Domácí mazlíčci
21. července 2004, 16:03
Soudím, že se musím omluvit Bennyho příznivcům, že jsem je svým povzdechem uvedla na špatnou stopu, asi nenašli na nočních úvahách to, co je zajímalo. A zároveň mne to přimělo, abych trochu osvětlila svůj přístup k domácím mazlíčkům.
Jsme pravděpodobně jedna z mála domácností, která bydlí v domku se zahradou a přitom nemá žádné vlastní domácí zvíře. Není to tím, že bychom neměli zvířata rádi, dokonce to není ani tím, že bychom o ně nechtěli nebo neuměli pečovat. V průběhu našeho žití jsme také i někdy nějaká zvířata měli, nejdelší čas kočky. Je to hlavně tím, že se nedomníváme, že by člověk měl zvířata, dokonce ani rostliny, vlastnit, nejsou přece věc, ale živý organismus s vlastní nezadatelnou identitou.
Další můj postoj bych možná vznešeně mohla nazvat odporem proti modlářství, pak by to mohla být i jakási profesionální pochopitelná deformace, ale popravdě řečeno jen nemám ráda jakékoli závislosti. Snažím se žádné závislosti nepropadat a nejvíc mne děsí, když je někdo závislý na mně. Kdyby mi kdokoli kdykoli řekl, že beze mne nemůže žít, dočkal by se nejpravděpodobněji mého zděšeného útěku. Naštěstí mám muže, který má "kočičí" náturu.
I ze zvířat jsme tedy vždycky preferovali zvířata povahy nezávislé, která vám dovolí sdílet svoje doupě, případně vám velkomyslně dovolí se o ně starat, takové jsou právě kočky. Měli jsme kočky dlouhou řadu let, a dokonce i teď, kdy už žádné nemáme, kočky ze sousedství považují naše teritorium za nejlepší místo svých milostných dostaveníček i nejrůznějších veledůležitých sněmů. Didactylův sud, moje suterénní pracovna, musí mít na noc zavřené okno, aby se kočky z okolí neprocházely na mém pracovním stole. Ve dne jsou vítané návštěvy sousedovic koťat při jejich prvních výzkumných výpravách do okolí.
Ale postupně jsme dospěli do stadia, kdy obdivujeme zvířectvo raději v jeho přirozeném prostředí. Bydlí s námi (na zahradě) ze savců kuny, ježci, veverky, z ptactva (které je dokonce hodně drzé) kosi, drozdi, strakapoudi, sýkory koňadry a modřinky, zvonci, zvonohlíci, rehci, pěnkavy, pěnice, hrdličky i stehlíci, někdy se poštěstí pozorovat i to, jak ubozí malí pěvci vychovávají kukaččí mládě. Také jsme už mohli pozorovat ještěrky a žáby, v druzích se bohužel nevyznám. Ježka má nejvíc ochočeného manžel, protože mu před časem pomohl, když ježek, ještě jako nerozumné mládě, spadl ze skalky na schody a sám se odtud nemohl dostat. Je to už několik let, přesto je zajímavé, že ježek dovoluje manželovi přiblížit se k němu na kratší vzdálenost než ostatním členům rodiny. Také jsme poblíž domu měli malé potkaně, ale to manžel zabil. Pokud je potřeba zabíjet, zůstane to vždycky na něm, já bych to asi nedokázala ani když se jedná o "škodlivá" zvířata. Zabíjíme i některé druhy hmyzu, které škodí naší domácnosti, případně některým rostlinám na zahradě, mohu vyjmenovat moly, potravní obaleče, mšice na pokojových a balkonových rostlinách i na zahradě, také škůdce chřestu, kosatců a růží. I plžům ve skleníku jsme nedovolili sežrat salát. Ale snažíme se i v tomto případě omezovat svoji zabíječskou činnost na nezbytné minimum. Z našich oblíbených hmyzů mohu vyjmenovat superkolonii mravenců, kteří obsadili celou podezdívku domu, oblast pod schody, pod kameny ve skalce a pod celou cestičkou v zahradě. Kromě nich u nás pobývá hodně včel a určitě bydlí, ale nevím přesně kde, tři různé druhy čmeláků. O mnoha druzích hlemýžďů jsem už psala, jejich "drzost" taky nemá žádné meze, před několika dny jsme museli dávat veliký pozor při odchodu z domu, protože souložili přímo na schodech a vůbec nás nevnímali.
