Noèní úvahy
None

Královský mýtus

6. října 2003, 21:10


Základem kultu egyptského vládce bylo dogma, že faraon je pozemským vtělením boha Hora. Událost přenesení královské moci z Usíra na jeho syna Hora popisoval královský mýtus.

Usire byl synem boha země Geb a bohyně nebe Nut. Měl ještě tři sourozence, sestry Eset a Nebteh a bratra Sutecha. O onské kosmogonii už jsem psala. Usire jako nejstarší syn byl egyptským vládcem, jeho manželkou byla jeho sestra Eset. O jeho panování se zachovala příznivá zpráva na Amenmesseho stéle (kolem 1400 př.n.l. za 18.dynasie, teď v muzeu v Louvru). Prostě líčení oblíbeného zlatého věku. Ale trůn uchvátí jeho bratr Sutech. I když později byl Sutech chápán jako zlý bůh, podle archeologických nálezů je zřejmé, že byl starším bohem než Usire, je doložen už z předdynastické doby, viz tabulka historie Egypta, kdežto doklady o Usirovi jsou až z 5.dynastie, z doby kolem 2465 př.n.l. Ale pokračujme v rekonstrukci mýtu. Sutech Usíra zavraždí. Samotnou vraždu monarchy egyptské texty moc nerozpitvávají, bylo to zřejmě tabuizované téma. Sutech se stává vládcem Egypta spolu se svou sestrou a manželkou Nebthet. Eset, která je neobyčejně zdatná kouzelnice, spolu se svou sestrou hledá Usírovo tělo, promění se v ptáka, vyvolá svými křídly dech života, aby Usíre mohl na okamžik povstat k životu a zplodit syna Hora, svého mstitele. Pěkně dokumentováno na reliéfech ve svatyni boha Sokara v chrámu krále Setyho I.(1306-1290 př.n.l.) v Abydu. Poté se Usíre odebere do podsvětí a stane se vládcem mrtvých. Dítě, Hor, se narodil ne severovýchodě delty, matkou Eset ukrytý v papyrových mokřinách. Když dospěje přednese tribunálu hlavních bohů svůj nárok na egyptský trůn. Tribunálu předsedá sluneční bůh Re.Většina bohů je náchylná Horovy nároky uznat, ale Re dává přednost Sutechovi. Sutech navrhuje, aby se spor vyřešil vzájemným soubojem, to však odmítá bůh moudrosti Thovt a snaží se obnovit řádné soudní líčení. Protože to se vleče, pošlou pro znalecký posudek veliké bohyni stvořitelce Neit, Ta klade důraz na nesporné důkazy ve prospěch Hora, ale pro Sutecha chce cenu útěchy, za manželky dvě Reovy dcery Anat a Aštoret (původně syrské bohyně), Re s tím ovšem není srozuměn a Hora uráží tím, že ho považuje za neschopného vládnout. Trubinál bohů se naštve, a ústy boha Baby Reovi řeknou: "Tvá svatyně je prázdná", to znamená, že ho už nikdo nebere vážně. Re dotčeně opustí soudní tribunál a jen trik jeho další dcery Hathor, bohyně lásky a radosti, která se před ním obnaží a tak ho rozesměje, ho přivede zpátky. Sutech se dovolává toho, že Reovi pomohl zapudit Apopa, který ohrožuje Rea při jeho plavbě podsvětím. Thovt a Onhuret stojí při Horovi a za něho se přimlouvá i jeho matka Eset. Sutech si vyžádá přenesení líčení na ostrov, kam je Esetě přístup zakázán, ale ona se pomocí svých kouzel v přestrojení za starou ženu na ostrov stejně dostane. Na ostrově se promění v mladou krasavisi a začne svádět Sutecha a úskokem ho donutí přiznat vinu, předstírá totiž, že je vdova po pastevci a někdo vyhrožuje jejímu synovi zabavením dobytka a vyhnáním z domu. Sutech se jí chce zastat a ona mu z bezpečné vzdálenosti řekne, že se sám odsoudil. Sutech si jde stěžovat za Reem. Tentokrát ale tribunál přiřkne vítězství Horovi, ale Sutech se odvolá a znovu vyzývá Hora k zápasu. V první části se oba zápasníci promění v hrochy a mají být tři měsíce pod hladinou. Eset se ale obává, že Sutech pod hladinou Hora zabije a rozhodne se jednat. Harpunou se snaží zasáhnout Sutecha, ale zasáhne Hora. Když to zjistí, kouzlem harpunu vyjme. Napodruhé se jí podaří zasáhnout cíl, ale Sutech jí připomene, že je její bratr a tak tu harpunu zase pomocí kouzla odstraní. Ale to se zase nelíbí Horovi, vynoří se z vody a Eset setne hlavu a odnese ji do pouště, z jejího těla se stane kamenná, bezhlavá socha. Re chce nechat Hora vyhledat a potrestat. Sutech Hora najde v poušti v oáze, vydloubne mu oči a zakope je do země, kde vyrostou jako květy lotosu. Ale Hora najde Hathor a oči mu uzdraví. Pak už toho má sám Re dost a nařídí oběna protivníkům, ať se smíří, protože jejich sporu už mají všichni dost. Sutech naoko souhlasí, vystrojí ve svém paláci hostinu. Na ní chce Hora znemožnit tím, že ho znásilní. Hor se ovšem chytře vyhne a Sutechovo semeno zachytí do rukou, které má mezi stehny. Hor to řekne matce Eset (ta mezitím jaksi záhadně ožila). Eset považuje synovu ruku proto za nečistou a tak mu ji utne a hodí do močálu a kouzly mu obstará ruku novou. Pak ji ale napadne dobrý trik, odebere synovi semeno, natře s ním hlávky salátu, který má Sutech nejraději (Sutechova rostlina je opravdu náš salát, tedy locika zahradní), a Sutech ty hlávky sní. Pak sám Sutech chce Hora před shromážděním bohů zesměšnit a poví jim o tom znásilnění, Hor však obviní Sutecha ze lži  a navrhne, ať semena zavolají, aby se vidělo, kde které je. Thovt je volá, Sutechovo símě odpovídá z bažin, ale Horovo se vynoří jako sluneční kotouč ze Sutechovy hlavy. Sutech se přes tento debakl nechce vzdát a navrhuje závod v kamenných lodích. Hor si vyrobí loď z borového dřeva a jen ji pokryje vápencovou omítkou, takže samozřejmě vyhraje. Ale Hor je ze soudních průtahů a měření sil už zoufalý a stěžuje si bohyni Neit na zjevnou nespravedlnost, která je na něm páchána. Nakonec Thovt přesvědčí Rea, aby napsal Usirovi do podsvětí. V odpovědi Usire zdůrazňuje své zásluhy o egyptské zemědělství, dojde k menšímu slovnímu souboji mezi Reem a Usirem, kde Usire upozorní, že vládne podsvětním silám a všichni, lidé i bohové, jsou mu podrobeni. Tribunálu nezbývá tedy než Hora konečně jednomyslně uznat. Sutech je sice zajat a musí se vzdát trůnu, ale Re si ho vezme na oblohu a svěří mu nebeské hřmění.

