Definice náboženství podle Clifforda Geertze
20. září 2005, 9:45
Náboženství je:
(1) systém symbolů, které (2) v lidech ustavují silné, pronikavé a dlouhotrvající nálady a motivace tím, že (3) formulují pojmy obecného řádu bytí a (4) obdařují tyto pojmy takovým nádechem skutečnosti, že (5) se tyto nálady a motivace zdají jedinečně realistické.
Clifford Geertz: Náboženství jako kulturní systém
převzato z knihy: Dušan Lužný (2005): Řád a moc. Vybrané texty ze sociologie náboženství
Osobní komentáře prosím směrujte na email.
Komentáře
Tenisák (20.09.2005, 09:57:55 - WWW):Náboženství je svinstvo v rukách odborníků
Dhal (20.09.2005, 10:05:24):
Tenisák
Najskôr sa treba presvedčiť, či tá definícia nevyhovuje aj náboženstvám založeným na popieraní iných náboženstiev. Konkrétne mám na mysli ateizmus.
didactylos (20.09.2005, 12:28:41): Dhalovi
Máš pravdu, vyhovuje pro definování jakékoli ideologie, která má formující vliv na sebepochopení svých zastánců :o))
Johanka (20.09.2005, 13:32:08):
Až na to, že ateismus není systém symbolů, které formulují pojmy obecného řádu bytí, ale vzpoura proti (křesťanskému) monoteismu. :-)
Dhal (20.09.2005, 14:13:26):
Opravte ma, ak sa mýlim, ale myslím si, že ateizmus musí nutne používať viac symbolov, ako hociktoré teistické náboženstvo.
On totiž musí všetky náboženské symboly najprv pozbierať a potom ich negovať (niečo ako malá neustále horiaca hranica svätých kníh). Ale aj prečiarknutý symbol zostáva symbolom...
Johanka (20.09.2005, 18:56:06): Dhalovi
To se mi fakt líbí, hezky řečeno. No, u mě žádná hranice nehoří, bibli mám doma kdesi v knihovně. :-)
Tak možná ta definice sedí i na ateismus, ale zdá se mi, že ateismus primárně systém spíše boří než buduje.
didactylos (22.09.2005, 07:01:29): ateismus jako ideologie
Myslim, že se nedá brát sám ateismus jako ideologie formování řádu. Záleží totiž na tom, v rámci jaké ideologie je ten ateismus zařazen, čemu vlastně slouží. Sám o sobě není formativní, navíc jsou různé jeho formy. Ale přiznám se, že ve filosofii rozhodně nejsem odborníkem...
Dhal (22.09.2005, 09:43:25): didactylos
Súhlasím, ale nešlo mi o kompletnú definíciu ateizmu.
Problém je uňho presne na tom istom mieste, ako u ostatných -teizmov: niečo prehlásiť je jednoduché (Fiat lux!), horšie je potom domyslieť čo s tým (príklad najznámejší: ciele -spasenie/zatratenie, organizačný poriadok - Desatoro). A dbať, aby to fungovalo :)
Ateizmus vnímame predovšetkým z pohľadu materialistického. To sme tu mali, to do nás dosť dlho hustili a my sme si ho naplno užívali :) Je to však omnoho pestrejšia škála a snáď by to stálo za samostatný článok.
0sol (16.10.2005, 13:24:49 - Mail): Tiez mam definiciu:
Nabozenstvo je sposob klamania ludi. (Netvrdim, ze nie je prefikany, zaujimavy, milosrdny, uzitocny..)
Libor Malý (17.10.2005, 00:13:55): To je obecná definice čehokoliv
Matematika je:
(1) systém symbolů, které (2) v lidech ustavují silné, pronikavé a dlouhotrvající nálady a motivace tím, že (3) formulují pojmy obecného řádu bytí a (4) obdařují tyto pojmy takovým nádechem skutečnosti, že (5) se tyto nálady a motivace zdají jedinečně realistické.
Nebo obecněji:
Věda je:
(1) systém symbolů, které (2) v lidech ustavují silné, pronikavé a dlouhotrvající nálady a motivace tím, že (3) formulují pojmy obecného řádu bytí a (4) obdařují tyto pojmy takovým nádechem skutečnosti, že (5) se tyto nálady a motivace zdají jedinečně realistické.
didactylos (17.10.2005, 11:03:12): pro Libora Malého
To souhlasí, ale ne proto, že je to definice čehokoliv, ale protože pojmy, které uvádíš, patří do stejné kategorie, systému symbolů, kterými si lidé množství vnímaného utřídí do nějakého řádu, jsou to kategorie jejich myšlení a vnímání. Kromě vědy a náboženství by se dalo zmínit ještě magické myšlení, kromě matematiky jako jazyka vědy by sem patřily všechny používané jazyky se svou gramatickou strukturou...
Dohadovali jsme se na semináři o magickém myšlení, jestli i estetické vnímání je stejné kategorie.
Dhal (17.10.2005, 22:20:26): Matematika
Na matematiku táto definícia nesedí - a dôvod nie je iba jeden.
Nechcem to rozoberať do podrobností, ale podstatný je asi ten fakt, že matematika "an sich" nemá zmysel. Ten nachádza len v súčinnosti s inými obormi (pre ktoré je nástrojom).
Libor Maly (20.10.2005, 21:46:59): (Ne) smysl An sich
Existuje neco, co ma smysl An sich, tedy samo o sobe? Bez kontextu? Obecna teorie relativity Alberta Einsteina i buddhismus rikaji,ze NIC TAKOVEHO (an sich, absolutniho) NENI.
Dhal (21.10.2005, 10:37:09): "an sich"
Nechytajme sa za slovíčka, nechcel som sa baviť o filozofii (dokonca som použil úvodzovky).
Chcel som len povedať, že:
- matematika v ľuďoch vyvoláva silné, dlhotrvajúce a prenikavé emócie asi iba vtedy, ak sú tými ľuďmi maturanti pred maturitou, alebo študenti pred skúškou
- neformuluje pojmy všeobecného systému bytia (na to je skôr fyzika alebo filozofia), ale produkuje algoritmy, ktoré sú pri týchto formuláciách použiteľné inými vednými obormi
- nezdá sa mi, že by Fourierov rad, teória hier alebo rekurentná formula obdarúvali tieto skutočnosti nádychom jedinečnej reality.
Jeden príklad: aký význam má ľubovoľné číslo, pokiaľ sa k nemu neviaže čosi iné? Štvorka je zaujímavá a významná vtedy (a len vtedy), ak hovoríme o štyroch jabĺčkach alebo štyroch písmenkách alebo o štyroch kúskoch hocičoho iného.
Přidání komentáře...
