Stručně o islámské věrouce
14. dubna 2007, 18:13
Teď trochu na jiné téma. Víte možná, že mám taky kurz "Islámský reformismus v moderním světě". Vrátila jsem se proto ke studiu islámu a doplňuji to, co jsem před několika lety už nestihla. Islám se totiž stále vztahuje ke svým počátkům a je potřeba to mít na paměti i při studiu nejnovějších proudů.
Korán
Korán byl zprvu tradován jen ústně, uthmánská redakce představuje text Koránu, jak ho známe dodnes. Jakékoliv starší odchylky zanikly a není znám ani žádný apokryfní text. Korán byl kanonicky sjednocen komisí vedenou Zajdem ibn Hábit, která pracovala v letech 651-656. Korán má 114 súr, které jsou seřazeny víceméně mechanicky, podle délky slok, od nejdelší súry 2 po nejkratší. Skoro všechny začínají basmalou („Ve jménu Boha milosrdného, slitovného“ Básni lláhi r-rahmáni r-rahím. Výjimkou je první súra Fátiha „otvíratelka knihy“. Má značnou důležitost, je výraznou částí všech modliteb, zbožný muslim ji za den odříkává až sedmnáctkrát – (muslimský Otčenáš)
Súra 1
Otvíratelka knihy
Ve jménu Boha milosrdného, slitovného.
Chvála Bohu, Pánu lidstva veškerého,
milosrdnému, slitovnému,
vládci dne soudného!
Tebe uctíváme a Tebe o pomoc žádáme,
veď nás stezkou přímou,
stezkou těch, jež zahrnuls milostí Svou,
ne těch, na něž jsi rozhněván, ani těch, kdo v bludu jsou!
Celý text Koránu najdete na adrese IslamWeb.cz: http://www.islamweb.cz/koran/
Pro praktickou potřebu zbožné recitace a výuky se korán člení na třicet přibližně stejně dlouhých částí džuz. K výuce slouží dělení ještě na polovinu hizb. Pro týdenní postupnou četbu je určeno dělení na sedm dílů manázil.
Užitečnější by bylo jistě řazení chronologické, protože súry se dosti odlišují podle období, ve kterém byly „zjeveny“. Hrbkův překlad je důsledně chronologický a s vysvětlivkami (což je přirozeně hrozné rouhání). Muslimové považují Korán za zjevené přímé Boží slovo, je proto nedostižně ceněn nejen jako projevení Boží vůle, ale taky pro svoji krásu jazykovou. Muslimská ortodoxie se vždycky stavěla proti překladům Koránu. Starší verze v jiných jazycích (perštině, turečtině, malajštině, urdštině a dalších) byly většinou vydávány dvojjazyčně. Až ve 20.století způsobila průlom kemalovská revoluce v Turecku, později podle růstu národního uvědomování vznikaly i překlady do dalších jazyků mnohonárodnostního muslimského světa. U mnoha překladů Koránu je na přání muslimů uvedeno, že jde jen o přetlumočení slovních výrazů, že nejde o plnohodnotnou variantu textu. Otázka výkladu byla vždy jádrem sporů, šlo o to, jestli byl text koránu stvořen nebo ne, mu´tazila se přikláněla ke stvořenosti v čase a možnosti alegorického výkladu, ortodoxie, která nakonec zvítězila, razila pojetí Koránu jako nestvořeného slova Božího, věčného a neměnného. Stejná odvěká transcendentní existence pak přísluší Božímu zákonu šarí´a. Předmětem studia na islámských univerzitách je Korán i jeho exegeze tafsír Základními kameny k exegezi byly hadíthy, vlastně Muhammadovy komentáře ke zjeveným súrám, dál pak výklady některých Muhammadových druhů. Takové výroky jsou podpořeny svědeckým řetězcem tradentů isnád. Tradicionalistický tafsír má vrchol ve sbírce historika, právníka a filologa Abú Džafara at-Tabarího (zemřel roku 923) Jeho kompendium bylo pokládané za ztracené, ale bylo objeveno a vydáno ve třiceti svazcích počátkem 20.století. Kromě tradicionalistického tafsíru existují i kritičtější exegetické směry, pak záleží na tom, ke kterému ideovému proudu exeget patří. Kritická exegeze, v biblistice běžná, je ale stále v islámu nemožná. Vlastně nepřipadá v úvahu brát ohled na dobový kontext, každý, kdo se o to sebeopatrněji pokusí, je heretikem.
Sunna
Po Muhammadově smrti bylo bezprostřední spojení s Bohem ukončeno a proto bylo potřeba hledat nějaký jiný způsob, jak Boží vůli zjistit. Proto umma začala shromažďovat zprávy o Muhammadově životě, jeho výrocích, činech a postojích k nejrůznějším otázkám. Tak se postupně vytvořil druhý základní pramen islámského práva sunna.