Převyprávěno podle knihy (složeno z několika verzí, autor uvádí svoje prameny)
Hart.G. (2000): Egyptské mýty, Praha
Překlad některých verzí je také v knihách:
Lexa F. (1997): Náboženská literatura staroegyptská II, reprint vydání z roku 1921
Lexa F. (1947): Výbor ze starší literatury egyptské, Praha
část Lexova překladu je uveřejněna v knize
Duchovní prameny života. Stvoření světa ve starých mýtech a náboženstvích (1997), Vyšehrad, Praha

linkuj.cz vybrali.sme.sk

Rubrika: starověký Přední východ  |  Autor: didactylos
Osobní komentáře prosím směrujte na email.


Komentáře

SuE (07.10.2003, 12:40:47 - WWW): teda jestli tohle
vyprávěli dětem místo večerníčku ... :-))

didactylos (07.10.2003, 13:22:04): 2sue
No to asi zrovna ne, ale jiné verze toho mýtu hráli při náboženských slavnostech jako divadlo. Jedna z dochovaných podob toho dramatu je až z období kolem 100 př.n.l., ale má určitě starší základ.

didactylos (07.10.2003, 13:40:21): ad pohádky
pohádky jsou rodné sestry mýtů, Jung by jistě jásal. A čím starší verze pohádek, tím je hororovitější. Ona třeba Kytice jsou také takové sprostonárodní horory a to už je to proti třeba Pohádkám matky Husy Charlese Peraulta jen slabý odvar, i Grimmové jsou drsnější než Erben.


Přidání komentáře...

Vaše jméno:


Váš e-mail:


URL vašich stránek:


Nadpis:


Text:


   
None
None
Didactylos bude ráda, pokud cokoliv z jejich úvah použijete nebo využijete. Didactylos je totiž fikce, literární postava, takže žádná autorská práva nemá a ani nemůže mít. Noční úvahy opatřil kabátkem naopak nefiktivní Jirka Kouba.