Poutní místa v Iráku

Několik poznámek k poutním místům v Iráku.

Karbalá
Město ve středním Iráku, v jeho blízkosti 10.října 680, 10.muharramu 61 roku hidžry, zahynul se svou rodinou a částí doprovodu třetí ší'itský imám Husajn, syn Alího a Fátimy. Na místě Husajnova hrobu bylo postaveno mauzoleum. Roku 850 bylo abbásovským chalífou al-Mutawakkilem zbořeno a zatopeno, roku 979 ší'itskými Bújovci obnoveno a rozšířeno. Roku 1801 bylo opět zničeno wahhábovci, později znovu postaveno. Dnes tvoří spolu s madrasou velký komplex a nejproslulejší poutní místo ší'itů. V době výročí Husajnovy smrti je dějištěm smutečních slavností ášurá. Vrcholem ášurá je smuteční procesí, které je doprovázeno recitací koránských veršů a achbárů (vyprávění, příběh, zpráva), výpovědí o výrocích a skutcích proroka Muhammada, v ší'itském islámu ekvivalent sunnitských hadísů. V Karbalá znázorňují předání Husajnovy hlavy umajjovskému chalífovi Jazídovi a její opětné vydání rodině. Tradice ášury se rozvinula zhruba od 10.století, kdy se konaly první tryzny.

Nadžaf
Podle tradice místo posledního odpočinku Muhammadova bratrance a zetě Alího. Zřejmě jde o fikci, Alí byl zavražděn v Kúfě a sunnitská tradice tvrdí, že byl pohřben na hřbitově tamní mešity. Přesto historicky ne zcela doložená informace uvádí, že v Nadžáfu na předpokládaném místě Alího úmrtí dal abbásovský chalífa Harún ar-Rašíd (786-809) postavit hrobku, kterou 977 rozšířili ší'itští Bújovci. V 10.století byla sice hrobka zničena karmaty, ale byla znovu vybudována. Od 19.století se v Nadžafu soustředili mudžtahidové (znalci islámské právní vědy s nejvyšší autoritou a oprávněním vynášet samostatné rozhodující výroky ve věcech teologie a práva) a vzniklo středisko výuky ší'itského reformního islámu. V nadžafském centru působil v 60.letech 20.století i imám Chomejní a další přední ájatolláhové, pozdější ideologové islámské revoluce v Íránu.

Slovník judaismus, křesťanství, islám, Olomouc 2003

linkuj.cz vybrali.sme.sk

Komentáře