Slovo sunna znamená zvyklost, obyčej, tradici. Už za Muhammadova života se užívalo pro označení souboru norem přijímaných na základě jeho jednání, dokonce sám Muhammad muslimy k následování svých zvyků často vyzýval. Vyprávění připisované al-'Irbádovi ibn Sárijovi, ve kterém vzpomíná na Muhammadovo Kázání na rozloučenou:
„Posel Boží, kéž mu Alláh žehná a dá mu mír, k nám pronesl plamenné kázání, jež povzneslo srdce a zalilo oči slzami. I pravili jsme: Posle Boží, toto je jako kázání na rozloučenou. Dej nám tedy odkaz. On pravil: Odkazuji vám, abyste byli bohabojní a poslušní a pokorní, i kdyby nad vámi byl ustaven otrok. Ten z vás, kdo bude žít, spatří věru množství různic. Musíte proto zachovávat mé zvyklosti i zvyklosti mých spravedlivých nástupců vedených správnou cestou. Držte se jejich provádění pevně. A vy, kdo děláte věci nové! Každá novota je věru zblouděním!“
Znalost sunny je založena na množství útržkovitých svědectví Muhammadových současníků vyprávěných přes několik generací, než byly systematicky sebrány, podrobeny kritice pravosti, utříděny, zapsány a okomentovány v takové podobě, v jaké je známe dnes. Jednotlivé svědectví se označuje hadíth vyprávění. Bývají to nevelké příběhy, bývá je obtížné dát do konkretní historické situace a tak dávají exegetům možnost různé interpretace.
Uznání Muhammadovy sunny je společné oběma hlavním větvím islámu, sunnitskému i šíitskému. Oba směry se různí jen v tom, které z tradic považují za pravé, nejvíc je jich ovšem společných. Šíitští muslimové používají raději vlastní termín riwája, obsah slova je ale stejný – vyprávění.
Novota bid'a je chápána jako něco zásadně nevhodného, novoty jsou cesta vedoucí do ohně pekelného. Muhammad novotou ovšem myslel takovou změnu, která se prohřešuje proti základním principům islámu a mohla by způsobit znehodnocení Božího zjevení. V jeho výrocích se často objevují výzvy k zavádění dobrých novinek. Kousek příběhu, který to ilustruje:
„Byli jsme začátkem dne u posla Božího, kéž mu Alláh požehná a dá mu mír, když k němu přišli nějací lidé, odraní, jen v hadrech, všichni byli z kmene Mudar. Poslu Božímu, kéž mu Alláh požehná a dá mu mír, se stáhla tvář, když spatřil, v jaké bídě jsou. Vstoupil a pak vyšel a přikázal Bilálovi, aby svolával k modlitbě a zahájil modlitbu. Pomodlil se a poté promluvil Pravil: Lidé, bojte se Boha, jenž stvořil vás z duše jediné. Neboť Bůh je nad vámi dohlížitelem. Vy, kteří věříte, bojte se Boha! Nechť duše každá popatří na to, co připravila pro zítřek. Ať každý věnuje almužnu ze svého dínáru i dirhamu, ze svého oděvu, z věrtele své pšenice i věrtele svých datlí. Pravil dokonce: Byť by to bylo jen půl datle. Jeden z ansárů přinesl měch, který skoro neunesl. Lidé ho pak následovali, až jsem spatřil dvě hromady jídla a šatstva a viděl jsem, jak se poslu Božímu, kéž mu Alláh požehná a dá mu mír, rozzářila tvář, jako by byla pozlacená. I pravil posel Boží, kéž mu Alláh požehná a dá mu mír: Kdo zavede v islámu dobrou zvyklost, má odměnu za ni i za ty, kdo se podle ní chovají po něm, aniž by oni byli ve své odměně jakkoliv zkráceni. Kdo však zavede v islámu špatnou zvyklost, nese odpovědnost za ni i za ty, kdo se podle ní chovají po něm, aniž by byli oni ve své odpovědnosti jakkoliv kráceni.“
Taková dobrá novinka se nazývá bid'a hasana. V průběhu času ale převážilo konzervativní pojetí ohledně novinek, jsou chápány apriori negativně. Každý se bojí nést odpovědnost za zavádění inovací, aby se neukázaly později protiislámské.
Tříbení teologického dogmatu.
Způsob vlády Umajjovců, změna charismatického chalífátu na světskou panovnickou moc, vyvolala otázku, kdo je vlastně věřící muslim. V protikladu k rigoroznějšímu pojetí cháridži se prosadilo v sunně mínění, že i muslim, který se dopustí těžkého provinění fásiq, není proto ještě nevěřící. Směr dostal jméno murdžia „odsouvající“(rozsudek do rukou Božích). Otázka po svobodě Boží vůle, v mekkánských súrách se většinou předpokládá, v pozdějších výrocích je patrné přesvědčení o předurčenosti. V islámu se projevovaly ohledně svobody lidské vůle i predestinaci obě stanoviska.
Mutazila
Mu'tazilité používali jako kritéria ve věroučných věcech rozumu a to i při formulaci pojmu tawhíd, Boží jedinost. Představu Boha metafyzicky i eticky zduchovněli. Stavěli se proti antropomorfnímu a doslovnému pojímání Božích atributů, které podle nich nejsou odlučitelné od Boží podstaty, v boji proti antropomorfním představám používali symbolické výklady. Odmítali, že by bylo možné spatřit Boha, a to i v ráji, protože je svou podstatou spirituální. Bůh je příliš vznešený, přesahuje naši představivost. (V křesťanství je analogií negativní teologie).
