Noèní úvahy
None

Náboženství Protoizraelitů

17. srpna 2005, 15:02

Za měsíc snad budu mít bakalářskou zkoušku už za sebou. Ale proto je teď potřeba docela zabrat.

Náboženství Protoizraelitů II.1.1
Etnogeneze hebrejských kmenů
Hebrejské kmeny jsou semitohamitské, snad původně v oblasti Sahary, v 6.tisíciletí do Egypta, ve 4.tisíciletí na okraj Arabské pouště. Židovská etnografie z náboženského hlediska je popsaná v Gn10.

Syropalestinou prošlo několik vln přistěhovalců. Dějinné pozadí:
Syropalestina zhruba v roce 3100 př.n.l. – doba bronzová
3100-2100 raná doba bronzová
příchod semitského obyvatelstva, kenaánci, vznik kenánské kultury, opevněná města
2100-1600 střední doba bronzová
druhá migrační vlna – amorejci, hlavní ohnisko město Mari
1600-1200 pozdní doba bronzová
třetí migrační vlna aramejská
kolem roku 1600 stmelení hebrejských kmenů, migrace podél Eufratu na sever, překážkou je poušť.
Sargon Akkadský, semitizace Mezopotanie
kolem roku 1700 v Syropalestině ze severu Churrité, později vpád do Egypta – Hyksósové
bitva u Kádéše 1285 př.n.l. Ramesse II a chetitský panovník, mírová smlouva
kolem 1200 mořské národy, zaniká chetitská říše, Pelištejci, jižně od Karmelu
až tehdy se objevují protoizraelské kmeny
jádro ve střední Palestině – Šekem, 12 symbolických kmenů
Kmeny nejsou homogenní, existuje od počátku severní a jižní tradice s jiným původním náboženstvím a zřejmě i s jinými dějinami. Pozdější redakce textu Tenaku zastřela většinu rozdílů.
Původní vrstvou náboženství je nejpravděpodobněji kult předků. Tato vrstva byla později využita ve vyprávění o praotcích.
Praotcové pocházejí podle tohoto vyprávění z prostředí měst s kultem měsíčního boha: Abram, chaldejské Ur, Charan na horním Eufratu. Patriarchové jsou prototypy, mýtické postavy předků, představují teologickou typizaci nomádského způsobu života. I v bibli přes pozdější redakční úpravu textu v poexilním období máme doklady o domácích bůžcích, pojetí božstva – bůh předků, charakterizuje se příbuzenskými vztahy, neznáme jeho jméno, vyprávění o předcích – ustavení kultu, základní vzory rituálního chování, v nejstarší vrstvě ve jménech je místo božího jména příbuzenský vztah, zhruba do 10.století, později částice s božským jménem, bůh se zjevuje prapředku, nabízí kult a dává zaslíbení – hojnost potomstva, je putující s nomády jako ochranné božstvo, není stvořitelský, ani lokální.
Označení Hebrejec je označením zvenčí, znamená sociální zařazení, snad obecně cizinec, bez domovského práva. Nevíme, jestli Chabiru, kteří znepokojovali palestinské městské státy, na které si jejich panovníci stěžovali u egyptského faraona, jsou už přicházejícími hebrejskými kmeny. Dopisy těchto městských panovníků se žádostí o pomoc se zachovaly v el-amarnských archivech.
Další vrstvou náboženství hebrejských kmenů bylo náboženství hodně podobné kenaanskému okolí, tuto skutečnost potvrzují archeologické nálezy, ale také nářky a stížnosti proroků na prohřešky proti monolatrii. Na severu nejspíš elovské kenaánské náboženství. Tabuizace – dietetické předpisy, zákaz krve a tuku ze všech zvířat, tabuizace v oblasti sexuality, očistné obřady, magické zacházení s oděvem, posvátné kameny, sloupy, zbytky stromů – hama, maseva, masseba, ašera, svatyně, lokální mýty nebo legendy, Abraham – okolí Hebronu, studnice Živého – El Roi – Bůh živých, Berševa – Studna přísahy El Olam – Bůh věčný, Mamre El Šadaj – Bůh všemocný, Jakob Bét-el (Dům Boží) střední Palestina, Šekem Jisráel (bojuje Bůh), Penu-el na potoce Jabok (vlévá se do Jordánu) Peníel (Tvář Boží), Jozue Gilgál (společenství Efraim) kruh z 12 kamenů. Původně pravděpododobně lokální božstva, později přechod od představy lokálních bohů s různými atributy k představě manifestace přítomnosti nejvyššího boha, manifestace přítomnosti nejvyššího boha El elohim v plurálu, před příchodem jižních kmenů jen opis božího jména. V severní Palestině jména kmenů vykazují kenaánské vlivy:
Gád spojitost s božstvem štěstí
Dan atribut kenaánských božstev s významem soudce
Ašer kenaánská bohyně stejného jména
Zabulon atribut Bálův (Baal Zabul pán světa)

