Orákulum jako politický prostředek
28. června 2004, 15:09
Docela mne potěšilo, když jsem zjistila, že politické zasahování proroků nebylo zvláštností starozákonního Izraele. Stejným nešvarem trpěli i proroci okolních národů. Asi je logické, že "vidoucí" podlehnou pokušení ovlivňovat zákulisními machinacemi chod svého státu. Koneckonců dělají to dodnes.
Přidávám výtah z první kapitoly studie "Orákula v aramejských a zajordánských nápisech (9. a 8.století př.n.l.)".
Prorocké texty jsou známé už z 1.poloviny 2.tisíciletí př.n.l. z královských archivů v Mari na pomezí Sýrie a Mezopotámie. Ale je obtížné srovnávat je se starozákonními proroky, protože texty od sebe odděluje celé jedno tisíciletí. Proto je lépe srovnávat chování starozákonních proroků s těmi profétickými látkami, které se zachovaly v epigrafickém materiálu Aramejců a Zajordánců, hlavně Amónců a Moábců. Pocházejí z 9. a 8.století, kdy se i v Izraeli začala formovat prorocká tradice. Aramejci a Zajordánci navíc představují nejbližší příbuzné v rámci severozápadosemitské jazykové větve a mají podobné sociokulturní prostředí a podobnou minulost, všichni se ve svém prostoru objevují okolo 1200 př.n.l. a mají nomádský způsob života teprve postupně nahrazený usídlením ve městech, také jejich politická struktura je podobná, postavení nevelkých městských států, které střídavě dobývají a ztrácejí přilehlá území a zároveň stále čelí hrozbě ovládnutí některou ze současných mocností, Egypta, Asýrie nebo Babylonu. Ale známe o nich jen málo, hlavně proto, že si pro zápisy zvolili takový typ materiálu, který brzy podléhá zkáze, zápisy byly provedeny nejčastěji na papyru a kůži. Proto jsou o to cennější doklady vytesané do kamene, vyryté do pečetítek nebo zapsané inkoustem na střepech keramických nádob.
Zakirova stéla
Zakirova stéla, dnes uložená v pařížském Louvru byla objevena v roce 1903. Zapsat ji nechal aramejský panovník Zakir, který ovládal království chamátské ve střední a luašské v severní Sýrii. Nepocházel zřejmě z místního královského rodu, proto jeho metropoli Chazrák oblehla vojska koalice okolních králů kolem roku 796 př.n.l. Podle stély Zákira učinil králem samotný Ba'al-šamajin, v překladu Pán nebes, Ba'al nebeský. Ze Starého zákona známe několik podobných situací, už v případě prvního izraelského krále Saula a jeho vybrání prorokem Samuelem (1S9,15) stejně pak při jeho zavržení a vybrání krále Davida (1S16,1-13). Podobně převzetí moci nad severním královstvím Jarobeámem I až po věštném výroku Achijáše šíloašského (1Kr11,29-39). Později krále Jehú zplnomocnil na základě věštby některý z proroků Elíšovy školy (2Kr9,1-10). Je zřejmé, že výběr nového panovníka, který se nemůže prokázat správným původem, musí být ospravedlněn orákulem seslaným nejvyšším bohem a tlumočeným prorokem.
Text Zákirovy stély hovoří jasně:
A Ba'al nebeský mě vyvolil a stál při mně. A ustanovil mě králem Ba'al nebeský v Chazráku.
Pak jsem pozdvihl svou ruku k Ba'alovi nebeskému. A Ba'al nebeský mne vyslyšel. A promluvil ke mně Ba'al nebeský skrze jasnovidce a skrze předpovídače.
A řekl mi Ba'al nebeský: "Neboj se, neboť já jsem tě ustanovil králem a já budu stát při tobě a já tě zachráním před všemi těmito králi, kteří zřídili proti tobě obléhací val."
A řekl mi Ba'al nebeský: "Zničím všechny ty krále, kteří zřídili proti tobě obléhací val".
Antalík D.: Orákula v aramejských a zajordánských nápisech (9. a 8.století př.Kr), Theologická revue 71/4 (2000)
Osobní komentáře prosím směrujte na email.
Komentáře
Dhal (29.06.2004, 00:36:40):Hm...
Je ťažké nazvať (ale paradoxne aj nenazvať!) orákulá politickým prostriedkom. Politika a náboženstvo (ktorého súčasťou boli) totiž nemali medzi sebou jasne vymedzenú hranicu ako dnes, jedno od druhého nebolo možné jednoznačne oddeliť.
didactylos (29.06.2004, 18:37:10): Dhalovi
máš pravdu. Nechala jsem se trochu unést, protože mne vždycky zlobily tzv. historické knihy Starého zákona se svou interpretací historie. Naštěstí teď tutéž historii známe už i z jiných zdrojů, můžeme tedy účelově zkreslené hodnocení jednotlivých králů a jejich panování trochu korigovat...
didactylos (29.06.2004, 18:41:58):
a ten test z Kanaánu jsem 18.6. opravdu nenapsala. To bylo jasné hned tu chvíli, kdy jsem si přečetla otázky. Takže teď budu psát referát o ugaritské vědě, dám ho pak taky sem...
Dhal (29.06.2004, 19:12:45): didactylos
Na knihu sa nedá hnevať, nanajvýš na toho, kto ju napísal :)
Starý Zákon je napriek všetkým nepresnostiam a nelogickým interpretáciám stále aktuálnym a atraktívnym čítaním. Keď už kvôli ničomu inému nie, tak minimálne kvôli faktu, že je často jediným zdrojom informácií z tých dávnych dôb.
(Ale to zďaleka nie je dôvod jediný)
Ten test je mrzutý, ale nabudúce ho zdravo nasrdená hravo zmetieš zo stola :))
Přidání komentáře...