Škola mu'tazily byla přesvědčena o svobodě lidské vůle, svobodnou vůli člověka chápali jako nutný předpoklad Boží spravedlnosti. Lidské konání je zcela v moci člověka, který je za své činy zodpovědný. Spáchá-li člověk hřích, musí být potrestán. Rozhodně popírali absolutní predestinaci. Toto přesvědčení o odpovědnosti lidí vedlo v praxi ke vzniku inkvizice, která fungovala od první poloviny 9.století, kdy abbásovský chalífa Ma'mún (813-833) přijal mu'tazilu za oficiální doktrínu státu.
K nejvýznamnějším postavám vrcholného období patřil Ibrahím an-Nazzám (zemřel 843), který stvoření vysvětloval teorií skrytosti. Bůh stvořil svět v jeho plnosti v jediném okamžiku, vše pak postupně přirozeně a zákonitě vystupuje ze skrytosti navenek. Tato teorie ovšem odporovala stanovisku islámské ortodoxie, podle něho totiž Bůh neustále přímo tvoří každý čin. Polemiku s ortodoxií vyvolal také postoj mu'tazily k otázce vzniku Koránu. Podle ortodoxie je Korán slovem, které patří jako atribut k Bohu a existuje tedy od věčnosti. Mu'tazila hájila názor, že Bůh je neproměnný a jeho slovo ve své rozmanitosti a časové podmíněnosti nemůže být nestvořené.
Za chalífy al-Mutawakkila (847-861) byla znovu zavedena ortodoxie a mu'tazila ztratila svůj tvůrčí a polemický vliv, prvky jejího myšlení se ale uplatnily i později v teologických konstrukcích šíitů a cháridžovců a některé metody si osvojila dokonce sama ortodoxie.
Seznam literatury:
Korán, přeložil Ivan Hrbek, vyšel v edici Živá díla minulosti 1972
obsahuje jako úvod stostránkou studii o Muhammadovi a Koránu.
Denny F.M.: Islám a muslimská obec, Praha 2003
Hrbek.I, Petráček K.: Muhammad, Praha 1967
Lewis.B: Dějiny Blízkého východu, Praha 1996
Kropáček L.: Duchovní cesty islámu, Vyšehrad, Praha 2003
Pelikán P.: Sunna, pramen islámského práva, Praha 1997
Tauer F.:Svět islámu, jeho dějiny a kultura, Praha 1984
Slovník Judaismus, křesťanství, islám, Olomouc 2003
Rubrika: islám | Autor: didactylosOsobní komentáře prosím směrujte na email.
Komentáře
mo (19.04.2007, 12:30:52 - Mail - WWW):islam is peace
Imane (28.04.2007, 22:57:34 - WWW):
Pokud muzu, rada bych se vyjadrila k nekterym vecem:
1. Bismillah (basmala) zni - Bismi llahi ar-rahmani ar-rahim ne Básni lláhi r-rahmáni r-rahím
2. Jedina sura, ktera nezacina Ve jmenu Boha Milosrdneho, Slitovneho NENI al fatiha, ale sura at tawba (c.9).
3. Vesmes pouze prelozeny Koran je sestaven dle delek sur, Koran v arabstine je vetsinou dle obdobi.
4. Koran byl sepsan jiz za dob Proroka. Jen nebyl v jednom svazku. A byl to Abu Bakr, kdo poveril Zaied Ibn Thabita s jeho skladanim. Behem chalifatu Uthmana byl Koran zkopirovan.
5. Sunna nebyla formovana po smrti Proroka, ale byla soucasti islamskeho prava za jeho zivota. Sunna neni jiny zpusob jak zjistit Bozi vuli, ale je to doplneni toho, co v Koranu neni.
6. Cesky Koran p. Hrbka ma vysvetlivky, ale problem je, ze to jsou vysvetlivky orientalisty, nemuslima. Jine preklady maji taky vysvetlivky, ale ty jsou striktne postaveny na hadithech, ne na nazorech osob, jinymi slovy jsou minitafsirky.
7. Otazka zda Koran byl stvoren nebo ne, se objevila daleko pozdeji.
didactylos (28.04.2007, 23:19:01):
Děkuji za doplnění. Vycházela jsem z literatury, kterou mám k dispozici a ta je naprosto převážnou většinou psaná z pozic orientalistů, což je samozřejmě dáno předmětem našich studií. Sama arabsky bohužel neumím, islám také není hlavní náplní mé specializace, tou jsou starověká náboženství, proto jsem studovala v základních kurzech hebrejštinu, trochu klasické řečtiny a latinu. Islám jsem studovala v základním kurzu v bakalářském stupni a dělala jsem z něho zkoušku u docenta Mendela z Orientálního ústavu. Teď pokračuji islámským reformismem. Pokud jsem něco napsala špatně, omlouvám se. Přehled dostupné literatury, ze které jsem čerpala, napíšu v následujícím příspěvku.
