami. Druhé zjevení Jakubovo jedná o budoucím utrpení Jakuba Spravedlivého, jeho řeč před soudci, a jeho prostředkující úlohu na vykupitelském díle. Zjevení Adamovo synu Setovi, o zotročení Stvořitelem, jak uniknout pravým poznáním, které dává nebeský Světlonoš.
Šestý kodex obsahuje: Skutky Petrovy a dvanácti apoštolů, Nebront, Věrohodné učení, Myšlenku naší velké síly, překlad Platónovy Ústavy a tři hermetické spisy.
Sedmý kodex, který je nejlépe zachován, obsahuje: Traktát Parafráze Semova, druhý traktát velkého Seta, zjevení Petrovo, Silvánovy nauky a tři Setovy stély.
Traktát Parafráze Semova je gnostický alegorický výklad první kapitoly Geneze, setovský traktát, Dílo spasení začíná oddělením světla od chaotické tmy a končí vzestupem k nejvyššímu božstvu. Božský posel-vykupitel je totožný se Slovem a zachraňuje lidi, které mate démon, který křtí a odvádí jejich pozornost od pravého poznání. Druhý traktát velkého Seta je řeč gnosticky chápaného Ježíše Krista jako nebeského vládce, vysmívá se starozákonním patriarchům a prorokům. Zjevení Petrovo je křesťanskognostická apokalypsa, obsahuje kritiku organizace církve a polemizuje s možností druhého pokání. Hlavní polemika se soustřeďuje na uctívání ukřižovaného Ježíše, zjevení Petrovo je obhajobou doketického učení. Objevuje se také polemika s jinými gnostickými směry. Silvánovy nauky jsou negnostický spis, který je blízký mudroslovné literatuře diasporních helénizovaných židů. Tři Setovy stély jsou liturgickým textem setovské skupiny. Druhý hymnus se obrací k ženskému principu Barbeló. Recitace hymnů měla duši umožnit vzestup k nejvyššímu božstvu, zcela oddělenému od tohoto světa, proto je popisováno jen apofaticky. Nejvyšší bůh je androgynní, člověk je jeho částečným hmotným obrazem, v lidech je sice rozptýlen, ale směřuje zase k úplnému sjednocení. Cílem lidské cesty je návrat k božství.
Osmý kodex obsahuje: Zostrianos a Petrův list Filipovi
Zostrianos, Zarathuštra jako další duchovní předek sétovců, v duchovním vytržení poznává božský svět, kterému vládne Neviditelný duch. Ten se zjevuje ve svých emanacích, na předním místě žena Barbeló a aióny syna, který je nazván Samozrozený, není totožný s Kristem. Další částí kodexu je Petrův list Filipovi. Petr zve Filipa do Jeruzaléma, kde od vzkříšeného Krista získává poučení o duchovním světě. Modlitbou a zvěstováním spásy se dá bránit proti moci archontů, kteří lidi oddělují od nejvyššího boha.
Devátý kodex obsahuje spisy: Melkísedek, Ódu na Nóreu a spis Svědectví pravdy.
Melkísedek prorokuje o Kristově smrti a utrpení i o jeho budoucím vzkříšení. Má protidoketickou tendenci. Óda na Nóreu ji vzývá jako vtělení Moudrosti boží, příběh je modelem cesty duše ke spáse. Svědectví pravdy je kázání, které staví gnostické poznání proti církevně křesťanskému očekávání vzkříšení a nového věku, ostře polemicky vystupuje proti církvi, apoštolu Pavlovi, ale i proti jiným gnostickým skupinám.
Desátý kodex je hodně poškozený, obsahuje jediný traktát Marsanés.
Spojuje několik úvah, o podstatě světa, o podstatě duše a o magickém významu jednotlivých hlásek.
Jedenáctý kodex obsahuje: Výklad poznání, traktát o svátostech a spis Allogenés a pak nezařaditelné fragmenty.
Výklad poznání je gnostický řád společenství, způsob spolužití gnostiků a ostatních křesťanů ve společné obci. Další je traktát o svátostech, valentinská instrukce o pomazání, křestu a eucharistii, třetím spisem je Allogenés, setovský spis blízký Třem stélám, a pak nezařaditelné fragmenty.
Dvanáctý kodex obsahuje Sextovy sentence, negnostickou mudroslovnou literaturu. Zbytek tvoří jen poškozené fragmenty, které nejde rekonstruovat.
Třináctý kodex se skládá jen z dvaceti pěti volných listů, které byly uloženy v kodexu šestém. Obsahují traktát Protennoia, podle jména ženské části nejvyššího božstva, setovský spis, který navazuje na Tajnou knihu Janovu.
Obraz gnóze na základě nalezených textů
Původní vědomosti o gnózi se opíraly hlavně o polemické zmínky o gnózi, které se uchovaly ve spisech apoštolských otců. Nález textů značně přispěl k plastičtějšímu ob-razu gnostických představ různých skupin.
P.Pokorný: Píseň o perle, (Tajné knihy starověkých gnostiků), Vyšehrad, Praha 1998
P.Pokorný: Řecké dědictví v Orientu, OIKÚMENÉ, Praha 1993
L.H.Martin: Helénistická náboženství, Masarykova univerzita, Brno 1997
F.Vouga: Dějiny raného křesťanství, Vyšehrad, Praha 1997
Osobní komentáře prosím směrujte na email nebo ICQ.
Trackback URL (?): http://www.bloguje.cz/blox/tb.php/18350
Komentáře
(17.04.2004, 15:17:18):Texty z Nag Hammádí prý Vatikán neuznal a označil je za blud, je to pravda ? Víte o tom něco ? Bylo by dobré, kdybyste o tom něco napsal na tyto stránky, loučím se
didactylos (17.04.2004, 18:51:14):
Nevím, jaký je oficiální přístup Vatikánu k textům z Nag Hammádí, je ale vysoce pravděpodobné, že je označil za bludné, protože celá knihovna je převážně gnostického charakteru. Fundovanou studii o starověké gnózi najdete na adrese
http://www.davidzbiral.webzdarma.cz/Gnoze-prehled.htm
Jinak doporučuji kromě Písně o perle také vydávané Novozákonní apokryfy, kde jsou překlady některých dalších spisů.
didactylos (17.04.2004, 19:01:55):
přidávám adresu, kterou jsem získala z dotazu pro google gnóze a katolická církev
http://www.karmelitanske-nakladatelstvi.cz/encyklopedie.php?id_select=328
je to příliš stručné, asi by se dalo najít víc při jiném formulování dotazu
Přidání komentáře...
