Noèní úvahy
None

Keltové - náboženství

1. února 2004, 19:11

Přehled náboženských představ Keltů

Milí čtenáři, je mi jasné, že vás to už musí docela dost otravovat. Taky se mi už archologické vykopávky pletou jedna přes druhou. Ale mějte strpení, tentokrát příspěvky používám i jako úlitbu svým kolegům, s kterými sdílím strastiplný osud a jejichž knihu takhle mrvím, snad to všichni ve zdraví přežijeme, jak dá keltský bůh Lug. Ve středu večer už něco záživnějšího.

Kolem roku 400 př.n.l. do střední Evropy pronikly bojové družiny starých Keltů. Celou dobu laténskou (400 – 0) jsou naše země pod kontrolou keltského kmene Bojů. V té době i pro vnitrozemí Evropy začíná raná dějinná doba. Do styku s keltským územím se dostává římská republika v rámci dálkového obchodu, ale hlavně vojenskými akcemi a její politici, vojáci, cestovatelé a historici o svých zážitcích a pozorováních píšou. Informace starověkých zpravodajů jsou ovšem psány z pozice vlastního náboženství.

Keltské etnikum se formovalo již od střední doby bronzové v prostorách severně od Alp od východní Francie po jižní Čechy. V době velké expanze se Keltové dostali do styku s Římem, s Ilyry v severozápadní části Balkánu, s Thráky ve východní části, byli patrně i sousedy Skytů. Nakonec pronikli i do Řecka (roku 279 př.n.l. útočili i na delfskou věštírnu). Na severu sousedili s Germány, kteří je nakonec porazili a vytlačili.

Keltové se skládali z velkého počtu kmenů. Proto se často hovoři o keltském partikularismu, roztříštěnosti v oblasti politické a hospodářské, ale i náboženské.

V dobách etnogeneze, v mladším pravšěku, tvořil základ jejich představ stejně jako u jiných etnik animatismus, kult Velké matky, přírodních sil a héroů – významných mrtvých předků. Uctívali prameny, hory, stromy (duby porostlé jmelím), některé rostliny (šalvěj, sporýš) i samotnou půdu. V době vstupu do dějinného období má ale jejich náboženství propracovanou polyteistickou dogmatiku. Antičtí vzdělanci oceňovali jejich spiritualitu, moudrost a proklamované ctnosti. Náboženskou doktrínu rozpracovávali druidové, vzdělaná vrstva božích sluhů (dru wid = velmi učený),. Podstatou byla víra v nesmrtelné bohy, nesmrtelnost duše, která po smrti přechází do jiných bytostí, a přísná morálka, která akcentovala ctnost, čestnost a statečnost. Na dodržování těchto zásad dozírali druidové i prakticky. Druidismus byl ovlivněn také některými antickými proudy, zejména orfismem a pythagoreismem.

Orfismus má původ v Řecku v 7.-6.století, vyvinul se z kultu Dionýsa a název dostal podle bájného pěvce Orfea. Jeho podstatou byla víra v nesmrtelnost duše a v posmrtný život, v němž zlí budou pykat. Ale záhrobní život může být i životem blažených. Součástí byla také asketická morálka, která měla osvobodit duši od tělesné schránky a učení o stěhování duší (metempsychóze).

Pythagoreismus, učení filosofa Pythagora ze Samu (6.století př.n.l.), učení o harmonii sfér, kodex ctností a kodex tajemství. Součástí tohoto směru bylo učení o číslech jako pravých podstatách věcí. Vesmír a vše z čeho se skládá je určeno číslem 3. Také v keltském světě hrálo číslo 3 významnou úlohu.

Římské antické náboženství ovlivnilo Kelty jen málo. Teprve v době romanizace západního keltského světa se situace změnila, ale v té době už se objevilo rané křesťanství, které se mezi Kelty ujímalo snáz než mezi Germány.

Keltské náboženství historické doby znalo velké množství bohů, zřejmě měl každý kmen své místní božstvo, k tomu se přidával také různý vliv lidí z okupovaných území, kteří dodržovali místní náboženské tradice. Z historických pramenů je známo asi 400 jmen keltských bohů a bohyní.

