Řád a oběť
17. dubna 2006, 8:26
Podle autora knižního Didactyla žijí a umírají bohové podle víry svých vyznavačů. Také si myslím, že každá civilizace, kultura v nejširším smyslu, žije a umírá tím, jak přesvědčeně jednotliví členové dané kultury vyznávají hodnoty, na kterých je postavena.
Základní myšlenkou civilizace Aztéků, ale i jejich předchůdců a sousedů, byla myšlenka oběti. Svět je stvořen pomocí oběti bohů a obětí se udržuje v chodu. Pro chod světa je třeba vesmírná energie tona, kterou je třeba neustále doplňovat. Stejná tona je totiž také energií lidského života, je symbolizovaná krví. Proto se lidské oběti přinášely prakticky všem druhům božstev. Bez obětí, bez obnovování energie, by nemohla vyrůst kukuřice, nenastala by změna ročních období, vyhaslo by Slunce nebo by se přihodila nějaká jiná katastrofa. Potřeba zajatců pro obětování vedla u Aztéků k mystickému militarizmu, jeho nejzajímavějším projevem jsou květinové války. Mystický militarizmus je ovšem především o vyvolenosti a odpovědnosti daného společenství. Úloha spolupracovníků při udržování kosmického řádu sice poskytovala Aztékům pocit výlučnosti a nadřazenosti nad všemi ostatními, ale zároveň s sebou nesla obrovský pocit zodpovědnosti, který jejich filosofové chápali jako tíživé břemeno osudu.
Zajímavým příkladem může být oběť na počest Xipe Toteca, který byl bohem jarní obnovy vegetace. Obětování zajatců se konalo v jarním měsíci tlacaxipehualiztli (zhruba březen). Zajatce přivázali uprostřed kruhového prostranství ke kameni, který symbolizoval Slunce. S ním zápasili čtyři nejlepší bojovníci z řádů Orlů a Jaguárů. Zajatce předem připravili, absolvoval rituální očistu, dostal napít pulque, alkoholický nápoj, který měl povzbudit jeho statečnost. Dostal také drogu, která zmírňovala bolest.Na několika místech mu nařezali kůži, to mělo představovat praskání země při klíčení rostlin. Vyzbrojen byl atrapou meče. Meč byl sice dřevěný jako obvykle užívané meče, ale místo vybroušených obsidiánových čepelí byl opatřen jen péry. Obvykle zajatec skutečným zbraním bojovníků rychle podlehl. Po zabití mu kněz vybral srdce a vyzdvihl ho k Slunci. Bojovník, který obětovaného původně zajal, dostal do rukou misku s krví oběti. S tou potom obcházel chrámy a natíral ústa všech soch bohů. Pak byla oběť obřadně stáhnutá z kůže, talacaxipehualiztli. Do této kůže se pak na dvacet dní oblékl kněz, který v té době prováděl příslušné obřady. Maso zajatce rituálně snědly rodiny vojáků kromě těch, kteří s ním bojovali. Ti s ním byli totiž bojem ztotožněni a nebudou přece "jíst sami sebe". Po ukončení obřadů se považovala obnova vegetace a vyrašení semen za zaručené.
Zachovala se však zpráva i o hrdinech, kteří v takovém nerovném zápase dokázali zvítězit. Atrapou zbraně dokázal zajatý tlaxcalský vojevůdce Tlahuicol pozabíjet všechny čtyři elitní útočníky. Nebyl obětován a stal se slavným vojevůdcem aztéckého vojska. Zajímavou ukázkou zbožnosti a zvnitřněním základů vlastní kultury je ovšem to, že po vítězstvích v Michoacanu a po různých vyznamenáních si nakonec jako odměnu vybral dobrovolnou smrt na obětním oltáři.
Kováč M. (2002): Slnko jaguára.Náboženský svet Olmékov, Mayov a Aztékov, Chronos, Bratislava
Osobní komentáře prosím směrujte na email.
Komentáře
santimonia (18.04.2006, 20:47:15): Tak silna vira je pro me nepochopitelna.Vubec si nedovedu predstavit jak muze byt nekdo presvedcen tak moc v existenci bohu, ze se necha dobrovolne obetovat. Obzvlast kdyz to byl tak vyjimecny a predpokladam, ze i chytry clovek. Divim se mu, ze se nedostavili pochybnosti o existenci bohu nebo tak neco, kdyz mu slo o zivot a to sebeobetovani si nerozmyslel.
Skaven (19.04.2006, 13:37:20 - Mail - WWW): Ad perex
Četli jste Pratchettovu knihu Malí bohové? :D
Dhal (24.04.2006, 12:08:51):
santimonia
Tu sa už asi ani nedá hovoriť o viere. Bohovia boli jednoducho faktom o ktorom všetci VEDELI, veriť nebolo treba. Neboli žiadne pochybnosti, reformácie, heretici. Len bohovia. Jasní, hmatateľní, každému pochopiteľní.
sure (26.04.2006, 08:39:55 - Mail): .
diky za clanok :)
(04.05.2006, 21:39:08):
(04.05.2006, 21:42:14):
Chajim (22.08.2006, 14:41:55):
Naprosto souhlasím s Dhalem. Santimonia uvažuje z pozice Evropana 21. století, který má za sebou dlouhé dějiny filosofické sebereflexe, sekularizace, reformace, osvocenectví a já nevím co všchno ještě.Tlahuicol žil v naprosto rozdílném myšlenkovém světě!"Pochybnosti o existenci bohů" rozhodně neměl a smrt nebyla něco, čeho by se měl bát.
Chajim (22.08.2006, 14:43:10):
Pardon - osvícenectví jsem měl na mysli.
Přidání komentáře...