Imane (29.04.2007, 16:27:27):
Jeste neco odbornejsiho k te bide, zejmena bide hasanat, ktera si myslim, nebyla spravne pochopena:
Ve zkrace sheikh Muhammed Salih Al-Munadzdzid rekl:
"...Dzarir ibn 'Abdullah al-Badzali (necht je s nim Allah spokojen) rekl: "Posel Allaha, mir a pozehnani Allah s nim, rekl: "Kdokoliv zacne dobrou vec a jini ho budou nasledovat, bude mit jeho vlastni odmenu a odmenu rovnu tech, kdoz jej nasleduji, bez toho, aby byla jejich odmena nejak snizena. Kdokoliv zacne spatnou vec a je nasledovan jinymi, ponese brime svych hrichu a brime rovnu tech, kdoz ho nasleduji bez toho, aby jim bylo z jejich bremena odebrano." (Zaznamenano al-Tirmighim, cislo 2675. Rekl, ze toto je sahih hasan hadith)
Je zde pribeh za timto hadithem, ktery vysvetli co rika (znamena) "kdokoliv zacne novou vec". Imam Muslim zaznamenal tento pribeh od Dzarira ibn Abdully, kdoz tento hadith sam vypravel. Rekl: "Nejaci lide z Beduinu prisli k Poslu Allaha, necht mu Allah pozehna a da mir, obleceni ve vlnenych satech. Videl, ze byli ve spatne kondici a v nutne potrebe a tak nabadal lidi, aby jim dali charitu. Lide byli velmi pomali v odpovedi a bylo videt na jeho obliceji, ze byl zarmoucen. Pak prinesl muz Ansaru balicek stribra, pak prisel druhy a dalsi a dalsi a jeho oblicej se rozzaril radosti. Posel Allaha, necht mu Allah pozehna a da mir, rekl: Kdokoliv zacne dobrou vec a jini ho budou nasledovat, bude mit jeho vlastni odmenu a odmenu rovnu tech, kdoz jej nasleduji, bez toho, aby byla jejich odmena nejak snizena. Kdokoliv zacne spatnou vec a je nasledovan jinymi, ponese brime svych hrichu a brime rovnu tech, kdoz ho nasleduji bez toho, aby jim bylo z jejich bremena odebrano.'" (Zaznamenano Muslimem, cislo 1017) ...
Z kontextu pribehu je jasne, co je zde mineno "kdokoliv zacne dobrou vec (sunnah hasanah) v Islamu". Znamena to: Kdokoliv obnovi cast Sunny Proroka, necht mu Allah pozehna a da mir, nebo ji uci jine, nebo ji naridi jinym k nasledovani, nebo podle ni cinni aby tak videli druzi co o tom slyseli a nasledovali jeho prikladu. ...
Melo by byti jasne, bez mista k pochybam, ze Prorok, necht mu Allah pozehna a da mir, nepovolil inovace ohledne zalezitosti dinu (viry), a ani tak neotevrel dvere jak jini lide rikaji necemu co nazyvaji 'bid'ah hasanah' z nasledujicich duvodu:
1. Prorok, necht mu Allah pozehna a da mir, opakovane rekl: "Kazda nove vynalezena vec je bidou, kazda bid'ah svadi z cesty a kazde svadeni z cesty vede do Ohne." Zaznamenano al-Nisa'im v al-Sunnanu, Salat al-Idajn, Bab kajfa al-Khutbah. ...
Pokud kazda inovace svadi z cesty, jak mohou nekteri lide rici, ze je zde neco takoveho jako bid'ah hasanah? Pri Allahu, toto je jasna kontradikce prohlaseni a varovani Proroka, necht mu Allah pozehna a da mir.
2. Prorok, necht mu Allah pozehna a da mir, rekl, ze kdokoliv uvede do viry neco noveho, bude jeho skutek odmitnut a Allah jej neprijme, jak je uvedeno v hadithu od Aishy, necht je s ni Allah spokojen, ktera rekl: "Posel Allaha, mir a pozehnani Allaha s nim, rekl: "Kdokoliv zlepsi v nasi zalezitosti neco co neni jeji soucasti, bude mu to odmitnuto." Zaznamenano al-Bukharim, Fath al-Bari, cislo 2697. Jak pak nekdo muze rici, ze bid'ah bude prijata a je povoleno ji nasledovat?
3. Pokud clovek vylepsi neco a prida k k dinu neco co tam nepatri, poukazuje na nekolik spatnych veci, jednu horsi nez tu druhou, napriklad:
Ze vire neco chybi, ze ji Allah nedokoncil a nezdokonalil a ze je zde prostor ke zlepseni. Toto jasne odporuje prohlaseni : "Dnešního dne jsem pro vás dovršil vaše náboženství a naplnil nad vámi Své dobrodiní a zlíbilo se mi dát vám islám jako náboženství." (5:3)
Ze vira zustala nedokonala z dob Proroka, necht mu Allah pozehna a da mir, dokud tento inovater neprisel a nezdokonalil ji jeho vlastnimi napady.
Ze Prorok, necht mu Allah pozehna a da mir, byl "vinen" at jiz toho ze: ignoroval "dobrou inovaci" nebo o ni vedel a utajil ji....
