Muhammadova zjevení
26. července 2004, 11:18
Byl Muhammad prorokem?
V diskusi se vyskytla otázka, jak je to s Muhammadovým prorockým nárokem. Nejsem teologem ani židovským, ani křesťanským, ani muslimským. Tahle otázka totiž není z pozice religionistiky vlastně zodpověditelná. Zabýváme se jen lidskou stranou náboženství, můžeme povědět, jak si příslušníci jednotlivých náboženství své bohy, Boha, proroky apod. představují, koho za ně pokládají. Ale nemůžeme povědět, jak je to, stručně řečeno, z té Boží strany.
Z toho, co o Muhammadovi víme, je jisté, že on sám se za Božího proroka pokládal a zjevení, která měl, považoval za přímé Boží promluvy. Vlastně si nikdy nedovedl vysvělit způsob, jak jsou mu zjevení zprostředkována. V první době měl dokonce dojem, že cítí blízkost samého Boha, ale většinou je považuje za zprostřekovaná archandělem Gabrielem, obrysy jeho postavy totiž ve svých vizích viděl a slyšel jeho hlas. Později si vytvořil hypotézu o Božích emanacích, z Boha vychází Slovo Amr, Kalima, ze Slova Duch svatosti Rúh al-kudus, který zjevení Prorokovi sděluje. Také ráz zjevení se v jednotlivých obdobích jeho života měnil. Na začátku to byly extatické stavy, při nichž padal v křečích na zem, měnil barvu obličeje, čelo měl pokryté potem a chroptěl, měl zrakové i sluchové halucinace. Byly to stavy podobné stavům staroarabských větců káhinů, ale domněnku, že používal psychoaktivní látky k dosažení extatických stavů stejně jako oni, si myslím, že můžeme vyloučit, protože se z celku jeho činnosti jeví, že se nesnažil úmyslně své přívržence klamat. Původ těchto stavů je tak nezodpovězen. Domněnky o psychické nebo neurologické chorobě se dají napadnout tím, že se později v medínském období už podobné stavy skoro nevyskytovaly, což by se u neléčené choroby pravděpodobně nestalo. Možná k dosažení extatických stavů přispěl asketický život, dlouhé prodlévání o samotě, meditace, koncentrace na myšlenku jednoho Boha. I nepřízeň okolí a psychické trauma z toho vyplývající mohlo spolupůsobit. Súry z tohoto období jsou většinou krátké veršované výroky plné poetických obrazů a eschatologických vidin.
V Medíně se extatické záchvaty, při nichž míval zjevení, objevují méně často. Muhammad v té době pokládal i výroky, které pronášel za jasného vědomí, často po předchozím promyšlení, za zjevení inspirované Bohem. Proto v nich mohl řešit aktuální problémy, které se v obci vyskytly. I podoba súr z tohoto období je jiná, jsou to většinou dlouhé traktáty, které obsahují kultovní nebo zákonodárné příkazy, případně legendární látku. Všechny súry jsou v rýmované próze sadž, ale v dlouhých súrách medínského období jsou rýmy stereotypnější. Je ale pravda, že sám Muhammad se nikdy nepokládal za nic jiného než člověka a nadto mezi svými výroky rozlišoval ty, které byly inspirované, tedy zjevení, a ty, které říkal sám za sebe.
Hrbek.I, Petráček K.: Muhammad, Praha 1967
Tauer F.:Svět islámu, jeho dějiny a kultura, Praha 1984
Osobní komentáře prosím směrujte na email nebo ICQ.
Trackback URL (?): http://www.bloguje.cz/blox/tb.php/55201
Komentáře
M.A.D. (29.07.2004, 19:09:50): DidactylosToto nikto nekomentuje? Waw!!! Toto je velmi zaujimave. Podla vyssie uvedeneho musel byt Mohamed skutocne duchovne obdareny clovek, ktory svoj dar cestou stratil. (a nestalo sa to iba jemu).
Myslim, ze nevytvoril ziadnu hypotezu o b-zich emanaciach. Cele to vyzera byt odkukane od zidovskeho mysticizmu resp. Kabaly, kt. uz v case "povolania" Mohameda bola na celkom vysokej urovni. (Pravdepodobne "jeho" teoria mohla byt vyfabrikovana pri kontaktoch so zidovskymi kmenmi. Toto su vsak len moje predpoklady). Mimochodom, chcel by som vediet, ci aj moslimovia maju prepracovany nejaky system mysticizmu vo vnutri svojho nabozenstva podobne ako zidia? Pocul som nieco o dervisoch, ale vobec neviem ci su to moslimovia alebo co to vlastne su. Ak je moj prispevok out, tak sorry.
didactylos (29.07.2004, 22:07:50): M.A.D.
Islámský mysticismus je výrazná a početná složka, v některých stoletích dokonce převládající. Souhrnně súfismus, budu se tím zabývat hodně podrobně, protože si to nesporně pozornost zaslouží. Ale trochu později v historické posloupnosti. Příslušníkům súfijských řádů šlo o přímý kontakt, až po splynutí s Bohem, hlavně prostřednictvím oddané lásky. (Když se to řekně takhle stručně, tak to zní hrozně.) Některá bratrstva k dosažení extatického splynutí s Bohem používala hudbu, tanec, rituální zpěv, opakované vzývání Boha. Mystikové mohli žít sdružení do řádových bratrstev nebo potulným životem "dervíšové".
