Noèní úvahy
None

Palestina do chalkolitu včetně

3. března 2004, 20:48

V Palestině je doba kamenná datována po obou březích Jordánu zhruba do roku 4500 př.n.l., po ní následuje přechodné období před nástupem bronzu, nazývané chalkolit, asi do roku 3100 př.n.l.

Už ve starší době kamenné jsou doloženy v Palestině pozůstatky člověka, ale první nesmělé osídlovací a pěstitelské pokusy pocházejí ze střední doby kamenné, zhruba 10000 – 8000 př.n.l., kdy se objevují kamenné srpy a motyky upevňované v kostěných násadách. Také se objevují první domy oválného půdorysu s jednou místností a jámou na uchování potravy. Doloženy jsou i počátky domestikace zvířat. Opevněná sídliště jsou známá od mladší doby kamenné, asi 8000 – 4500 př.n.l. Pro jejich rozvoj byl podstatný vodní zdroj. Vzhled takového města lze ukázat na Jerichu, obvykle označovaném za nejstarší známé město světa. Je to stejně pozoruhodné, protože Jericho 8.tisíciletí př.n.l. mělo 3000 obyvatel a rozkládalo se na ploše 2,5ha. Bylo obehnané masivní, 7m vysokou hradbou z velkých neotesaných kamenů, která byla zpevněna kamennými věžemi. Na vnější straně byly hradby kolmé a před nimi byl příkop široký 9m a hluboký 3m. Uvnitř hradeb stály domy, nejdřív s kruhovým půdorysem s jednou místností uprostřed s ohništěm, stavěné z cihel. Po roce 7000 př.n.l. po dobytí města používali noví obyvatelé jinou stavební metodu, domy byly pravoúhlé a s více místnostmi, ohniště bylo venku na dvorku. Bylo nalezeno hodně nádob různého druhu, třecí mlýnky, moždíře, misky, hrnce, džbány, většinou z částečně leštěného vápence. Je zřejmé, že lidé té doby měli také nějaké náboženské představy, protože některé domy jsou jednoznačně svatyněmi s ženským idolem nebo jiným zpodobněním božstva ve tvaru masseby. V základech domů byly objeveny lidské lebky, které byly obmodelovány hlínou a s očima z lastur, zřejmě lebky vysoce vážených předků.

Okolo roku 5000 př.n.l. dokázali obyvatelé Palestiny hlínu vypalovat v ohni. První výskyt keramiky je spojen s novou skupinou obyvatelstva. Je totiž spojen se zlomem v osídlování a v budování sídlišť. Nositelé této nové technologie byli pravděpodobně ještě kočovníci, kteří se usazovali jen zvolna, jejich zásluhou byla rozsáhlejší domestikace dalších druhů hospodářských zvířat. Toto keramické období mladší doby kamenné trvá více než 500 let, pak se kolem roku 4500 př.n.l. začíná objevovat měď, ale je přece jen velmi vzácným materiálem, kamenné zbraně a keramické nádoby převažují. Keramika období chalkolitu prodělává velký rozmach. V Palestině období chalkolitu jsou známé mnohé osady a rozlišujeme tři různé typy kultury, kulturu beer-šebskou, kulturu ghassúlsou a kulturu jizreelskou. Lidé nejstarší beer-šebské kultury bydleli nedřív v jamách v zemi a teprve pozvolna nad nimi budovali hliněné domy na kamenném základě. Ale skvěle zpracovávali kamenné nádoby, tvořili řezby v kosti a slonovině a zpracovávali měď. Ghassúlská kultura, 3600 – 3300 př.n.l., je zajímavá nástěnnými barevnými malbami na vnitřních stěnách domů, kde jsou zachyceni i lidé a zvířata, dá se říct, že lidé z období chalkolitu prokazují vyšší úroveň uměleckých schopností než bylo běžné o dvě a půl tisíciletí později. Obě kultury postrádají na svých sídlištích jakékoli obranné systémy. Jeruzalém patří do kultury jizreelské, pro ni je úloha keramiky dominantní, oba typy keramiky, červená i šedě leštěná, mají svoje paralely v Anatolii a na egejských ostrovech. Podobnou příbuznost vykazují i ossuáře, hliněné schránky na tělesné pozůstatky ve tvaru domů se sedlovou střechou a na nožkách, zdobené barevným dekorem. Ossuária ovšem nebyla jediným způsobem pohřbívání, nejrozšířenější formou byly dolmeny, několik masivních kamenných desek tvořících obdélníkové nebo čtvercové komory, nahoře s krycím balvanem a malým otvorem pro ukládání mrtvých.

Jepsen Alfred: Královská tažení ve starém Orientu. Od Sinuheta k Nabukadnezarovi. Praha, 1997

linkuj.cz vybrali.sme.sk

Rubrika: starověký Přední východ  |  Autor: didactylos
Osobní komentáře prosím směrujte na email.


Komentáře

Mudd (04.03.2004, 09:46:28 - WWW): Teď zrovna čtu na stejné téma
Dějiny civilizací Svaté země od Paula Johnsona.
Je to docela čtivé, i když mám občas pocit, že v polemikách s jinými názory je spíš kousavý, než přesvědčivý ...

didactylos (04.03.2004, 10:50:20): mám stejné pocity
z jeho knihy Dějiny židovského národa. Je to sice zajímavé, bylo to pro mne poučné hlavně v novějších dějinách, o kterých moc nevím, starší dějiny nezapřely, že autor není odborník, ale novinář. Dějiny civilizací Svaté země neznám, budu se muset po nich podívat.


Přidání komentáře...

Vaše jméno:


Váš e-mail:


URL vašich stránek:


Nadpis:


Text:


   
None
None
Didactylos bude ráda, pokud cokoliv z jejich úvah použijete nebo využijete. Didactylos je totiž fikce, literární postava, takže žádná autorská práva nemá a ani nemůže mít. Noční úvahy opatřil kabátkem naopak nefiktivní Jirka Kouba.