Historie Egypta

Přidávám stručnou historii starého Egypta.

A. doba předdynastická (asi do 2950 př.n.l.)
V té době bylo v nilské deltě vynalezeno písmo, egyptský kalendář se jako na výchozí datum odvolává na 19.červen 4241, datum je ovšem sporné, badatelé se nemohou na dataci dohodnout. Vznikají dvě říše dolnoegyptská v deltě Nilu, hornoegyptská v údolí Nilu
B. doba protodynastická (2950-2654 př.n.l.) – 1. a 2. dynastie
Za zakladatele 1.dynastie se považuje král Meni, sjednotitel Horního a Dolního Egypta. Dynastie měla 7 králů. 2.dynastie s 8 králi položila základy k vnitřní organizaci státu. Už v té době byl král považován za vtělení boha.
C. Stará říše (2654-2133 př.n.l.) – 3. až 8.dynastie
3.dynastii zakládá Zoser, stavebník první stupňovité pyramidy, ve 4.dynastii jsou známí budovatelé pyramid, Snofru, Chufu, Chafre a Menkaure. Ve 4. dynastii vítězí myšlenka, že král je synem boha Re. V 5.dynastii víra v boha Re dál proniká, Maat, zosobnění kosmického řádu je považována za jeho výtvor a faraon ji má uskutečňovat a chránit. Od 6.dynastie se ale do popředí dostává bůh Usírev, původně bůh vegetace, dárce úrody. Mýtus o jeho smrti byl původně vztažen na krále a mrtvý král byl s Usírem ztotožněn, v pozdějších dobách prostě znamenal mrtvého člověka vůbec. Do časů 5. a 6. dynastie patří "Texty pyramid", psané na stěnách chodeb a síní pyramid. 6.dynastie bývá považována za poslední dynastii Staré říše, v 7. a 8. dynastii už držela říše pohromadě jen s obtížemi.
D. První mezidobí (2133-1991 př.n.l.) – 9. až 11.dynastie
Říše se pohroužila do sociálních bouří, rozpadla na několik částí, a všeobecně zavládla anarchie. V myšlenkách té doby se objevuje poprvé myšlenka etických norem, které platí i pro krále a představa posmrtného soudu v Usírově říši. Z té doby pocházejí "texty rakví", nápisy psané na stěny dřevěných rakví.
E. Střední říše (1991-1777 př.n.l.) – 12.dynastie
12.dynastie má 12 faraonů. Vnitropoliticky ji vyznačuje snaha po sjednocení říše navázat na poměry Staré řiše. Navenek je to doba výbojů do Nubie a do Palestiny. Oblasti se dostávají dlouhodobě pod egyptský vliv.
F Druhé mezidobí (1777-1562 př.n.l.) – 13. až 17.dynastie
Jednota říše je jen teoretická, řada králů se rychle na trůnu střídá, nestabilita umožňuje vpád Hyksů, kteří dokonce zakládají 15.dynastii, Hyksové donesli do své nové vlasti ctění boha Baala, kterého ztotožnili s egyptským Sutechem. Současně s nimi ovšem vládnou v Thébách panovníci 16. a 17.dynastie, poslednímu se podaří zvítězit nad posledním vládcem Hyksů, nábožensky interpretováno, thébský Amon vítězí nad Sutechem.
G. Nová říše (1562-1085 př.n.l.) – 18. až 20.dynastie
18.dynastie patří v historii k nejslavnějším, patří do ní faraoni Ahmose, Amenhotep I, Thutmose I, Thutmose II, královna Hatšepsovet, Thutmose III, Amenhotep II, Thutmose IV, Amenhotep III, Achnaton, Tutanchamon, Eje. Je to doba velkého politického i kulturního rozkvětu. Egyptský vliv se dostává až do Sýrie. Doma je to ovšem doba tvrdých bojů o moc mezi králem a Amonovými kněžími. Achnatonova náboženská reforma nepřežila svého tvůrce. 19.dynastii založil generál Haremheb. Merneptah (1234-1225) bývá považován za faraona izraelského exodu. K jeho stéle, kde je jméno Izraele zmiňováno, se ještě později vrátím. 20.dynastie se podle jména faraonů většinou nazývá ramessovská. Na konci období už Amonovi kněží nepokrytě vytváří náboženský stát ve státě. Konec Nové říše je poznamenán obranou proti útokům "mořských národů", které se daly ve Středomoří do pohybu.
H. Pozdní doba (1085-525 př.n.l.) – 21. až 26.dynastie
O jednotě říše se znovu nedá mluvit, dynastie se střídají, často jsou cizího původu,  např.dynastie libyjská, nubijská. Egypt musí odrážet dokonce dva vpády Asyřanů. V roce 525 př.n.l. dobyl Egypt perský král Kambyses a připojil ho ke své říši.

Heller J. (1978): Starověká náboženství, Kalich, Praha

linkuj.cz vybrali.sme.sk

Komentáře