vědec už ze mne nebude
20. března 2005, 17:08
Byla jsem na mezinárodním sympoziu o historickém Ježíšovi v Praze 18.3.2005
Tak jsem si dala dárek a udělala si den volna a jela se podívat na sympozium. Byla jsem ohromně zvědavá, co nového se dozvím. Tedy dověděla jsem se i o předmětu zkoumání, rozdíly mezi pochopením Jana Křtitele a Ježíše, o sociologickém pozadí skupin, o nových archeologických nálezech v oblasti Galileje, které mění pohled na tuto oblast v 1.století.
Taky jsem zjistila několik věcí sama o sobě. Několik velice dobrých a jednu spíš špatnou. Měla jsem totiž strach, že nebudu rozumět, jednací řeči byly angličtina a němčina. Patřím k té generaci, která neměla moc důvodů se cizí řeči učit a taky v podstatě žádnou příležitost získané znalosti prověřit v praxi. Takže moje znalosti obou zmiňovaných řečí jsou spíš pasivní a načtené. To je ovšem v případě angličtiny dost nevýhoda, měla jsem proto strach, že u anglických referátů nebudu často vědět, o čem je řeč. Nebylo to nakonec tak hrozné. Navíc jsem zjistila, že moje studium evangelií v poslední době mne vybavilo natolik, že jsem bez listování v bibli věděla, o kterých textech je řeč a mohla vědce tudíž sledovat i po odborné stránce. Až potud zprávy přímo výborné.
Ale zároveň jsem si uvědomila taky to, že asi nikdy nebudu ten zaujatý vědec, který se snaží vědět naprosto všechno o úzkém okruhu zájmu. Prostě to, čemu můj tatínek říkal, vědět všechno o ničem. Rozhodně je mi bližší opačný přístup, totiž nevědět nic, ale o všem, každopádně je to zábavnější. Nakonec jsem slovutné vědce, byla jich tam pěkná řádka velice zvučných jmen, raději opustila a chvátala k domácímu krbu.
A teď mám ze svého studování takovou jakousi kocovinu, dalo by se říct, jakýsi pocit vyhoření. Mám před sebou ještě spoustu práce, ale nechce se mi do ní, vůbec bych s tím vším nejraději praštila, ale zároveň se nedovedu soustředit na nic jiného, v životní praxi vlastně mnohem důležitějšího, (například počítání daní z příjmu). Taky se Vám chci omluvit za to zahlcování příspěvky, které už musely být naprosto nudné. Když už to nebaví ani mě, jak to asi musí působit na lidi, kteří nemají důvod se něčím podobným zabývat?
Myslím, že si vyberu oddechové volno a pokusím se najít něco zajímavějšího. Držte mi pěsti.
Rubrika: poznámky | Autor: didactylosOsobní komentáře prosím směrujte na email.
Komentáře
binarniladin (20.03.2005, 18:21:28 - WWW):Tatínek jedné mojí kamarádky zase s oblibou říkal, že: "člověk by neměl umřít úplně blbej" ..aniž bych kdysi toho tatínka znal, snažím se taky držet spíše toho přístupu vědět o kdečem alespoň trošku, nějak se mi zdá, že tímhle postupem člověk to krédo naplní lépe..:o))
Luděk Šebek (20.03.2005, 21:05:20 - Mail): oddych???
Nevím, zda-li je to dobrý nápad s tím oddychovým časem? Možná, kdyby jste zase psala o věcech trochu více lidských. Snad v tom můžeme najít něco nového a společně. V poslední době u Vašich témat chyběly komentáře. Třeba to bylo právě příliš vědecké a specializované.
Zdravím Vás z tajících hor
LŠ
didactylos (20.03.2005, 21:34:49): no právě
tak jsem to totiž myslela. Nechci přestat psát do blogu vůbec, ale už tam nechci psát nic ze své bakalářky. Myslela jsem teď na velikonoce v české lidové kultuře, zítra se vypravuji pro příslušnou knihu. To by mohlo být pro všechny stravitelnější, co říkáte?
didactylos (20.03.2005, 22:08:06): nejsem žádný lidumil
z Lidové religiozity totiž budu mít na konci tohoto semestru zkoušku, poslední, kterou vůbec na bakalářském stupni budu mít. :o))
Johanka (22.03.2005, 23:26:58):
"Největší překážkou vědění není neznalost, ale pocit, že vím."
