Kanaán 1a
31. května 2004, 22:14
Zkouškové období je v plném proudu. Sice se nemohu zúčastnit kolokvia o kultických strukturách náboženství Kanaánu, protože se koná už 11.6. a to budu v nemocnici, ale pokusím se sem zapsat zápisky z prvních dvou bloků přednášek dr. Antalíka. Promiňte, možná budou trochu zmatené.
Na úvod je třeba zdůraznit, že všechny naše poznatky jsou jen rekonstrukce, jen nepřímé důkazy, protože vnitřní struktury neznáme, neznáme skutečnou provozovanou praxi.
V prvním bloku jsme se věnovali bohoslužebným prostorám, aktérům a symbolům.
Prostory, posvátná místa mají v severozápadosemitských jazycích kořen *q-d-š, které znamená být posvěcen, být posvátným, v překladu nejlépe svatyně. Typy posvátných míst doložené archeologicky i písemnými prameny jsou svatyně většinou uměle zbudované, jen řidčeji jsou to určitá místa v přírodě. Chrámy jsou známé už od předsemitských dob, od neolitu – 7.tisíciletí v Jerichu, pak už pořád až po příchod Semitů. Na přelomu 4.a3.tisíciletí je zřejmá urbanizace, chrámové komplexy uvnitř městských aglomerací v době bronzové. Až v době železné jsou chrámy situovány mimo město, to je ovlivnění nesemitskou kulturou, možná Řeky, jen u Founičanů na pobřeží Syropalestiny jsou chrámy uvnitř města na akropolích, blízko královských paláců. To ukazuje sepětí obou složek moci, panovník je odpovědný za řádný chod rituálu a odpovídá i hospodářsky, za výstavbu a opravy chrámů. Příkladem je foinický král Byblu Jachí-Milk, dochován epigraf o opravě chrámu.
Funkcí chrámu je být příbytkem, obydlím boha. Ve všech jazycích je označení chrámu jako dům se jménem božstva. Stavebním materiálem byl většinou kámen, ve východní části Syropalestiny i cihly, pálené i nepálené. Působilo tu sousedství mezopotámie, doloženo v Mari archeologicky. Z textů víme i o malých svatyních ze dřeva, spíš ve venkovských oblastech, malé chrámky ze dřeva a rákosových rohoží.
Dispozice chrámů nebyla v nejstarších dobách zřejmě ustálená. V Mari a okolí jde o mezopotamský typ s koncentrickou dispozicí, centrální dvůr, největší místnost s pódiem pro idol. Dvůr možná otevřený, nověji se spekuluje i o jeho zastřešenosti. Od amorejského období v 2.polovině 2.tisíciletí je podélná dispozicetyp chrámu in antis. Proložené boční stěny, před stěnou průčelní polootevřená zastřešená předsíň, pak jedna nebo dvě místnosti, cella a antecella, podium, nika proti vchodu, v nice božeské idoly. Stejně je popsán i jeruzalémský chrám se sloupy Jakín a Boáz. Někdy jsou svatyně vícepodlažní s pozůstatky schodiště, věžové, např. Baalův chrám v Ugaritu, podle odhadu tloušťky nosných stěn až 18-20m vysoký, možná plnil i funkci majáku. Střešní terasy byly využívány ke kultickým účelům, někdy i s přítomnosti božských idolů při zvláštních příležitostech, snad i oběti na terasách.
K chrámové výbavě patřily oltářní stoly, většinou stupňovité, vykuřovadla, kadidlové oltáříky, nábytek – trůny, křesla, trojnožky, lůžka apod. Také nádoby, keramické i bronzové.
V otevřených chrámových předsíních jsou často skulptury lvů, lev je zvíře bohyně Aštarty v její válečnické podobě, lvi střeží prostor chrámů.
Jiným typem kultovního místa jsou kultovní terasy. Stávají blízko chrámu, zužují se směrem nahoru, mohou být oválné i obdélníkové, se schodištěm. Nevíme, co bylo na vrcholové plošině, pravděpodobně obětiště. Výška je jen odhadovaná, od 1m až nad 10m, nejmasivnější v Eble.