Jižní mojžíšovská tradice zdůrazňuje pobyt protoizraelců v Egyptě, do příběhu praotců je zařazeno vyprávění o Josefovi, vložený úsek, elohistická vrstva, hebrejské zpracování egyptské novely. Tvoří most mezi abrahámovskou a mojžíšovskou tradicí. Historicky osídlení jákobovců v zemi Gošen snad ve východní deltě Nilu asi 1650 př.n.l.až do dynastie Ramesovců.
Mojžíš, rodokmen z rodu Lévi, rodiče Amram a Jókebed (tady je chronologický nesouhlas, protože jméno Mojžíšovy matky je teoformní se jménem boha Jahve ještě předtím než se dal Jahve Mojžíšovi poznat). Mojžíšův životopis je pojat stejně jako ve
známých legendách o panovnických potomcích, plaváčkovský motiv je ve své nejstarší variantě známý ze životopisu Sargona Akkadského, má ukázat vyjímečnost Božího vyvoleného, který je určen k záchraně svého lidu. Pouť pouští, jižní a severní varianta cesty. Faraonem exodu je následník Ramesse II Meremptah (1224-1204), v době po bitvě u Kádéše vzniklo v Syrolastině mocenské vakuum a možnost vytvoření větších kmenových útvarů. Meremptahova stéla uvádí mezi podrobenými národy také společenství Izraele k roku 1220, to neodpovídá biblickému líčení exodu. dají se předpokládat různé vlny migrace, jižní teprve přichází, starší protoizraelská už v Palestině je, starší snad elohistická, jižní jahvistická. Tady je třeba zmínit hypotézy o původu Jahveho, byl původně midjánským božstvem?

Náboženská mapa Palestiny – kmeny
na severu: Izachar, Zabulon, Neftalim, Dan, Ašer
ve středu: Efraim, Manases, Benjamin s centrem v Šekemu
na jihu: Juda,Šimeon, Rúben
střední kmeny – dům Josefův – snad nikdy v Egyptě nebyl, je to společenství Izraele, o kterém referuje stéla?

Obřízka byla odjakživa obvyklým kultickým úkonem i u sousedů. (starobylá a nevysvětlitelná pasáž, kdy Sipora, Mojžíšova manželka, obřezává jejich syna Geršama a tak zachrání svého manžela před nočním útokem Jahveho v podobě démona, těsně po povolání Mojžíše ke službě!)
U jižních kmenů je známé boží jméno, které má prokazatelně nehebrejský původ, je to slovesný tvar, který má zřejmě vyjadřovat dynamický vztah člověka a Boha. Později je Boží jméno tabuizováno, aby nemohlo být magicky využito a zneužito.

Příspěvky k tématu, které už na blogu jsou:
13.10.2003 Nejstarší známá mírová smlouva
30.10.2003 Kult předků v náboženství předexilního Izraele
4.11.2003 Proměna kultu předků v poexilním Izraeli
3.3.2004 Palestina do chalkolitu včetně
4.3.2004 Palestina v rané a střední době bronzové
31.5.2004 Kanaán 1a
1.6.2004 Kanaán 1b
25.6.2004 Partnerky


linkuj.cz vybrali.sme.sk

Rubrika: bakalářka  |  Autor: didactylos
Osobní komentáře prosím směrujte na email.


Komentáře

Ondra (18.08.2005, 05:03:46 - Mail):
Ahoj Vero, prave jsem dokoncil studijni volno, kdy jsem se venoval podobnym vecem.
V poslednich deseti , dvaceti letech doslo k velice vyznamnym posunum v archeologii a historii. Bible je odmitana (podle mne spravne) jako pramen (tak jako tak spada jeji komposice do podstatne pozdejsi doby - badatele se jen prou do ktere- nekteri rikaji tesne pred babylonskym zajetim (s vetsinou dotvorenou pozdeji) jini mluvi jenom o komposici az v dobe perske a ti nejradikalnejsi az o obdobi helenistickem (skoro soucasne se septuagintou - pravda uzivajici podstatne starsi zdroje).

Napriklad deleni na Izraelske kmeny je literarni fikce. Ne ze by tam nebyly kmneny, ale jejich biblicka podoba je proste velice pozdni.

Izrael vznikl sebeurcenim puvodniho obyvatelstva palestyny, jordanska atd - nekdy v obdobi predchazejici Omriovske dynastii. Podobny proces lze sledovat i v Moabu a Edomu atd.

