Doba halštatská
1. února 2004, 13:51
V době halštatské (začátek železné doby, 750 – 400 př.n.l) je střední Evropa na okraji antického světa. Ale prameny našeho poznání duchovního života lidí té doby se od předchozích období příliš neliší. Přibyly scény, zachycené na stěnách mladohalštatských situl, z nichž je možno rekonstruovat části společenských i náboženských obřadů, přinášení obětí, pohřební průvody, rituální tance. Scény ze situl nás zároveň informují, že velmoži halštatské doby napodobovali životní styl antické šlechty.
Mezi koncem doby bronzové a halštatským obdobím není žádný ostrý předěl ani etnický, ani ekonomický nebo sociální. Jen v surovinové základně se prosazuje železo. Proto neznáme jiná kultovní místa než ta, která byla obvyklá už dřív.Teprve na hradech pozdní halštatské doby vyrůstají na vyvýšených místech výstavné sakrální areály, ohrazené na mírně obdélníkovém nebo čtvercovém půdorysu, stavby jsou často budovány na kamenných podezdívkách.
Neobjevují se ani podstatně nové kultovní předměty. V hrobkách halštatských knížat, kteří byli ve smrti doprovázeni i svými ženami a služebnictvem, je ve skvostné posmrtné výbavě i luxusní sakrální keramika, malované nádoby s aplikací býčích hlav nebo adoračně vztažených lidských paží, pseudokernosy, pomalované zoomorfní nádobky, měsícovité idoly. Ve zvlášť bohatých hrobech jsou i soupravy bronzových nádob, často s aplikací býčích figur. Býk, symbol božstva plodnosti, hrál mimořádně významnou roli. Dál se nacházejí kultovní vozíky, tentokrát ale s atributy místních božstev. Z raně keltského světa pochází bronzový čtyřkolák s postavou boha pronásledujícího kance. Z východohalštatské štýrské lokality Strettweg je vozík, na jehož plošině stojí uprostřed jelenů postava bohyně s obětní mísou nad hlavou, snad to má být ilyrská Noreia, místní obdoba velké bohyně plodnosti.
Ale je i řada méně nápadných předmětů, hvězdicovité keramické závěsky, závěsné terče s měsícovitým výkrojem. modely štítů, listů, štěrchátka, plastické svastiky, rohy na pití, drobné zvířecí figurky. I ornamenty na nádobách mají pravděpodobně nějakou symboliku, sluneční terče, obrvené kotouče, svastiky, motiv beraních rohů, piniové větvičky.
Pohřební ritus se hodně změnil. V halštatské době se lidé vrátili k pohřbům do země, spalování mrtvých se udrželo jen menšinově. Hlavně západohlaštatská knížata se dávala pohřbít i s pohřebními vozy v prostorných domech mrtvých pod mohutnými mohylami. Ve středočeské bylanské kultuře známe takových hrobek asi 20, v jihomoravské horákovské kultuře se setkáváme i ve velmožských hrobkách s kremací, ale i s pohřbíváním do země, vysloveně východohalštatská knížata jsou důsledně spalována.
Panství východohalštatské šlechty ukončily koncem 6.stol př.n.l. vojenské nájezdy Skytů. Skýtové jsou etnikem, o kterém se, stejně jako o Thrácích, dochovaly již i písemné informace (Hérodotos). Ve střední Evropě se však stopy thráckého ani skýtského náboženství výrazněji neprojevily.
Ještě něco o jeskyni Býčí skála na Blanensku. Přístup do jeskyně je podle geologů možný jen komínem ve stropu. J.Wankel v roce 1872 v ní objevil bronzovou figurku býčka s železným trojúhelníkem na čele a unikátní bronzovou hlavici posvátného "žezla", ale také pozůstatky asi 40 dívek. Interpretace nálezu je dosud nejasná, ale nejpravděpodobnější je kultovní výklad místa. Lidé sem přinášeli oběti a vhazovali je komínem do tajuplného podzemí...
Osobní komentáře prosím směrujte na email.
Komentáře
SuE (01.02.2004, 17:49:34):uff, teda jestli tohle všechno musíš natlačit do hlavy ...
ale stejně .. co když ty jeskynní malby nebyly žádné rituály ale putovní soutěž o nejlepší loveckou nástěnku? :-)
didactylos (01.02.2004, 18:28:40):
budovatelská nástěnka by se mi opravdu líbila :o) myslíš soutěž o brigádu pravěkého lovu s kostěnným odznakem?