Říkáte si jistě, že jsem poněkud praštěná, ale to ještě není všechno. Vždycky jsem raději než zvířata měla rostliny, také o rostlinách všech druhů mnohem víc vím. I o nich platí, že je třeba je respektovat jako živoucí organismy. Mám sice doma vázu s květinami, ráda dostávám i dávám kytice, ale přesto to nepřeháním, květiny jsou lepší živé, nejraději na zahradě, protože i když mám také pokojové a balkonové květiny v květináčích, myslím si, že je to pro ně přece jen jistý druh trápení. Přes svoji náklonnost ke květinám se snažím pěstovat spíš zahradu jako celek, k japonským zahradám i k anglickým parkům to má sice daleko, ale sadovnická snaha by tu byla (nevím, jak dalece úspěšná). Nejraději bych měla arboretum, stromy se mi vždycky líbily nejvíc, ale na to je naše zahrada příliš malá. Byly kdysi doby, kdy jsem zkoušela pěstovat i zeleninu, v našich půdních podmínkách dost zbytečná snaha, ale pamatuji si, že jsem se při sklizni plodů okurek nakladaček rostlinám okurek omlouvala, když jsem na ně šlápla. U okrasného rostlinstva člověk alespoň nemusí tak často trpět výčitkami svědomí.
Rubrika: ...jen tak mimochodem | Autor: didactylos
Osobní komentáře prosím směrujte na email.
Komentáře
SuE (22.07.2004, 00:04:27)::-)
Benny (22.07.2004, 09:14:52 - Mail - WWW):
nevim jak ostatni, ale ja vase clanky sleduju porad ;) sex? ja? no fuj... :)
M.A.D. (22.07.2004, 12:37:20): Didactylos
Nieze by sa mi tento clanok nejako velmi pacil (sorry :-)), ale zaujala ma jedna vec. Napisala si, ze mas odpor k modlarstvu. Predpokladam, ze o tom cosi vies a preto by som sa chcel spytat v suvislosti s predchadzajucimi clankami o Mohamedovi, ci aj uctievanie Kaby (alebo Ka´bah-u, ci ako sa to pise )nemoze byt chapane ako modlarstvo? Ja by som to tak videl. Mylim sa?
didactylos (22.07.2004, 13:07:50): Dhalovi
Asi bych to taky tak brala. Kaba byla staré kultovní místo s tradicí poutí a ta pouť zůstala v islámu zachovaná dokonce jako jeden z pěti pilířů víry. Většina jejích rituálů je také stejná nebo hodně podobná jako v pohanských dobách, jen mýtus se změnil, teď je to na připomínku Abrahamova hledání vody pro syna Izmaela. Abrahamovská legenda je v islámu pozměněná, vyvoleným a obětovaným synem není Izák, ale Izmael, praotec Arabů. Víš, ale to modlářství není jen o Kabě, tak mi totiž připadnou všechny poutě, světci, ostatky a podobné věci. Ale nemusí to být bráno ve zlém, modly, tedy idoly jako model božstva, jsou ve všech náboženstvích. Proti nim se brání vlastně jen exkluzivní monoteismus. Islám je ve svém monoteismu zvlášť přísný a jednoznačný, takže je opravdu s podivem, že tam ta pouť zůstala...
didactylos (22.07.2004, 13:19:19): omluva
spletla jsem adresáta. Předchozí komentář byla odpověď pro M.A.D.
Dhal (22.07.2004, 13:20:51): To som nebol ja :)
Ale príspevok o modlách by som koncipoval podobne. Každý máme nejakú tú modlu, totem, idol či fetiš. Je jedno, či je to kríž na stene, medailón od milovanej bytosti na krku, plagát Britney Spears (Ozzy Osbourna), alebo najlepšieho priaeľa človeka v búdke pri dome. Účel je veľmi podobný.