Taky mne překvapilo, že na tento článek nebyla žádná odezva, připadal mi tento aspekt Muhammadova života velice hodný rozvažování...
didactylos (29.07.2004, 22:13:11): ještě k té teorii
Božích emanací. Ono to může být také špatně pochopené působení křesťanského Ducha svatého. Trojici Muhammad krajně neuznával a velice proti ní brojil, jenže ji nějak popletl, zřejmě stykem s neortodoxními odnožemi křesťanů. Myslel si totiž, že křesťanská Trojice je tvořena Bohem, Kristem a Pannou Marií...
Dhal (30.07.2004, 00:13:20): Nezaujímavé?
Vôbec nie.Ale v našich končinách je islám terra incognita... Takže ja osobne len čítam, vzdelávam sa a nemám k tomu čo dodať :)
Možno predsa: mám pocit, že božiu trojicu pokladá islám za najväčší blud kresťanstva - vyplýva to z naznačeného omylu? Táto časť kresťanského učenia však bola dlho sporná aj medzi kresťanmi samotnými, ak sa nemýlim, tak Trojica bola "vymyslená" teológmi na ktoromsi koncile (nikajský?) ako kompromis pre vyriešenie niektorých rozporov obsiahnutých v evanjéliách.
didactylos (30.07.2004, 07:26:46):
křesťané v 6.století už měli za sebou vášnivé christologické spory, které je rozdělily do mnoha různých sekt. Některé byly vlivné, (a pronásledované), právě na územích později islámských. Křesťané, monofyzité i nestoriáni, vítali muslimy jako osvoboditele od
byzantského náboženského útlaku.
Budu asi muset zařadit kousek o prvních křesťanských stoletích a štěpení, protože jinak by to bylo nepochopitelné.
Jinak si myslím, že kromě toho, že Trojice byla pro islám nepřijatelná, je nepřijatelné i to, že je Ježíš, kterého uznávají jako Božího proroka, chápán jako Bůh.
M.A.D. (30.07.2004, 09:39:48): Didactylos
Dakujem za info o moslimskom mysticizme a uz sa tesim na clanky. Chcel by som vsak povedat ohladne Tvojho prveho dovetku, ze sa mi nezda, ze mohamedova teoria by mala s krestanstvom nieco spolocne vzhladom k tomu, ze krestanstvo podla mna nema rozpracovany mysticizmus na takej urovni ako napr. zidia alebo ako si Ty spominala vo svojom clanku, ze mal Mohamed.
Mimochodom, Trojica je velmi zaujimava tema. Dhal to povedal trosku surovo, ze "bola vymyslena teologmi" na nikajskom koncile (o tom by sa dalo dlho polemizovat) a urcite sa to na prvy pohlad odchyluje od vyznania "Hashema echad" resp. od moslimskeho vyznania. Ale vsetko co sa na prvy pohlad zda jednoduche, jednoduche nie je. Skus si pozriet kolkokrat sa Jezis v evanieliach predstavuje ako "Ja som". (to len tak na okraj)
Dhal (30.07.2004, 10:14:31): M.A.D.
Chápem, že ako človek veriaci musíš považovať podobné slovíčka za surové. Ale nikajský koncil bol veľmi dôležitým medzníkom v kresťanských dejinách a teológia na ňom bola "dotvorená" (všimni si úvodzovky :) spôsobom, ktorý v prvom rade vyhovoval záujmom mocenským a politickým.
Božia Trojica, respektíve Duch Svätý, ako (ak mi pamäť slúži - ak nie, opravte ma) bol "navrhnutý" (úvodzovky!) cisárom Konštantínom, ktorý takto necitlivo a šmahom ruky vyriešil teologický problém, ktorý sa tam riešil - ako mohol Ježiš sedieť po pravici Boha, keď obaja boli Bohmi. A kto by sa vzpieral cisárovi, všakže...
Celý nikajský koncil bol veľmi zaujímavý, ale jeho priebeh nie je všeobecne veľmi známy a nepochybujem, že mnohých veriacich by prinajmenšom prekvapil.
didactylos (30.07.2004, 11:06:11): oběma diskutujícím
Celé období christologických sporů by bylo potřeba přidat. Kdysi jsem to slíbila a tak teď udělám odbočku a pustím se do toho, jen předtím ještě jednu připravenou pasáž o historických a politických předpokladech úspěchu islámu.
A pak do jámy lvové diskuzí o slovíčka v prvních křesťanských stoletích se vším násilím, které to provázelo.
didactylos (30.07.2004, 12:19:14): Dhalovi
jen malá oprava. Duch svatý je pojem často zmiňovaný v Novém zákoně a to i v jeho nejstarších částech, nejčastější je ale ve Skutcích apoštolských, druhé části lukášovského díla.
