Vzdor
27. května 2004, 13:15
V současné době se mi zdá nejtěžší zvyknout si na nemoc, vědět, že už bude stále přítomná, někdy míň, někdy zřejmě víc. Ale posledních pár dní, kdy jsem se už cítila fyzicky docela dobře, ale nebyla jsem schopná nic rozumného dělat, mne docela naštvalo. Máte pravdu, plánování se raději nevzdám, protože přežívat ve zbývajícím čase, o kterém nevím, jak bude dlouhý, jen s obavami o život, je prostě hrozně nepříjemné.
Takže včera jsem se sestrou, která přijela na návštěvu, tak trochu pracovala na zahradě, nechala se ostříhat, zahrála si s dětmi scrable. A dnes jsem vyrazila sama bez doprovodu do víru velkoměsta. Zjistila jsem, že mezitím odkvetly kaštany na zastávce tramvaje, škoda, takže se jejich květenstvími budu kochat až příští rok. Je krásné počasí a rododendrony na všech stranách velice usilovně kvetou. Koupila jsem si miniaturní gloxinii, takovou jsem zatím nikdy neviděla, vyřídila pár potřebných věcí, aby rodina v době mé nepřítomnosti nemusela navštěvovat různé nezáživné instituce.
Konečně jsem se omluvila ze zkoušek, jejichž termíny nemohu stihnout a přihlásila se na ty, o kterých si myslím, že bych je stihnout mohla. Budu si muset vzít do nemocnice znovu knížky o islámu, protože termín je 22.6. Taky vám ještě něco z islámu do blogu přidám. A přišla mi pozvánka k přijímacímu řízení do navazujícího magisterského studia. Nad tím tedy docela váhám, je totiž taky už 23.6. a navíc nevím, jestli do září, do konce jarního semestru, dokážu za daných podmínek napsat bakalářskou práci a připravit se k bakalářským zkouškám. Ale zatím jsem to nevzdala, odhlásit se mohu i později. Udělám to až tehdy, když bude zřejmé, že to prostě zvládnout nelze.
Jen doufám, že mě ten vzdorovitý elán hned zase neopustí.
Rubrika: ...jen tak mimochodem | Autor: didactylos
Osobní komentáře prosím směrujte na email.
Komentáře
introvert (27.05.2004, 13:28:54 - WWW)::)
JMH (27.05.2004, 17:02:46): Je to tak
Didactylos, jsi statečná. Podívej, nikdo z nás neví, za kolik to má, a taky plánujem, milujem své blízké a pak jim zas ubližujem, šetříme prachy, pak je zas utrácíme, obracíme se k Bohu a občas na něj zase zapomínáme.
Na nejhorší zapomeň, ještě nenadešel čas loučit se s blízkými, psát závěti a pronajímat si hroby. Představ si, že tu budeš ještě rok, 5, 10, 30 let. Nebyly by všechny tyto myšlenky a věci hloupé a trapné?
Jenom pěkně dělej zkoušky, piš bakalářku, pracuj nebo dělej co tě baví, pozdravuj rodinu a když občas něco utrousíš na tento web, potěšíš desítky, možná stovky dalších lidí.
A nestarej se o zítřek, jak to polní kvítí, znáš to. Jsem hrozně rád, že vzdoruješ. Nenech se zlomit, držím palce.
Benny/29A (27.05.2004, 21:42:07 - Mail - WWW):
tak tak :o)
Dhal (28.05.2004, 01:20:19):
Gloxinia je kvietok malomyseľný.
Posielam ti radšej sadeničku duba.
Nie, ja ti ho len zverím do opatery. Za tridsať rokov si budem odrastený dub pýtať späť, takže radšej sa naň citovo neviaž.
Dbaj aby bol v kondícii, lebo ak nie, tak ti už ďalší nepošlem.
dupe (28.05.2004, 23:57:02 - Mail - WWW):
Didactylos, hluboce smekam pred tvym zivotnim elanem. Zaroven dekuji za jemne upozorneni - neplytvat casem a poradne zit, cekanim se nic nevyresi a litovat muzem jen toho co jsme neudelali. Preji spoustu radosti! Dekuji.
Ancoram (29.05.2004, 00:04:21): Milá Didactylos,
Doufám, že svůj vzdor použiješ k tomu, abys nemoc vyléčila, tj. k hledání účinné léčby. Zkus cokoliv a věř jako dosud, že Tě vede bůh.
Kryska (29.05.2004, 14:33:40):
držím Ti pěsti!!!! Moc!!!
didactylos (29.05.2004, 18:36:54):
Dhalovi: Děkuji za dub, budu posvátnou rostlinu našich předků Keltů opatrovat, jak nejlíp budu umět. Chceš na ní po těch třiceti letech pěstovat jmelí?
Ancoramovi: Vím, že dnes už objevení se rebelských rakovinných buněk v organismu neznamená automaticky nevyhnutelný konec jejich nositele, mohu po jejich odstranění v klidu žít těch 30let a umřít na něco jiného. Ale znamená to dávat na ně už pořád pozor. Takže čím dřív si na tu představu zvyknu a naučím se s ní normálně žít dál, tím líp...
Johanka (29.05.2004, 19:20:59):
Tvůj vzdorovitý elán je opravdu obdivohodný! Smekám, fandím, závidím, přeju. :-)
Ať se daří!
SuE (29.05.2004, 21:36:20):
připojuji se k těm, kteří fandí a upozorňuji, že kdyby se ti ten elán začal někdy vytrácet, jen řekni, my ti nedáme pokoj, dokud se zas nenaštveš :-)
Přidání komentáře...