Posvátný okrsek je místo zřetelně oddělené, zídkou nebo přirozeným přírodním útvarem – skála. Chrám mohl mít svůj posvátný okrsek, ale také nemusel. Velkost takového posvátného okrsku byla od 1ar až do 2ha. V kultické praxi se přinášely krvavé oběti mimo chrám. Obrázek rekonstruovaného oltáře z Megida. Někdy se stoupalo k oltáři po obětních stupních, někdy byla oběť prováděna přímo na stupních, ne na oltáři, žároviště pro zápalné oběti. Pro kulty chtonických božstev byly budovány obětní šachty. Dalším kultickým objektem byly sakrální nádrže pro kultické, rituální omývání, obsah 1/2 – 1 m3 (sedací vana) v Mari, Ugaritu, Alalachu. Jiným pozoruhodným místem byly posvátné zahrady, jsou i archeologicky doloženy v Emaru, dolíčky pro rostliny na kamenitém ostrohu za dvojchrámem Hadada a Aštarty. Známe místní rituální text, je zachovaná polovina roku, je popsaná rituální setba.
Posvátná místa ve volné přírodě, stromové porosty, jezírka, tůně.
Osobní komentáře prosím směrujte na email.
Komentáře
Dhal (01.06.2004, 11:18:53):Stĺpy Jákín (Jáchín, prípadne Mišput) a Bóáz (prípadne Cedaka) sú pravdepodobne pôvodom z Egypta a symbolizovali (asi, sú to zväčša špekulácie viac alebo menej oprávnené) jednotu Egypta Horného a Dolného. Ich dôležitou súčasťou je oblúk označovaný "šalom", toto označenie malo pôvodne trochu širší význam, ako dnes známy "pokoj" alebo "mier".
Táto symbolika je dnes pomerne populárna v slobodomurárskych kruhoch.
Obetné miesta, ktoré boli v židovských chrámoch zrušené niekedy v 6.st.p.n.l., sa ešte dajú nájsť u "čiernych židov" v Etiópii.
depony (02.06.2004, 07:54:17 - Mail - WWW):
děkuji Ti...a good luck!
M.A.D. (03.06.2004, 12:03:54): Dhal
Mohol by si vysvetliť blizsie, tvrdenie, ze Jachin a Boaz pochadzaju z Egypta? Pretoze Biblia uvadza, ze : ...spravil (Salamun) dva stlpy, vysoke tridsat laktov ...2Kron 3:15-17 T.j. myslel som, ze su made in Izrael. Na prvy pohlad to tak vyzera, ale mozem sa mylit. Symbolika mi vsak chyba. Alezeby Egypt? To by sa mi zdalo, ako ruhanie Vsemohucemu, pred jeho chramom postavit symboly otroctva.
Dhal (04.06.2004, 11:11:56): M.A.D.
Nič nie je isté, žiadne svedectvo nie je z prvej ruky, ide iba o dohady a špekulácie - ako ostatne vždy, keď ide o tak vzdialenú históriu.
Indícií o egyptskom pôvode stĺpov je viacero, najzaujímavejšou z nich je snáď hieroglyfický symbol pre zjednotený Egypt, ktorý je akýmsi piktogramom pre 2 stĺpy, otvor medzi nimi smeruje na východ.
Egyptské otroctvo je len mystifikácia, vtedy totiž ešte žiadny židovský národ neexistoval, veď práve Exodom sa začalo jeho vytváranie. Ale egyptská tradícia sa uchovať mohla (a nielen u tých stĺpov), koniec-koncov samotný Mojžiš v Egypte zastával vysoký kňazský post...
M.A.D. (04.06.2004, 13:32:17): Dhal
Moc mi to vysvetlenie nesedi. Pretoze, prve prikazanie ma priamy suvis s odmietnutim otorctva, ktore symbolizuje Egypt. "Ja som Hospodin Tvoj B-h, ktory som ta vyviedol z Egypta z domu sluhov ..." (Ex.20:2). A symbol porazeneho Egypta pred chramom Najvyssieho mi nejako neladi. Mas pravdu, ze pre okolite spolocenstva Izrael ako taky este neexistoval. Avsak na pusti po stretoch s okolitymi kmenmi a deklaraciou desiatich prikazani a Zakona ho uz registruje aj historia.No a pred tym, čo bolo, bolo. Chram bol postaveny na zaklade tradicie Zakona, preto mi je cudne, co by tam zmienka o jednote Egypta robila. Je vsak mozne, ze tomu nerozumiem (a chcel by som). Mimochodom, odkial mas tie info o hieroglifoch?
Dhal (09.06.2004, 14:32:52): M.A.D.