A dokonce je to i pojem starozákonní, tam označovaný jako duch Boží. Představa ducha Božího není u proroků jednotná, ale v podstatě se dá říct, že duch Boží je v Starém zákonu nástrojem vší Boží činnosti. Bůh svého ducha lidem dává, může jim ho také odebrat. Tento dar se projevuje různě a příkladů jsou docela mraky v celém SZ textu.
Dhal (30.07.2004, 14:47:17): didactylos
Myslel som to trochu inak, Duch Svätý, samozrejme, nie je vynálezom koncilu.
Trojica sa - z logických dôvodov - v náboženských textoch pred Kristovým ukrižovaním vyskytovať nemohla. A ani o Dvojici sa nič nehovorí...
Ale pri tej filozoficko-teologickej dišpute sa zmienka o Duchu Svätom v Písme hodila. Aj keď len na to, aby sa rozlíšilo, ktorá božia ruka je pravá.
Poznámka:
Neberte to, prosím, ako provokáciu alebo výsmech. Len som chcel poukázať na fakt, že dnes automaticky pokladáme Písmo za slovo božie - a tak ho interpretujú dokonca aj kňazi, hlavne katolícki. Skutočnosť je však často oveľa prozaickejšia.
didactylos (30.07.2004, 15:22:55): Dhalovi
no myslím, že v tom je právě hlavní rozdíl mezi muslimy na jedné a židy a křesťany na druhé straně, alespoň většiny z nich. Korán berou všichni muslimové bez rozdílu jako autentické Slovo Boží, teologické dohady jsou jen o tom, jestli je nestvořené nebo stvořené, jestli má v nebesích Knihu jako svůj pravzor a podobné úvahy. Kdežto v křesťanství se rozvinula biblistika, která bere bibli jako dobově podmíněnou výpověď lidí (to podtrhuji). Rozdíl v různých přístupech je jen v tom, do jaké míry zdůrazňují, že ti lidé, kteří ji tvořili, psali, dělali její redakci nebo se snažili rozhodnout které knihy zařadit a které ne, jsou chápáni jako lidé inspirovaní Duchem svatým. Když to tak srovnáš, zjistíš, že v západní oblasti máme mnohem větší prostor pro zkoumání. A je to vidět u teologů všech typů, na všech teologických fakultách, všech jejich odborných časopisech. Je samozřejmě jakási hranice, kde se teolog už zastaví a kde religionista může pokračovat, ale už dávno neplatí, že by Bible byla pokládána za slovo Boží v doslovném smyslu.
M.A.D. (30.07.2004, 16:56:18): Didactylos&Dhal
Nuz co Vam mam na to ako "fundamentalista" povedat? :-)))
Samozrejme suhlasim s dhalovym prispevkom o nikajskom koncile. Konstantin tam posobil ako rusivy element (a nielen on). Nepamatam si uz co som cital o priebehu tohoto koncilu avsak domnievam sa, ze ked boli poriadane pogromy na krestanov kvoli ich viere, verim, ze by sa postavili na odpor aj cisarovi keby bolo treba. Co sa tyka sedenia po pravici, toto nie je konstantinov vymysel, je to odvolavka na zalm 110 ... a riekol Hospodin mojmu panovi sed po mojej pravici ... Ja moc tomu nerozumiem, ale aj v zidovskej mystike sa spominaju urcite paradoxy, ktore je tazko pochopit a Trojica vs B-zia jedinecnost (v krestanstve samozrejme) sa mi vidi ako paradox krestanstva.
Co sa tyka hranic, o ktorych hovori Didactylos, tak neviem, ale myslim, ze ma pravdu. Sam pokladam Bibliu za slovo b-zie a to je moja hranica, avsak som ochotny pocuvat akukolvek kritiku a akekolvek argumenty pre a proti bez toho, aby som niekoho vrazdil, ked prekroci mnou pomyslenu hranicu, pretoze len tak sa mozem nieco naucit. Ale chcel by som polozit len taku malu otazocku: "Nie je religionista prilis poviazany pohladom na veci cez prizmu greckej filozofie?" :-)
didactylos (30.07.2004, 17:22:21): odpoved pro M.A.D.
Ona religionistika nevychází z teologie, i když dost často jsou religionisté zároveň teologové a religionistika se taky na všech teologických fakultách učí. Ale v zásadě je to spíš dítko osvícenství, patří tak nějak spíš k sociálním vědám, nejblíž má ke kulturní antropologii, dokonce někdy se počítá k ní jako jedna její disciplína. Nepředpokládá se, že je religionista člověkem věřícím, i když samozřejmě každý z nás má nějaké sympatie. Pokud má nějakou víru, považuje se za správné ji deklarovat, aby mohli kolegové odstínit jeho osobní názor od jeho vědecké práce.
Moje chyba je, že nemám dostatečné filosofické vzdělání, jakési filosofické minimum patří jinak k výbavě všech posluchačů, ale já jsem starší ročník a proto ve filosofii spíš samouk, protože jinak do nás hustili jen marxismus a to ještě dost špatně.
Přidání komentáře...