Ze Prorok, necht mu Allah pozehna a da mir, a jeho vedeni salafove (ranne generace) byli ochuzeni o odmenu z teto 'dobre inovace'...
Otevreni dveri bide vede ke zmene viry a otevira dvere vlastnim choutkam a nazorum, nebot kazdy inovater uvede, ze to co on predstavuje je neco dobreho...
Nasledovani bidy vede ke zruseni sunnah praktik a ceste salafu. Skutecny zivot ukazuje, ze kdekoliv byla bid'ah nasledovana, sunnah praktikovani umira, opak je pravdou.
link na celou fatwu: http://63.175.194.25/index.php?ln=eng&ds=qa&lv=browse&QR=864&dgn=4
didactylos (29.04.2007, 18:42:51):
Děkuji za výklad, ale cítím bytostné zklamání. Studuji religionistiku, zkoumání historického a kulturního kontextu náboženství je mojí (druhou) profesí. Domnívala jsem se že by mohl být islám, podporující svobodu myšlení, a to i o vlastní náboženské tradici. Nikdy jsem nebyla islamofobní, a poctivě jsem se snažila porozumět. Ale islám, který by se dokázal podrobit sebereflexi ve vlastních řadách, nejspíš být vůbec nemůže. Děkuji za všechny linky a internetové adresy, zpracuji svou seminární práci o dár al-islám a dár al-harb. Budu ji přednášet a odevzdávat 10.5. A pak se strašně ráda vrátím do Persie a Palestiny 5.století př.n.l. Biblistika, i starozákonní, mi poskytuje mnohem větší prostor k tvůrčímu přemýšlení.
Imane (30.04.2007, 22:01:16):
Duvod proc islam nedovoluje "sve vlastni mysleni" co se tyce nabozenstkych otazek, je touha a zamer jej zachovat v puvodni "verzi". Uz ted je videt jak to dopada, kdyz si lide pridavaji a vykladaji veci jak se jim zlibi, dle toho jak to chapou oni. Svoboda mysleni je podporovana, ale je omezena zejmena v otazkach neviditelna, neznama, vykladu versu... nebot prave odtud zacinaji odchylky viz pojeti Boha a Jeho charakteru, zivot po smrti, osud, spolehani se na Boha... Islam je vira jednoducha, jen nekteri lide ji zacali komplikovat svymi predstavami, stylem zivota, mysleni a svymi moudry. Buh nam dal viru dokonalou, nevidim zadny duvod, proc ji "vylepsovat", vzhledem k tomu, ze Buh je Vsevedouci, proc by si Jeho stvoreni meli myslet, ze oni vi lepe?
Imane (30.04.2007, 22:02:48):
Bude tva seminarka k nehlednuti? A jeste maly dotaz, proc sis vybrala prave toto tema?
didactylos (01.05.2007, 09:45:08):
Seminárku chci potom na blog dát, nebude delší než ty, které jsem už uveřejnila na jiná témata, mám k dispozici jen 30 minut, takže bych se měla vejít do deseti normostran. Kurz je vlastně o politických koncepcích v islámu, mohli jsme si vybrat některý proud nebo výraznou postavu, kolegové např. hovořili o Muslimském bratrstvu, o panislamismu, o Muhammadovi Abduhovi, o proudech v indickém islámu apod. Geopolitická koncepce mi připadala nejzajímavější také proto, že se diskutuje v islámské diaspoře a tak se i Evropy vlastně týká. Psala jsem už na blogu v roce 2004 http://didactylos.bloguje.cz/640479_mala_poznamka_k_modernimu_islamu
Nemám totiž problém s islámem ani jeho historií, třeba tvůj názor k Aišině svatbě docela sdílím, to, co bylo normální v sedmém století, nemůže být normou teď. Ale právě takový postoj, vztahování se k sedmému století ve všem jako k nedostižnému vzoru, s tím už problém mám. Je podle mne prostě potřeba brát věci v historických souvislostech, jinak dojdeme ke špatným závěrům. Jen perlička z oblasti příkazů Starého zákona, podotýkám, že jsem ji dostala od praktikující židovky a velice jsme se bavily. http://didactylos.bloguje.cz/5268_co_tak_asi_mohu_chtit_za_svou_dceru.php
didactylos (01.05.2007, 12:27:08):
chyba se vloudila, omlouvám se
http://didactylos.bloguje.cz/64079_mala_poznamka_k_modernimu_islamu.php
Imane (01.05.2007, 15:02:13):
Pokud hovoris o historickem konceptu, pak jsou tu samozrejme veci, na ktere je nutno prihlizet, protoze zijeme opravdu v jine dobe. Tech veci ale neni zase tolik. Dobrym prikladem muze byt napriklad ten snatek. Protoze jedna z nasich povinnosti je take ridit se nasimi zakony (zakony zeme). Ale tyto historicke veci vetsinou neovlivnuji nasi viru, nase praktikovani, takze nepatri napriklad k bide. Viz treba doprava, technologie atd. Ten vyvoj je omezen vylozene na nasi viru, praktikovani. Priklad, zena rekne, satek mel za ukol chranit pred sluncem a piskem a ja ziji v Evrope, takze uz jej nepotrebuji, nebo to bylo tehda, dnes je jina doba. Proste si oduvodnuje proc jej nemit, proc neposlouchat prime Bozi narizeni postaveno na historickem, kulturnim a mistnim postoji. To muze byt take u alkoholu, veproveho atd. Jeste me napadlo k tomu snatku, kdyz uz by chtel nekdo tvrdit, ze brat se s mladou divkou je sunna, pak by musel take rict, ze brat si rozvedenou a vdovu je take sunna, ale popravde, te druhe casti se vsichni radeji vyhnou :o)
