Noèní úvahy
None

Bronislaw Malinowski

3. února 2004, 19:18

Uznejte sami, že religionistika může být zajímavá i svými drby, tentokrát o význačném antropologovi.

Přepíšu doslova poněkud zkrácené kousky z knihy Václava Soukupa: Přehled antropologických teorií kultury, Praha, 2000

Bronislaw Kasper Malinowski (1884-1942)

Narodil se v Polsku v prostředí krakovské inteligence. Jeho otec, zakladatel polské dialektologie a proslulý folklorista, působil na Jagellonské univerzitě v Krakově. Zde také Malinowski zahájil svá vysokoškolská studia. Svoji pozornost zpočátku soustředil na matematiku a fyziku, postupně však rozšířil spektrum svých zájmů o filozofii a literaturu. Zájem o antropologii probudila u Malinowského Frazerova kniha Zlatá ratolest. Koncem roku 1909 zahájil své studijní cesty po Evropě. V roce 1914 byl již autorem rozsáhlejší studie o australských domorodcích věnované problematice rodiny. V témže roce odcestoval na výzkum do Tichomoří, zde v průběhu 1915-1918 strávil 26 měsíců intenzivní prací přímo mezi domorodci. Svůj stan si postavil uprostřed malé domorodé vesničky. Po šesti měsících zvládl základy zdejšího jazyka do té míry, že mohl propustit svého tlumočníka. Aktivně se zúčastňoval každodenního života, zaznamenával zdejší zvyky a pozorně naslouchal vyprávěním mýtů, anekdot i místních klepů. Výsledky publikoval ve třech zásadních pracích Argonauti západního Pacifiku (1922), Pohlavní život divochů v jihozápadní Melanésii (1929) a Korálové zahrady a jejich magie (1934). Úspěch Argonautů doslova otevřel Malinowskému bránu akademické kariéry, přednášel v Londýně, Ženevě, Vídni, Římě a Oslu. Od roku 1927 stál jako vůdčí osobnost britské antropologie v čele katedry sociální antropologie na univerzitě v Londýně. Léta 1923-1938 je možné označit za nejplodnější období jeho života. Kromě terénních monografií publikoval práce Magie, věda a náboženství (1925), Zločin a zvyk v divošské společnosti (1926), Mýtus v primitivní psychologii (1926), Pohlaví a represe v divošské společnosti (1927) a Základy  víry a morálky (1936). V této době se také objevují jeho studie věnované teorii kultury Kultura (1931) a Kultura jako determinanta chování (1937). Zanedbatelná není ani jeho pedagogická práce. Mezi účastníky jeho přednášek a seminářů patřili později velice proslulí antropologové.

Osobnost Malinowského je možné přirovnat k asociálnímu dítěti. Byl plný tvůrčí síly, kterou uplatňoval zcela bezohledně. Uměl být něžný i drsný, jak se mu právě zachtělo. Často se velice bojovně zastával někdy nepohodlného názoru. Jeho studenti ho líčili jako gladiátora, který hrdinsky a vítězně zápasí za nové nebo nepopulární metody. O studijní plán se vůbec nestaral. Zabýval se zásadně věcmi a tématy, které ho právě zajímaly. V boji za "novou antropologii" byla jeho horlivost nevyčerpatelná. Postupoval kdykoli a bez rozpaků kupředu a provokoval. Jeho přednášek se společně se studenty účastnili koloniální úředníci a univerzitní docenti. Malinowski s nimi byl ochoten hovořit v pěti jazycích na jakékoli téma, neboť pro něj neexistovaly žádné osobní ani jazykové bariéry. Jeho dům byl přeplněn studenty, přáteli, kolegy i cizími lidmi do té míry, že si jeho žena najala ještě druhý dům mimo Londýn, kam se mohla ze zmatků čas od času uchýlit. Pro Malinowského však byla tato atmosféra ideální. Přeplněný dům, velké publikum nebo živý seminář vytvářely vhodné podmínky pro jeho tvořivé myšlení a práci.

V roce 1938 odjel na studijní dovolenou do USA, po vypuknutí druhé světové války na doporučení přátel v Americe zůstal, přednášel na Yale University a realizoval terénní výzkumy mezi indiány v Arizoně a mexické Oaxace. Také dokončil knihu Svoboda a civilizace (1944). V roce 1942 náhle zemřel. Další rozvoj sociální antropologie ovlivnil zejména svojí funkcionalistickou teorií kultury, která byla prezentována v jeho posmrtně vydaných teoretických dílech Vědecká teorie kultury (1944) a Dynamika kulturní změny (1945).

 

linkuj.cz vybrali.sme.sk

Rubrika: ***nezarazeno***  |  Autor: didactylos
Osobní komentáře prosím směrujte na email.


Komentáře

Johanka (06.02.2004, 00:23:06):
Přeplněný dům ho inspiroval? :-) Zajímavé. Náruživí badatelé jsou jinak většinou introverti.

depony (07.02.2004, 17:59:29):
ty jojo:) no musím uznat, že takovýho vyučujícího bych bral všema deseti:))


Přidání komentáře...

Vaše jméno:


Váš e-mail:


URL vašich stránek:


Nadpis:


Text:


   
None
None
Didactylos bude ráda, pokud cokoliv z jejich úvah použijete nebo využijete. Didactylos je totiž fikce, literární postava, takže žádná autorská práva nemá a ani nemůže mít. Noční úvahy opatřil kabátkem naopak nefiktivní Jirka Kouba.