Už jsem sice zapomněla, kde jsem to četla, ale "vím, že nic nevím" je v každém případě naprosto zdravý stav mysli. ;-)
didactylos (24.03.2005, 21:09:42): jen poznámka
Ono je naštěstí vždycky všechno jinak. Na konzultaci jsem zjistila, že jsem tu svou práci pojala úplně špatně. Bylo mi to velice taktně vedoucím práce naznačeno. Ale to je moc dobrá zpráva, protože tak, jak to být má, je to nesporně zajímavější i pro mne. (Ale stejně si to budu spřádat v soukromí, a na blogu s bakalářkou otravovat nebudu.) A Johanka má samozřejmě pravdu. Nejhorší je myslet si, že už člověk něco ví, i když vlastně pořád stejně neví nic :o))
Martin Molhanec (29.03.2005, 17:16:30 - Mail): a proč ne ?
Proč bys chtěla přestat s bakalářkou? Vždyť to byly zajímavé úvahy, no jestli nikoliv dokonalé, nikdo není přeci dokonalý? Aspoň jsi měla nějakou reakci. A BTW co Ti vytknul Tvůj vedoucí? Mne to můžeš říci neb jsem také vedoucí bakalářek a diplomek, leč v úplně jiném oboru :-)
Martin Molhanec (29.03.2005, 17:16:34 - Mail): a proč ne ?
Proč bys chtěla přestat s bakalářkou? Vždyť to byly zajímavé úvahy, no jestli nikoliv dokonalé, nikdo není přeci dokonalý? Aspoň jsi měla nějakou reakci. A BTW co Ti vytknul Tvůj vedoucí? Mne to můžeš říci neb jsem také vedoucí bakalářek a diplomek, leč v úplně jiném oboru :-)
didactylos (29.03.2005, 20:29:46):
S bakalářkou přestávat nemíním, zcela určitě ji míním dodělat. Možná, až bude trochu vypadat, tak ji po částech znovu nenápadně na blog hodím, asi se zpětným datem.
Co se týče těch výtek. Sama jsem o tu konzultaci požádala, protože jsem se zasekla. Starozákonní odkazy v pašijním příběhu se mi zdály vypadat pomalu jako telefonní seznam. A je jasné, že v tomto ohledu nemůžu ani náznakem konkurovat všem těm komentářům, které už byly napsané, a jsou jich samozřejmě celé knihovny. Takže takhle ne, žádný nový komentář. Vybrat jen několik zajímavých témat, odůvodnit jejich výběr a pak rozebrat texty na starozákonní, (tam jen ty, které jsou z Tóry), i novozákonní straně, tedy z Matouše. A držet se raději akademického, ne příliš osobního tónu. Takže teď si chystám takový krátký obsah, myslím, že by to ve zkratce mohlo zahrnovat okruhy kolem "nové smlouvy", Ježíš (vždycky v Matoušově podání) jako zákonodárce, tedy nový Mojžíš, jako jedna smluvní strana, ztotožnění s Izraelem, jako stvrzující oběť, tedy beránek Paschy, a nakonec jako zástupce Boží strany, jeho reinterpretace příkazů Zákona a jeho postoj k chrámu.
Martin Molhanec (05.04.2005, 17:59:34 - Mail): tak jo :-)
Jistě takových textů je jistě již spousta, za těch několik století. Stejnak si toho chceš asi vzít docela dost, vždyť je to jenom bakalářka. Student by měl prokázat znalost problematiky a schopnost se v ní samostatně orientovat. A jestli to má být odborná práce musí jít osobní vhled stranou.
didactylos (06.04.2005, 06:20:37): Jsou na mě hodní :o)
asi z několika důvodů. Jsem skoro o generaci starší než moji vyučující, studuju jen ze zájmu, protože mám svou profesi, kde jsem snad udělala poměrně dost užitečné práce. Na fakultě se už vyskytuju sedmý rok a absolvovala jsem skoro všechno, co se dalo, často "načerno". I tak budu mít o třetinu víc kreditů než je potřeba. Všichni mne znají, prostě mne nejde přehlédnout, a jsem na ústavu už jako kus inventáře. :o))
Jony (30.05.2005, 22:53:01):
Eliade by měl radost. (viz 3. odstavec)
Acht (14.07.2005, 14:17:45): Milá Didactylos,
aby člověk věděl, že nic neví, musí toho napřed asi vědět docela dost. Sám Sókrates toho nejspíš byl zářným příkladem. Vždycky mi přijde legrační, že takovýto "skromný" výrok pronesl někdo, kdo vedl své dialogy z takové, alespoň podle mého názoru, sebejisté a "vševědoucí" pozice.