Islám ich má tiež, aj keď si to nepriznáva. Korán, mešita či minaret sú tiež symbolmi...
didactylos (22.07.2004, 14:18:08): tentokrát opravdu Dhalovi
Nejvíc asi ten Korán. Všichni muslimové ho berou jako autentické slovo Boží. Proto se nerozvinulo uvnitř islámu jeho kritické zkoumání, něco na způsob starozákonní i novozákonní biblistiky. Ale i tak je to muslimské pojímání Koránu hodně podobné tomu, jak některé skupiny v judaismu i křesťanství svá Písma berou, ale ty jsou teď v rámci svých náboženství už minoritní...
M.A.D. (22.07.2004, 19:01:33): Didactylos&Dhal
Sam sa pocitam za fundamentalistu a preto by som chcel povedat, ze nie celkom suhlasim s tym, ze Koran je modla. Ci to je Biblia alebo Koran oba subory su akoby zakonnikom. Nemozeme predsa povazovat zakon za modlu. Avsak Ka´ba (a to co obsahuje) je nieco ine.
Velmi zaujimava bola pre mna info, ze Mohamed a moslimovia sa najprv obracali ku Jeruzalemu a potom to zmenili na Mekku. Toto sa mi vidi ako silna herezia. Ak by sme pripustili, ze sa Mohamedovi zjavil Gabriel (co podla mna mozne je), myslim, ze by mu nedovolil takto zmenit miesto a smer uctievania. (Mimochodom Jezis sa nikdy nedostal do takehoto rozporu s nebesami) V pripade Mohameda buducnost ukazala, ze zidia, s ktorými diskutoval mali pravdu a teda by bolo mozne povazovat Mohameda za falosneho proroka. Napriek vsetkemu niektore praktiky mohamedanov su inspirativne. Tu mozem povedat, ze uplne suhlasim s Dhalom co sa tyka krizov na stene, medailonov, cervenych nitiek ako modiel. Toto moslimovia pravdepodobne nemaju.
Rad by som sa pri tejto prilezitosti este vratil ku tomu, co Didactylos napisala o pavukoch a hodil by som do plena otazku. Ako je mozne, ze v podvedomi mame vsetci sklony ku modlosluzbe a je uplne jedno ci sme veriaci alebo neveriaci? Nemoznost byt odbornikom vo vsetkych oblastiach vedenia sa mi zda byt slabym argumentom. Nemoze podvedomie sluzit prave ako rozhranie s mznostou komunikacie s inym sytemom? Uvedomujem si vsak, ze tato otazka sem asi nepatri a asi nebude hodna odpovede.
didactylos (22.07.2004, 21:01:28): M.A.D
K tomu, jestli je možné posvátné knihy jakéhokoli náboženství (i ty, které se věnují hlavně ortopraxi, tedy jakési zákoníky) považovat za modlu, symbol božství dané kultury: Myslím, že to možné je, když je takováto kniha chápána jako nedoknutelná ve své posvátnosti. Nevím, jak dalece jsi fundamentalista, jak se sám označuješ. Pokud opravdu, je religionistický přístup asi dost nestravitelný, nijak jsem nešetřila ani vlastní tradici.
O tom pavoukovi: šlo o pověrčivost, ne o modloslužbu, magické myšlení je v nás, je převažující částí našeho pohledu na svět, je totiž mnohem starší, obsáhlejší a odpovídá na mnohem víc otázek než vědecké zkoumání. Právě o tom chci teď uveřejnit další článek.
K tomu rozhraní: Ano, je docela dobře možné, že právě na této úrovni je interakce mezi námi navzájem, myslím lidi, ale snad i širší záběr, třeba představa Země jako živoucího celku, jednoho organismu. Pro tyto účely je ale asi spíš potřeba zapojit celostní intuitivní vnímání, to, co je vlastní všem odstínům mystiky, aby se odstranila bariéra individuálního vědomí. Promiň, že píšu tak zmateně, tohle se dá totiž hrozně těžko popsat.
didactylos (23.07.2004, 07:52:23): M.A.D.ovi prosba
Uvědomila jsem si, že ses přidal k čtenářům dodatečně, v době, kdy jsem se projevovala víc jako věřící evangelička než jako religionistka. Prosím tě, pokud budeš mít čas a náladu, podívej se do podle obsahů rubrik na Starý zákon nebo na křesťanství. Zjistíš, jestli pro Tebe přece jen nejsem moc velký "heretik". Nerada bych Ti ublížila. Pokud se už neobjevíš, měj se krásně, přeji všechno dobré.