Je jmenován bůh(král) světa Albiorix, "velký mladík" Manopos, bůh kmene Tontioris, bůh boje Caturix, průvodce mrtvých s kyjem a lukem Ogmios. Ogmios je ale také bohem výmluvnosti i bohem války a královské moci, pravou částí obličeje se usmíval, na levé části měl hrozivý výraz. Často nalezené sochy bohů nedovedeme pojmenovat, dvojhlavý bůh, který jednu tvář obracel k živým, druhou k mrtvým, bůh s atributem kladiva, paličky nebo mlatu. Bůh s jelenem je snad totožný s bohem s jeleními parohy Cernunnos, který byl bohem života a smrti. Belenus byl bohem slunce, někdy jako bůh s hady nebo s posvátným nákrčníkem. Ženská božstva, bohyně léčivé síly Sequana, ctěná u pramenů Seiny, k její poctě ukládali do vody sošky poutníků. Většího významu dosáhla bohyně koní Epona. Někdy se objevují božské páry, Sucellus a Nantosuelta v Gallii, Vidasus a Tiana v Panonii. Typická je keltská božská triáda, často tvořená trojicí bohyní s atributy úrody a plodnosti (měsíc, koš s plody, peruť, křídlo) nebo bohem se třemi obličeji, trojhlavý bůh byl prý nejmocnější.

Někteří bohové však postupně získali výjimečné postavení Lucanos jmenuje 3 nejvýznamější keltské bohy: Taranis je označován za pána nebes, jeho symbolem je kolo, které také často drží v ruce, někdy ovšem má v ruce kladivo nebo mlat, někdy dokonce blesk nebo hrom (taran). Je perzonifikací původních nebeských sil, Lucanus ho ztotožňuje s římským Jupiterem, ale také býval identifikován s Plutonem, bohem podsvětí. Taranis byl uctíván přinášením darů včetně lidských obětí, rituální poprava utopením se dělala ponořením do kádě s vodou.
Teutates byl bohem války. Druidové na jeho počest sbírali jmelí z posvátných dubů, oběť na jeho počest byla upálena. Caesar tento druh oběti popisuje, Gallové mají velmi velké modly, jejichž údy, spletené z proutí, vyplní živými lidmi a zapálí.
Esus, bůh stromoví, byl usmiřován oběšením oběti na stromě.
Triádu nejvýznamějších bohů doplňují další, už zmiňovaná Epona, žena s koněm nebo na koni nebo v doprovodu hříběte a psa. Jejím synem nebo manželem byl Lug, ochránce rolnictví, řemesel, umění i válečných ctností. V souvislosti se svátkem lugnasad – svátku žní (kolem 1.srpna) byl povýšen na boha všech Keltů, později lugnasad splynul s císařovým svátkem.
Sucellus, bůh ohně, se staral hlavně o práci se železem.
Časté je propojení keltského boha s římským, pořímštění Keltové ale také uctívali přímo i některé římské bohy, nejčastěji Merkura, Apollona, Minervu a Marse, a také vládce bohů Jupitera.

Někteří keltští bohové jsou zobrazováni se zvířaty. Časté jsou labutě, koně a jeleni, tato zvířata považovali Keltové za posvátná. Zvláštního významu nabyl kanec, který byl vyjádřením odvahy. Bronzové figurky jsou pravidelnou součástí drobného keltského umění (prasátko pro štěstí?), je zobrazován i na keltských mincích. Dalšími zvířaty jsou orel a mluvící havran, spjatý s bitevním polem. Jeřáb byl poslem ročních období, kohout vítal každé ráno vycházející slunce, hadi a kočky byli ztělesněním stínů a duchů (zajímavé je zobrazení hada s beraní hlavou).

Keltští bohové nežili odděleně od lidí, ale spolu se smrtelníky, ale na posvátných místech. Bohy si bylo možno naklonit jen obětováním života člověka. K tomu se používali většinou provinilci, ale pokud jich byl nedostatek, museli být obětováni i nevinní.

