Noèní úvahy
None

Arabština

14. září 2004, 6:38

Z knihy, kterou jsem citovala včera, ještě ukázky z kapitoly Islám a moderní věda a to tu část, která se věnuje teorii o arabštině jako původním jazyku.

V roce 1895 zakladatel indickomuslimského hnutí Ahmadíja Mirzá Ghulám Ahmad (1835-1908) prokázal koránem tezi, že arabština je pramenem všech jazyků. Muhammad Ahmad Mazhar vydal v roce 1963 knihu, která se tak jmenuje: Arabština – pramen všech jazyků a její autor pokračuje v úsilí svého předchůdce a snaží se uvedenou tezi dokázat vědeckou jazykovědnou metodou. Následují ukázky:

Jeho cílem má být vědecky prokázat, že arabština je prvním jazykem, kterému Bůh naučil Adama a že ostatní jazyky jsou od ní odvozeny. Tím je naplněno snažení lingvistů, kteří se snažili o monogenetický výklad jazykového vývoje ve světě, avšak je odmítnuta teorie, že by lidský jazyk vznikl nápodobou zvuků vnějšího světa, neboť korán zřetelně mluví o tom, že Bůh naučil Adama všem jménům věcí.

Z koránu rovněž vyplývá, že arabština je univerzálním jazykem, neboť Prorok byl poslán jako milost všem národům dohromady a současně každý posel musí přinášet národu poselství v jeho jazyce. Z toho plyne, že arabský posel Muhammad je poslem univerzálním a arabština pak univerzálním jazykem. Ostatní jazyky jsou od ní odvozeny a můžeme v nich nacházet slova obsažená v arabském koránu. Jazyk koránu není tedy národům tak cizí, jak se na první pohled zdá, je jen skryt za clonou různých změn, které ony jazyky – na rozdíl od arabštiny, trvající ve své geniální dokonalosti – postihly, ať již v jejich vlastním vývoji nebo v době, kdy se oddělovaly od arabštiny.

Arabština vlastní úplný poklad jednoduchých slov hodících se pro všechny lidské potřeby, postihuje přesně všechny atributy boží. Je to jakési faksimile Knihy přírody, pokud jde o názvy elementů, rostlin, zvířat, minerálů a lidských údů, a všechny tyto arabské názvy jsou založeny na nejvyšší moudrosti a filosofii. V arabštině vládne dokonalý řád mezi slovesy a jmény a v málo slovech vyjadřuje mnoho významů. Má celou zásobu jednoduchých slov, jež věrně a úplně popisují nejjemnější myšlenky a pocity člověka.

Tak dokonalý jazyk přece nemohli vytvořit nevzdělaní Arabové žijící v poušti na okraji civilizace; nelze také dokázat, že by tento dokonalý zázrak byl dílem přírody. Nezbývá tedy než připustit, že byl stvořen samotným Bohem. Bylo to takto: Arabština byla slovem božím, jež bylo u Boha, a nakonec bylo zjeveno světu. Z něho se pak člověk naučil dělat další jazyky.

Tady je potřeba podotknout, že arabština není autorovou mateřštinou, je totiž Pakistánec.

Musím ovšem souhlasit s myšlenkou, že by nám znalost arabštiny mohla být velice užitečná. Nevím jak vy, ale při studiu islámu jsem si uvědomila ostře právě jazykovou bariéru. Je mnoho knih o islámu napsaných v češtině odborníky na islám. Můžu se hodně naučit, ale dělá mi neuvěřitelné problémy porozumět a chybí mi k tomu nejen kontakt s všednodenní realitou, ale také možnost číst běžně dostupnou literaturu, učebnice, denní tisk a jiné podobné věci, které formují normální, běžný život každého muslima. Jistě naši odborníci mají k tematice, kterou studují, osobní vztah (každý trochu jiný, jak se zdá), ale na základě svého přesvědčení při zprostředkování vědomostí působí uvědoměle nebo neuvědoměle jako jakýsi filtr.

Muhammad Ahmad Mazhar: Arabic the Source of All Languages, Lahore 1963
Petráček K.: Islám a obraty času, Praha 1969

linkuj.cz vybrali.sme.sk

Rubrika: islám  |  Autor: didactylos
Osobní komentáře prosím směrujte na email.


Komentáře

didactylos (14.09.2004, 18:44:26): tisk
U http://ancoram.bloguje.cz/ jsem našla odkaz http://muslimskelisty.cz/ na muslimský tisk v češtině, takže máte možnost si počíst...

Ancoram (14.09.2004, 23:51:37 - WWW):
Ten link jsem našel u Binárního Ládina:) Hehe, ty vývody o arabštině mi připomínají Encyklopedii ruských prvenství nebo jak se to jmenovalo. Ale uznávám, že jim nic jiného ani nezbývá, než toto tvrdit, vždyť si nárokují vyvolenost jediným Bohem, který všechno stvořil. Takže mě přechází trochu smích.


Přidání komentáře...

Vaše jméno:


Váš e-mail:


URL vašich stránek:


Nadpis:


Text:


   
None
None
Didactylos bude ráda, pokud cokoliv z jejich úvah použijete nebo využijete. Didactylos je totiž fikce, literární postava, takže žádná autorská práva nemá a ani nemůže mít. Noční úvahy opatřil kabátkem naopak nefiktivní Jirka Kouba.