Já tu zkoušku mám v pátek v 10, ale kolegové z denního ji mají už ve středu. V obou případech je to písemný test a ústní zkouška už není, tak se to nedá okecat, což je jinak moje nejoblíbenější metoda. Jsem tak v polovině té knížky, doufám, že se mnou neztratíte trpělivost, pak si chystám něco zajímavějšího, tak ve středu večer, asi...
depony (deponeq) (02.02.2004, 03:26:15 - Mail - WWW):
No já se pokusím tvoji práci rozšířit do podvědomí mých spolužáků - kolegů a udělám ti reklamu:) tvoje práce si to zaslouží:) děkuji ještě jednou. doufám, že to všechno překonáme a dej nám k tomu Ódin a Tyr hodně síly:)
marja (02.02.2004, 18:47:45): byci skala
pamatuju se, ze na seminari z praveku jsme se nejasnostmi interpretace nalezu v byci skale nejakou dobu zabyvali a probirali jsme vice moznych teorii, tak pridam neco malo ze skript v. podborskeho a z mych poznamek (puvodni teorii i dalsi mozne. snad to ctenare bude zajimat:)
zvlastnim fenomenem moravskeho pozdniho halstatu je nalez j. wankela v predsini jeskyne byci skala u adamova v moravskem krasu z roku 1872. objevitel tehdy interpretoval svuj zcela vyjimecny nalez jako pohreb velmoze, snad „kneze“, který byl i s pohrebnim vozem a cetnymi dary v jeskyni spalen. pri smutecni tryzne mela byt povrazdena divci druzina velmoze a jeji strazci (celkem cca 40 lidi) a obetni zvirata (kun, prase). na zvlastnim kamennem oltari posypanem obilim mely byt ulozeny useknute zenske paze se sperky a polovina zenske lebky, z nekterych lebek pak zhotoveny cise na piti atd. pri pohrbu bylo obetovano velke mnozstvi milodaru: obili, latek, prize, tisice sklenenych a jantarovych perel, asi 10 plechovych nadob, nekolik zlatych sperku a velke mnozstvi bronzovych ozdob (200 naramku, 30 000 drobnych krouzku, desitky spon…) a take asi 300 keramickych nadob a rada zeleznych nastroju. zvlastni pozornosti se od sameho pocatku tesila bronzova figurka bycka se zeleznymi vlozkami na cele a na hrbete a sklenenyma ocima, ktera byla udajne pripojena kopytky k jakesi stribrne desce. stala se symbolem celeho nalezu, mylny je vsak udaj, ze dala nazev cele jeskyni. je prokazano, ze nazev byci skala je daleko starsi nez nalez bycka. dulezity je take predmrt oznaceny jako „zezlo“, který byl chapan jako symbol moci mrtveho velmoze. komplex nalezu doplnuje jeste myslena vyzbroj a vystroj „knizete“- prilba, dyka, casti pancire… po skonceni obradu mela byt cela hruzna scenerie zavalena kameny ze stropu jeskyne. po novodobe revizi dochovalych antropologickych i archeologickych pamatek z jeskyne byla vsak puvodni interpretace nalezu vyvracena: neslo o pohreb, spise o posvatne jeskynni misto, kam lide po delsi dobu prinasely dary bozstvu (keramika svedci o ukladani v dlouhem casovem horizontu) a kde se odbyvaly i krvave (lidske i zvireci) obeti. kriticke hlasy k welkerove vykladu se ozyvaly uz koncem 19. stoleti. uvazovalo se o skupine cizich obchodniku, kteri se v jeskyni ukryli a byli pobiti pri najezdu skytu. formulovana byla i teorie prirodni katastrofy (vybuch plynu a nasledne zriceni stropu jeskyne), teorie valecneho stretu znepratelenych rodu, teorie ukrytu rodoveho pokladu aj.
v poznamkach z prednasek mam zapsano, ze nalez lidskych lebek ani usekanych pazi nebyl nikdy dokazan. zjistene skelety byly obojiho pohlavi (to je ostatne psano i ve skriptech) a znacneho vekoveho rozptylu. v halstatu byla jeskyne pristupna uzkym pruchodem, ktery byl vetsinu roku pod vodou a jiz zminovanym kominem. prave proto padla teorie o moznosti vjezdu karavany kupcu do jeskyne a jejich naslednem pobiti skyty, prestoze se v jeskyni nalezlo i nekolik skytskych predmetu.
didactylos (02.02.2004, 19:08:00): děkuji,
tohle bychom asi potřebovali k celé té knížce, vzhledem k historii a archeologii jsme totiž dost nevzdělanci a takhle je to mnohem názornější :o)
Martin Golec (07.12.2004, 18:40:30 - Mail): O halštatu jinak
Omlouvam se, cetl jsem vase stranky jen zbezne, ale chtel bych vam kultivovanou formou sdelit, ze o o halstatu nebo Byci skale je nutne dnes na zaklade nejnovejsich konferencich o ni uvazovat zcela jinak, i ta zminena skripta jsou v necem jiz prekonana.
Mgr. Martin Golec, doktorand na FF MU Brno
didactylos (07.12.2004, 19:41:01): děkuji za připomínku
nekultivovanou formou by to znělo, že jsou to bláboly? Nevím, není to moje parketa, zabývám se nejvíc počátky křesťanství a několik příspěvků, která se týkala náboženství předkřesťanské Evropy jsou jen výtahem z knihy profesora Podborského.Dala jsem je na blog i pro své kolegy, knížka je totiž dost špatně k mání a měli jsme před testem velice málo času. Navrhla bych vám spolupráci, nechtěl byste napsat článek nebo články, které by líp odpovídaly současným znalostem? Případně pokud je máte někde už uveřejněné, neposkytl byste nám na ně odkaz?
Přidání komentáře...