Kultem bohů se zabývala třída druidů, hierarchicky členěná, uzavřená vrstva vzdělanců, jejich postavení bylo rovnocenné postavení keltské šlechty. Měli i velký politický vliv, protože byli jedinými učiteli a vychovateli mládeže, ale také věštci, soudci, strážci mravů i tradice a nositeli nejrůznějších "tajemství", vědomostí z mnoha oborů, nejznámější se zdají znalosti z oboru astronomie. Rozsah jejich znalostí neznáme, protože nezanechali písemné dokumenty, jejich vyučování mělo esoterický charakter, vědomosti byly předávány zásadně ústně, přestože písmo znali, bylo zakázáno je použít pro zachycení nauky. Vrstva druidů se doplňovala z řad keltské šlechty, ale převážně přecházelo vzdělání z otců na děti. Získání hodnosti druida vyžadovalo dlouhodobou přípravu, noviciát mohl trvat až 20 let. Představitelé druidů každoročně sněmovali na posvátné mýtině v zemi Carnutů (jih Pařížské pánve).

Kromě druidů byli i kněží nižších hodností, euhagové, proroci-vates a pěvci-bardové.
Druidismus byl základním kamenem společnosti, vrstva druidů ovládala veřejný i soukromý život. Měla také svého nejvyššího představitele, který byl volen na doživotí. Jako nosná síla keltské společnosti se právě druidové bránili postupující romanizaci, vyvolávali povstání proti Římanům. Římská správa se proto snažila o jejich likvidaci.

 

linkuj.cz vybrali.sme.sk

Rubrika: ***nezarazeno***  |  Autor: didactylos
Osobní komentáře prosím směrujte na email.


Komentáře

co vám je po tom (15.04.2004, 10:45:42 - Mail): To si vážně myslíte že to budu celý číst ?
4íst to celý nebudu ale potřebuju něco o Keltských bozích a legendách !

didactylos (15.04.2004, 18:15:46):
snad kniha J.Filipa: Keltská civilizace a její dědictví, vyšla už ve dvou vydáních, hodí se hlavně kapitola Keltské umění a svět náboženských představ
nebo v knize Světové mytologie, kapitola Keltové, to by bylo možná ještě vhodnější, je to něco přes 30 stran.

didactylos (15.04.2004, 18:26:12):
možná by se ti mohl hodit tento odkaz
http://www.sweb.cz/ganieda/index.html


Jakub H. (26.04.2004, 19:17:03): Když sháním něco do školy...
Docela dobrý text na stažení na malý referátek...

didactylos (27.04.2004, 08:10:16): nejsou námitky
mnoho zdaru ve škole :o)

Celtill (01.09.2004, 18:02:15): Menší oprava
Stručné a výstižné... s těmi lidskými oběti bych to ale moc nerozebíral (mohla to být klidně propaganda Římanů), mimoto jsi tam zaměnil způsoby obětování... Taranisovi se obětovalo žehem, Teutatesovi utopením... jinak pěkný článek.

michala (07.11.2004, 09:55:16 - Mail): prosím o pomoc s překladem
nemám komentář k článků ale prosím Vás o pomoc s překladem :
Zemřel mi přítel, jehož zajmem byla kultura a historie keltů
ráda bych získala překlad věty na rozloučenou v jejich jazyce:
"navždy budu postrádat tvoji lásku muj princi"
"tvá milující princezna"
mužete mi pomoct, děkuji.


Robin (06.12.2005, 17:46:25):
Zajimavé

beatka (07.11.2006, 17:23:54 - Mail): keltové a jejich náboženství
ahoj mám doškoly přínýst něco o keltech a jejich náboženství a potřebuju to co nejdřív tK DÍK A ČŮS

Tris Ranuncul (15.06.2007, 07:39:49 - Mail): Taranis
Musím podpořit Celtill. S tou záměnou obětování by to chtělo něco udělat. Je to školácká chyba :)

nevim (11.03.2008, 10:40:26 - Mail):
neni to moc zajimave



Přidání komentáře...

Vaše jméno:


Váš e-mail:


URL vašich stránek:


Nadpis:


Text:


   
None
None
Didactylos bude ráda, pokud cokoliv z jejich úvah použijete nebo využijete. Didactylos je totiž fikce, literární postava, takže žádná autorská práva nemá a ani nemůže mít. Noční úvahy opatřil kabátkem naopak nefiktivní Jirka Kouba.