Bábelská věž

Dnes se chci věnovat oddílu Gn11,1-9. Tento oddíl je samostatným vyprávěním. Lidé se rozhodnou vybudovat věž, která by jim umožnila bezprostředně komunikovat s Bohem, byla spojnicí mezi lidskou a nebeskou sférou. Z hlediska kněžské poexilové redakce jde o zavrženíhodnou snahu magicky působit na Boha, snaha zajistit si budoucnost vlastními silami.

Je zřejmé, že předobrazem bábelské věže v tomto oddílu byly zikkuraty, hlavně Mardukův zikkurat Etemenanki "Dům, základ nebe a země"  v Babylonu -  Bab-ili "Brána boží".

Krácené heslo zikkurat (zpracoval B.Hruška) z knihy Encyklopedie mytologie starověkého Předního východu:
Zikkuraty se v Mezopotámii od konce 4.tisíciletí př.Kr. postupně vyvíjely z chrámů stojících na terasách, ve 3.tisíciletí měly zpravidla 3 stupně (Ur, Eridu), později 5-7 stupňů (Aššur, Ninive, Babylon) a mohly dosahovat výšky 40-60 metrů, podle statických výzkumů mohl být dnes téměř zaniklý Mardukův zikkurat v Babylonu vysoký dokonce až 90 metrů. Z religionistického hlediska představovaly zikkuraty umělé posvátné pahorky, jejich základy sahaly do praoceánu Abzu a vrcholky k samotnému nebi. Měly většinou čtvercový nebo vzácněji obdélníkový půdorys základů se svislými zdmi a vyzděnými nosnými pilíři i jádrem, jednotlivé stupně byly přístupné po vnějších schodištích (Ur, Aššur), někdy i spirálovitou rampou (Dúr-šarru-kén). Podle zpráv antických autorů byly jednotlivé stupně barevně odlišené, ale archeologicky se to nepodařilo potvrdit. Vrchní svatyně byla nevelká a byla využívána jen o význačných svátcích kultovního roku, zvláště ke kultovnímu dramatu a rituálu posvátné svatby o novoročních svátcích. Jinak byla zcela nepřístupná.

Prosecký J., Hruška B., Součková J., Břeňová K. (2003): Encyklopedie mytologie starověkého Předního východu, Praha
Rendtorff R. (2000): Hebrejská bible a dějiny. Úvod do starozákonní literatury, Praha
Výklady ke Starému zákonu I (1991), Praha 

linkuj.cz vybrali.sme.sk

Komentáře