Ten hieroglyf som videl v nejakej knihe o slobodomurároch, aj som ju skúšal doma nájsť, ale akosi sa mi to nepodarilo. Budem skúšať ďalej, ale momentálne mám knižnicu v prestavbe a knižky z troch štvrtín v krabiciach.
Skúsim ho popísať aspoň slovne, nie je zložitý:
dve rovnobežné horizontálne čiary (symbol =), pod každou z čiar tri bodky. Bol tam popísaný aj jeho význam a dávalo to logický zmysel, ale detaily si už nepamätám.
Ale musím zopakovať: domnienky, domnienky, domnienky... U slobodomurárov zvlášť, tí sú na Egypt dosť zaťažení. A o Šalamúnovom chráme majú tiež svoje vlastné teórie, nakoniec je pre nich fundamentom, na ktorom je celé ich spoločenstvo vybudované :))
didactylos (13.06.2004, 08:46:20): oběma diskutujícím
Nezdá se mi to.
Pro Dhala: Pokud jde o svobodné zednáře, je potřeba jejich vysvětlení brát také jako součást náboženské tradice, ale samozřejmě jiné než původní starověké, patřilo by do západního esoterismu.
Pro M.A.D.
Text Starého zákona je třeba brát v jeho souvislostech. Pomocí textové kritiky byly jeho jednotlivé části alespoň přibližně datovány a jsou v jednotlivých oddílech i pro texty ležící vedle sebe značné časové rozdíly. Hlavně je ale potřeba nebrat texty jako historické, ale jako teologickou výpověď :o)
Oběma: Šalomounův chrám si zaslouží zvláštní příspěvek, dodám co nejdříve...
Dhal (13.06.2004, 11:28:14):
Ja to aj tak beriem a rezervoval som si dopredu nárok na špekulácie... :)
Ale tieto okolnosti sa spomínajú, takže som považoval za vhodné na ne upozorniť.
M.A.D. (13.06.2004, 14:23:27): to dydactilos & dhal
Chcel som len Dhalovi povedat, ze chram by mal byt podla mojich informacii nieco, ako zhmotnena Tora a nezapada mi do tohoto kontextu symbol zjednoteneho Egypta (toto je ta teologicka vypoved :-)). Symbolom dvoch stlpov "Stavia pevne" a "V ňom je sila" nerozumiem. Nerozumiem ani numeram, ktore popis sprevadzaju.1Kr 7:18-22 (Snad by to vedel vysvetlit nejaky kabalista)Ale tym nechcem odmietnut dhalovu informaciu. Naozaj je tu pre nas velky priestor na spekulacie.
Dhal (13.06.2004, 22:15:30): M.A.D.
S Tórou to zrejme nefunguje...
Prvý chrám bol postavený podľa sumerských vzorov niekedy v 10.st.p.n.l. a knihy Starého Zákona vznikli - aspoň väčšina odborníkov ich takto datuje - v 6.st. pred Kristom počas babylonského zajatia.
M.A.D. (14.06.2004, 08:34:44): Dhal
Ja teda neviem, ale nebol sumersky vzor chramu zikurat? Hospodinov chram by som typoval tak do 3.st.BC. Takze mi to celkom sedi. Podla toho, ako je popisany v Biblii sa mi vidi, ze nema obdobu v okolitych narodoch, ale iste sa mozem mylit. Pretoze neviem nic o fenicanoch, chetitoch, amorejcoch atd, ktory eventualne mohli ovplyvnit architekta vtedajsieho chramu.
M.A.D. (14.06.2004, 08:36:06): Dhal
Pardon za hrubicu!
Dhal (14.06.2004, 09:47:26):
Židia neboli staviteľmi, chrám bol postavený podľa cudzích vzorov. Sumeri nemali len zikuraty :)) Chrámy s veľmi podobnou dispozíciou sa stavali už o tisíc rokov skôr, dosť sa ich zachovalo v Ninive.
S datovaním je to trochu inak:
prvý chrám - Šalamúnov, cca 1000 BC
druhý - Zerubábelov, cca 500 BC
tretí - Herodesov, začiatok letopočtu
Občas sa objaví v literatúre zmienka aj o chráme štvrtom (v poradí ale patrí na druhé miesto), Ezechielovom. Ale ide o akýsi chrám duševný, je to vec z trochu iného súdka.
M.A.D. (15.06.2004, 13:40:45): Dhal
Myslim, ze mas pravdu. Vdaka! To s tymi letopoctami som skutocne prehnal. Obcas sa mi to stava.
Přidání komentáře...