Imane (01.05.2007, 15:16:21):
Divala jsem se na ten clanecek Bozich zakonu. Nevim jak v krestanstvi nebo nekde jinde, ale islam ma sve zakony, Bozi zakony, ale zadny ucenec vam nebude tvrdit, ze je nutne je dodrzovat, protoze to plati v pripade, ze takove zakony by byla oficialne ustanoveny z islamskem state. A ustanovit takove zakony v prvni rade znamena, ze se jim musi podrobit sam vladce/prezident/chalifa. Napriklad nektere dnesni zeme ukazuji znamky a utrzky z islamskeho prava, ALE jejich vladci jim nejsou podrobeni. Zastavam nazor, kdyz uz je budeme mit, tak se jich budeme drzet a to vsichni. Zminovala jsem se na blogu o Umarovi ibn Chattabovi a jeho ustanoveni islamskych zakonu. Nekolik postrehu a srovnani s dnesnimi prezidenty uz necham na tobe: nejist a nepit nic, co si obycejny clovek nemuze dovolit, neoblekat se jinak nez obycejny clovek, nemit doma dvere, ale byt lidem k dispozici 24 hodin denne, kvalita dopravy je stejna jako obycejneho cloveka, domaci vybaveni stejne tak, pokud se vladce dopusti krivdy, pak je ukrivdenym potrestan stejnym zpusobem jakym mu bylo ukrivdeno, ustanoveni specialni skupiny, ktera dohlizi na cinnosti vladce, musi priznat sve jmeni pred a po vladnim obdobi, je mu udelena mzda postacujici na jidlo a osaceni sebe a rodiny, ma zakazano investovat nebo mit co docineni s obchodovanim, podnikanim atd. Myslim, ze to hovori samo za sebe. Dle meho nazoru, neni mozne zacit u prosazovani islamskeho prava s tim, ze obejdu samu sebe. Stejne tak neni mozne mit muslimsky stat a ze dne na den se rozhodnout zacit zakony uplatnovat, asi by tam nezbylo hodne obyvatel.
Imane (01.05.2007, 15:17:25):
Doplneni, temi islamskymi zakony jsem myslela trest za cizolozstvi, kradez, zabiti...
didactylos (02.05.2007, 09:12:40):
Musím se přiznat, že teď už tomu vůbec nerozumím. Které části šarí'i tedy vlastně platí a které ne? A jak to mohu jednoduše zjistit? Dívala jsem se na islamonline a zjistila jsem například, že religionistika se sice povoluje, ale není zrovna moc doporučená :o). Šarí'a je moc rozkošatělá a je těžké se dobrat nějakého jednoznačného názoru. Píšeš, že islám je jednoduché náboženství, ale právě kvůli šarí'i, která se nezabývá jen osobním náboženským životem, ale i politikou, občanským a trestním právem, každým lidským počinem do neuvěřitelných detailů, je naopak náboženstvím děsně složitým. Některé věci v ní evidentně odporují dnešnímu pojetí lidských práv, viz zmiňované tresty za cizoložství, krádež, ale také otroctví apod. Ale jsou i věci nenápadnější, které stejně jako sňatek s osobou mladší 15 let, odporují civilnímu právu, to je např. svědectví žen u soudu, dědické právo dcer, rozvodové řízení, svěření dětí do péče, alimenty, právo ženy vzít si manžela jiného náboženského vyznání. Určitě by se našlo ještě víc podobných věcí. Jak se pak řeší rozpor mezi civilním a náboženským právem?
Se závojem nemám žádný problém, znám tolik nábožensky motivovaných předpisů o tom, jak se oblékat, případně neoblékat, že by mě snad nemělo překvapit už vůbec nic :o). Podmínkou ale zůstává, aby to bylo dobrovolné a nebyl stejné předpisy nucen sdílet nikdo, kdo jejich platnost neuznává.
didactylos (03.05.2007, 08:27:42):
Na pár dní se odmlčím, jedeme za příbuznými do Polska.
Imane (10.05.2007, 15:43:44):
Nezapomela jsem, jen nebyl a stale neni cas, otazka a odpoved je trochu rozsahlejsi...
Imane (23.05.2007, 17:49:08):
Vira je jednoducha, protoze vira znamena verit v Boha Jedineho, verit v Jeho proroky ... Islam jako komplex, tedy vcetne vsech zakonu, povoleneho a zakazaneho atd je slozitejsi, je to proste veda.
Ale zastavim se nad nekterymi veci, ktere jsi vyjmenovala...