M.A.D. (23.07.2004, 09:05:09): Didactylos
Mam rozumiet tvojej "prosbe" tak, ze by som uz nemal vsupovat do diskusie? Je to tym, ze som priznal, ze som fundamentalista? Alebo mojou nevzdelanostou? Alebo som Ta nejako urazil? Alebo...?
Ja som si presiel skoro vsetky Tvoje prispevky a nepovazujem Ta za heretika. To ze som je fundamentalista este neznamena, ze budem povazovat za nepriatela kazdeho s inym nazorom alebo chudobnejsimi ci bohatsimi vedomostami. Ty a tu diskutujuci ste ludia s bohatsimi vedomostami a ja by som sa rad nieco priucil. Avsak ak nechces aby som sa tu zjavil tak to povedz rovno. Ak som Ta nejako urazil, tak mi to prepac. Nemal som to v umysle.
didactylos (23.07.2004, 10:03:48): jsem ráda,
že je to tak, jak píšeš. Myslela jsem si, žes moje články, které mohou být pro někoho i pohoršením, nečetl. Pokud víš, co můžeš očekávat, jsi samozřejmě vítán, vítaná jsou i nesouhlasná stanoviska :D)
Hm, tolerantního fundamentalistu jsem ještě nepotkala, takže díky za Tvou přítomnost!
didactylos (25.07.2004, 15:01:32):
Čekala jsem, že se někdo z vás ozve, že i zahrádkáři jsou necitlivé bestie. Ale nikdo nic, tak to udělám za vás. Jejich hříchy: řežou a tvarují stromy a keře, sekají trávu a hlavně plejí záhony, likvidují plevel, takové pěkné kytky jako je svlačec nebo pampeliška....
Johanka (25.07.2004, 17:57:17):
Arboretum v přední části Didactylosí zahrady je krásné!
Nevýhoda panelákové bytu v šesté patře s výhledem je bezesporu ta, že člověk přichází o bezprostřední zážitky s kočkami na pracovním stole a s hlemýždím milováním. ;-)
didactylos (26.07.2004, 07:19:07):
Ale ten výhled z šestého patra na město je určitě moc pěkný... :o)
spiderman (08.08.2004, 14:35:39): Klamete
Nemate tu nic o pavukoch
didactylos (08.08.2004, 16:20:14): spidermanovi
Je mi líto, taky bych se ráda něco o nich dověděla. Ta pavoučice, kterou jsem si přivlastnila, se po vytvoření kokonu pod parapetem už neobjevila, tak teď nevím, jestli nezahynula. Ani nevím, jak to bude s mládeží, když se matka ztratila, jestli se malí pavouci vůbec vylíhnou...
L.S. (08.09.2004, 17:58:40): zatracený mol
Poraďte mi prosím vás, jak na moly ve spížích a ve skříních s potravinami, jako jsou mouky, cukr, sladkosti! Za každou radu budu vděčná! Děkuji moc! L.S.
didactylos (08.09.2004, 18:33:39):
To je mi líto, ale taky s nimi zápasíme. Nejsou to moli, ale obaleči. A nakonec se nám nejvíc osvědčilo všechno pořádně prohlédnout, (rizikové potraviny jsou kromě mouky, krupičky, strouhanky také rýže a všechny druhy sušeného ovoce a oříšky) zasažené vyhodit, skříně vydrhnout, spižírnu vysát i na stěnách, v koutech a na stropě. Ale stejně jsme se jich dokonale nezbavili a máme je pořád. Snad bude někdo vědět víc...
L.S. (09.09.2004, 23:41:52):
No,děkuji moc,aspoň ta útěcha, že v tom nejsme sami, mě trochu potěšila a nemám špatný pocit, že jsem nepořádná hospodyňka.Představuji si, že najdu to jejich hnízdo, jak po sobě lezou a mávají těmi křidýlky. Ale to bych jim pak dala co proto!Děkuju moc a pořád čekám na dobrý nápad a radu!
Přidání komentáře...