V alchymii je těsně před dokončením Díla fáze "spal knihy". Rozumím tomu tak: nasoukej do sebe spoustu informací, abys poznal, že v informacích konečná moudrost nespočívá. Přejez se těmi třešněmi, co máš tak rád, že jsi na nich až závislý (Saroyan), aby ses zbavil své závislosti na nich.
A nakonec si myslím, že nemůžeme s něčím zacházet, aniž bychom tím sešli. Nemůžeme něco "nezaujatě studovat" (a hlavně ne náboženství), aniž by nám to vlezlo do reálného života. "Objektivita" není něco mimo "subjektivitu". Je to oboje najednou, vše zároveň. Si myslím.
Moc zdravím
didactylos (15.07.2005, 09:00:05): pro Acht
S tím studiem to má dvojí stránku. Určitě by se nemělo osobní přesvědčení, pokud je to možné, míchat do odborné práce. Ale nic nebrání tomu, aby se studium promítlo do osobního přesvědčení. A předpokládám, že to se v tomto případě, studiu náboženství, taky vždycky děje. Své by o tom mohli vyprávět všichni teologové, pro které je studium na teologické fakultě zatěžkávací zkouškou jejich osobní víry, (většinou velké a pevné, protože proč by se jinak chtěli právě takové činnosti věnovat?). Osobně si ale myslím, že znalost souvislostí může víře prospět.
Acht (15.07.2005, 13:10:50): Víra x dogma
K té zkoušce osobní víry ohněm studia:
No, možná někteří dojdou k závěru, že osobní víra nemusí být vázána na jednu určitou denominaci? A to právě díky poznání souvislostí? Proč by se "pevná" víra mělo rovnat "jednou provždy daná", "strnulá", "sklerotická" víra? A proč by se "osobní přesvědčení" mělo rovnat "osobnímu přesvědčení o něčem pomíjivě určitém" ? Myslím tím, mohu se přeci upevnit ve svém osobním přesvědčení "být pravdivá, autentická" právě tím, že po získání nových poznatků a nových souvislostí změním své osobní přesvědčení třeba z katolíka na evangelíka či úplně jinak. "Víra" se přeci nerovná "dogma". Nemyslím, že by lidé chodili studovat teologii (či cokoli jiného) primárně kvůli povolání, kterému se chtějí věnovat, ale snad hlavně kvůli tomu získávání poznatků, hledání souvislostí. A je snad poctivé, eventuelně změnit své konkrétní vyznání, pokud k tomu právě díky studiu shledám důvody, a pokud to tak budu vnitřně cítít ?
didactylos (15.07.2005, 13:54:58): v zásadě souhlas
Ale pro ty z teologů, kteří svoje osobní přesvědčení na základě poznání souvislostí změnili (jejich víra se stala méně dogmatickou, řekla bych), se osobně mohlo změnit hodně, studia nedokončili nebo dokončili a nemohli svoje zaměstnání, které si vybrali jako povolání, vůbec vykonávat buď kvůli vnitřní osobní poctivosti vzhledem k lidem, kterým měli sloužit, nebo dokonce kvůli svým nadřízeným orgánům v církvích, které jsou vedeny autokratičtěji nebo mají příliš fundamentalistickou linii. Někteří napsali i velice zajímavé knihy, doporučuji např. knihy O.Fundy, bývalého evangelického faráře,nebo knihy doc.I.Štampacha, který byl odejit z dominikánského řádu a katolické církve, nebo už zmiňované knihy H.Künga, katolického teologa 2.vatikánského koncilu, který byl pronásledován novodobou inkvizicí dnešního papeže.
Acht (15.07.2005, 14:35:05): Jo,
změna je halt život a život néni ani pro teologa péříčko :-)).
Vidím to tak, že kdo hledá Boha, chce získat "nejvíc". Tak taky musí logicky "nejvíc" zaplatit.
Ale nejsem taková necita, chápu, že to je osobně velmi těžký boj.. :-).
P.S. A doc. I. Štampacha znám trochu osobně, rozhodně přinejmenším "složitá" osobnost, a je jasné, že třeba s jeho obdivem k astrologii jej katolická Mater mohla jen sotva vydejchat :-)).
Přidání komentáře...