1.'Některé věci v ní evidentně odporují dnešnímu pojetí lidských práv' ... Pojeti zivota a hodnot dnesnich lidi je jine, nez drivejsi u vetsiny lidi. Dnesni pojeti hrichu je take jine u vetsiny. Mnozi lide v Boha neveri, neveri v Jeho zakony, v Jeho tresty, nemaji svedomi a je jim jedno, zda svymi hrichy nekomu ublizuji. Pokud by se stalo a existoval by islamsky stat, byl by pln lidi, kteri veri v Boha a tedy veri i v trest, ktery byl udelen hrisnikum po radnem prokazani. Tresty za cizolozstvi by tedy v zadnem pripade neodporovaly lidskym pravum atd. Jde tu jen o to, v jake spolecnosti clovek zije a co je pro tu spolecnost normalni.
2.Pojeti otroctvi v islamu je naprosto odlisne od pojeti otroctvi mimo islam. Otroctvi tak jak ho zname neni stejne jako v islamu. V dobe, kdy hovorime o otrocich, nehovorime o lidech, kteri byli na zaklade 'nizsi rasy' polapeni a vlastneni, hovorime zde o valecnych zajatcich. A predevsim hovorime o tom, ze v dobe Proroka a pozdeji, 'zotroceni' valecnych zajatcu bylo jakymsi mezinarodnim pravem. Je nutne se take podivat na zachazeni s temito zajetci - meli moznost studovat, vydelavat si, jedli to co jejich 'vlastnici', jedli ve stejnych prostorach jako oni, mohli se vykoupit atd nebyli povazovani za otroky v dnesnim slova smyslu, ale spise za slouzici v domacnosti.
3. Dedicke pravo dcer je jasne stanoveno jiz Koranem a vyplyva to z uceni islamu, tedy skutecnosti, ze povinnosti muze je zabezpecit rodinu a manzelku a jakykoliv prijem manzelka ma, muze vyuzit pro sve vlastni potreby a nemusi prispet na domacnost.
4.Snatek s osobou mladsich 15cti let... v islamu neni stanovena minimalni hranice ke snatku, ale jsou zde ruzne indikace kdy jsou mladi lide zpusobili. Rodice nemaji pravo oddavat sve deti bez jejich souhlasu. Presto vsak, pokud zijeme v urcite zemi, musime respektovat a dodrzovat jeji zakony.
5. Rozvodove rizeni ... nevim presne co na tom ma byt komplikovane, protoze je to velmi jasne a velmi jednoduche a naopak si myslim, ze dnesni system rozvod lidi prilis a nepotrebne zkomplikoval.
6. Svedectvi zen take neodporuje zadnemu civilnimu pravu, je potreba se podivat opet na to, jak islam rozdeluje role, ale take co presne vyzaduje svedectvi dvou zen a kdy svedectvi jedne naprosto staci.
...
Jak se resi spor mezi civilnim a nabozenskym pravem? I islamske zemi jedno vyplyva z druheho, takze tam konflikt neexistuje. Naopak v jinych zemich tam ten konflikt v urcitych oblastech je, ale my musime nasledovat zakony zeme kde zijeme. Ale jsou urcite veci, ktere muzeme delat bez poruseni prav zeme, jako napriklad mit pouze nabozensky snatek, ti co jej uzavreli mohou mit tedy jen nabozensky rozvod, dedictvi...
V kazdem pripade si myslim, ze je nutne zduraznit, ze i presto, ze se vetsina sveta nazyva tolerantni a otevrena, muslimove v nemuslimskych zemi dnes, maji daleko daleko mene prava na praktikovani sve viry, nez meli nemuslimove v islamskem state.
didactylos (24.05.2007, 08:22:55):
Děkuji, ale pochybnosti to nerozplašilo úplně. Trochu jsem se dívala na právnické fakultě, přidávám adresu jedné doktorské práce, je to ale formát doc a má přes 200 normostran. Jmenuje se islámská právní kultura http://is.muni.cz/th/6629/pravf_d/meese_disertace.doc
Několik dalších prací je jen prezenčně. Nakonec výmluvná je i kapitola o fiqhu v knize profesora Kropáčka Duchovní cesty islámu, přitom právě Kropáček je rozhodně ze všech našich odborníků k islámu nejempatičtější.
Ale zajímalo by mne, v čem je třeba u nás omezeno pro muslimy praktikování víry. (Pominu hloupost některých svých spoluobčanů, kteří se nedovedou chovat, jak o tom pěkně svědčí tvůj poslední příspěvek na tvém blogu)
K tématu omezování na základě víry v současném Egyptě jsem dostala adresu na článek o bahaistech
http://aktualne.centrum.cz/cestovani/svet/reportaze/clanek.phtml?id=369233%3E
I dřív se jakási náboženská tolerance v muslimských zemích vztahovala jen na lid knihy a ne na všechna náboženství. A navíc Egypt není rozhodně ten muslimský stát, který je k jiným náboženstvím nejméně tolerantní. A obdoba listiny základních práv a svobod v islámském provedení sice umožňuje náboženskou svobodu v praktikování, ale např. ne už svobodnou změnu náboženského vyznání, lépe změnu na islám ano, ale změnu z islámu ne.