Archeologie doklada cteni vicero bohu, YHWH mel druzku Aseru, mimo tohoto bozskeho paru byly cteni i dalsi bohove (mnohe svatyne mely tri nebo ctyri vyklenky - atd.

Tady prikladam nektere zajimave knizky, ktere jsem pravde doprecetl:

Ziony Zevit: The Religions of Ancient Israel; A Synthesis of Parallactic Approaches, Continuum, London 2001, Pp. xx+821.
Relativne hodne konservativni autor - snazi se co nejvic udrzet ortodoxni pozice, ale predklada celkem utrideny prehled o svatynich, artefaktech a napisech nabozenske povahy. Dlouhodobe prezivajici polytheismus a diverzita ziteho nabozenstvi je nesmlcitelna, pokousi se to ale trochu odargumentovat.


Thomas L. Thompson: The Mythic Past; Biblical Archeology and the Myth of Israel, London 1999, Pp. xix + 412.
Znamy provokater, jako jeden z prvnich zacal verejne upozornovat na nemoznost harmonisace biblickych textu s archeologickymi nalezy. V teto knize hodne pracuje s paleoklimatologii - mnohe zmeny v osidleni vysvetluje zmenami klimatu.
Klade vznik SZ do Perske doby.


Israel Finkelstein and Neil Asher Silberman: The Bible Unearthed; Archeology's New Vision of Ancient Israel and the Origin of its Sacred Texts, Touchstone, New York, 2002, Pp. x.+385.
Finkelstein je velice vyznamny a cteny archeolog - clen nove archeologicke skoly, zastance utvoreni Israele z puvodniho obyvatestva.


Andrew J. Shortland (ed.): The Social Context of Technological Change - Egypt and the Near East 1650-1550 BC, Oxbow Books, Oxford, 2001, Pp. x+273.
Nejen o egyptu a nejen o te dobe.

Thomas E. Levy (ed.): The Archeology of Society in the Holy Land, Continuum, London 1998 - second edition, Pp. xx+624.

Obzvlast tahle posledni knizka je uplne idealni moderni ucebnice archeologie a historie Palestiny na urovni bakalarskeho nebo magisterskeho studia. Pokryva obdobi od ranneho paleolitu az do zacatku 20 stoleti.


Mej se pekne.

O.

didactylos (18.08.2005, 07:04:00): dík za literaturu
Ano, to je právě to, co si taky myslím, totiž, že se biblické texty nedají v žádném případě brát jako historický pramen. I z toho mála, co o tom zatím vím, je zřejmé, že jde hlavně o teologickou konstrukci z pozdější doby, ze které se musí původní podoba spíš dekonstruovat vyhledáváním rozporů a námitek, zařazením do chronologických souvislostí na základě textového rozboru a s pomocí archeologických nálezů a z toho, co známe z okolí. Knihy se budou ohromně hodit, tedy pokud se k nim dostanu. Chci se totiž v dalším věnovat právě této problematice, zajímalo by mne hlavně, jak bylo možné, že se prosadila tak neprosto neuvěřitelná (a praštěná) myšlenka jakou je exkluzivní monoteismus. Zdravím.

M.A.D. (21.08.2005, 18:27:55): ):-o
"prastená" ??? Hmmm!

didactylos (21.08.2005, 21:54:43): pro M.A.D:
Vrátím se k tomu brzy, zatím bych chtěla uvést svoje osobní stanovisko, poněkud polemické k údajně Pavlovu kázání v Atenách ze Sk. Domnívám se totiž, že neznámý Bůh měl neznámým zůstat. Představa, že Boha znám, se trochu moc blíží k představě, že jenom já mám patent na tu správnou, nejdůležitější životní znalost. Ne nadarmo v Izraeli bylo zakázané Boha oslovovat jeho jménem, vždycky zůstával posledním tajemstvím, do kterého lidé nemohli proniknout. Čím víc se zabývám lidskou stránkou náboženství, tím jsem si jistější, že o druhé, Boží straně, nevím zhola nic. A připadá mi neuvěřitelně nepokorná jistota všech vlastníků "Boha". No a proto si myslím, že právě takové stanovisko důsledné neznalosti Boha "an sich", zcela vylučuje exkluzivní monoteismus, jak ho z lidských dějin znám.

ozim (15.10.2005, 11:20:42): re
ahoj


Přidání komentáře...

Vaše jméno:


Váš e-mail:


URL vašich stránek:


Nadpis:


Text:


   
None
None
Didactylos bude ráda, pokud cokoliv z jejich úvah použijete nebo využijete. Didactylos je totiž fikce, literární postava, takže žádná autorská práva nemá a ani nemůže mít. Noční úvahy opatřil kabátkem naopak nefiktivní Jirka Kouba.