didactylos (24.05.2007, 13:27:36): Historická podmíněnost
Nejsem proti zkoumání historického kontextu, spíš naopak, byla bych ráda, kdyby byla šarí'a podrobena zkoumání historických souvislostí ve svém celku. Na otrockém právu je to asi nejlíp vidět. Naprosto nepopírám, že postavení otroků v islámu bylo nejlepší ze všech známých. Konekonců o tom svědčí i samotné dějiny islámského světa, třeba dynastie egyptských mamlúků. Na přednášce toho 11.5. jsem tvrdila, že šarí'a neplatí ani v žádné současné islámské zemi, ani v Saúdské Arábii a Pakistánu. Např. právě celá rozsáhlá oblast otrockého práva vyhasla, protože ve všech zemích bylo otroctví zákonem zrušeno, i v Saúdské Arábii po roce 1960. A tady bylo jádro mého původního dotazu. Jak se dá poznat, která část šarí'i má ještě platit a která už platnost pozbyla, výklady jednotlivých reformních, případně i radikálně islamistických skupin mi připadají v této otázce nejednoznačné. Je nějaké většinové idžmá'? Vzhledem ke způsobu formování šarí'i předpokládám, že nemůže být příslušná část jednoduše zrušena. Ale pak má civilní zákon určitého státu nadřazenou platnost nad šarí'ou a to prostě nevím, jestli taky není bid'a.
Imane (24.05.2007, 17:19:56):
Co se tyce svobody vyznani. Jake mame v nemuslimskych statech? Mame moznost se modlit (mnohdy jen doma, v zamestnani to nebyva vitano), mame moznost se postit behem mesice ramadanu, mame moznost v nekterych zemich 'svobodne' nosit zahaleni a to je jeste omezeno. To je tak zhruba ale vse. Na co pravo nemame a bylo soucasti svobody vyznani nemuslimu v islamskem state: nemuze pohrbivat sve mrtve islamskym zpusobem, nemuzeme se oddavat a rozvadet na zaklade islamskeho prava, tak, aby to bylo rozeznano, muslimove nemohou uplatnit sve trestni pravo, nemame pravo volne stavet nase modlitebny, nebo dle nasich pozadavku (viz kauza petic proti mesitam, minaretum) .... to je prozatim na co si vzpominam. Krestane i zide meli v islamskem state pravo na sve soudy, na sve tresty, na sve obrady, na obchodovani... Muslimove s rannych pocatcich islamu v arabii se mohli verejne modlit (modlili se u Kaaby), zeny chodily zahaleny, muslimove se postili... takze zivotem v 'nove' 'moderni' a 'tolerantni' spolecnosti jsem nanabyli niceho noveho.
Strach dnesniho nemuslimskeho sveta je v tom, pokud se muslimove dostanou k vlade, nebo budou mit nejakou moc, ze napr. z naseho statu udelaji stat islamsky a zavedou sari'i. Az se musim smat. Muslimove chteji pouze moznost praktikovat svou vlastni viru dle vlastnich zakonu. Ne, ze ty zakony musi dodrzovat nekdo druhy. Prece jen v dobe ctyrech chalifu lide meli na vyber, ke kteremu soudu chteji jit. Ale dnesni tak tolerantni svet to neumoznuje.
Saria jako celek ma stale platit. Vse tak jak to bylo. Protoze saria vychazi z Koranu a Sunny, pokud by tomu tak nebylo, pak bychom mohli rict, ze Koran i Sunna potrebuji reformu, coz neni pripustne. Jedina cast, ktera je formovana, je ta postavena na zaklade pravnich nazoru samozrejme s podklady v Koranu a sunne. Ale opet, rozdily nejsou az tak velike, pokud se tedy budeme drzet ctyrech sunni skol mysleni.
Vracis se k otroctvi, islam se snazil o zruseni otroctvi, takze zakon zakazuji otroctvi neni az tak mimo. Otazka by ale vyvstala, kdyby zde byla nejaka velika valka a byl by zde veliky pocet valecnych zajatcu, co pak s nimi... Zabit, vymenit, 'zotrocit'...
Psala si: 'Jak se dá poznat, která část šarí'i má ještě platit a která už platnost pozbyla...' Nejsem si presne jista, co mas na mysli. A ke komentu, zda pokud ma civilni zakon statu nadrazenost nad sarii, pak opet, zalezi zde v jake zemi zijeme a v arabskych zemich, jak hodne se vladce boji Boha, coz ukazuje, ze ti dnesni asi ne az tak hodne, necht mi Allah odpusti.
didactylos (24.05.2007, 21:14:34): Neshoda v základu
Myslím, že se neshodneme v základní věci. Jsem totiž proti směšování náboženské víry a uplatňovaného práva, právo by mělo zůstat v každém případě civilní, platné pro všechny občany stejně. Nelíbil by se mi ani Chammurapiho zákoník, ani příkazy Tóry ani kanonické právo katolické církve ani žádná jiná náboženská podoba práva. Uznávám, že v raném islámu měli někteří jinověrci (ale zdaleka ne všichni) poměrnou náboženskou svobodu, ale byli každopádně občany druhé kategorie, rozhodně nebyli rovnoprávní ve všech ohledech. Byli na tom ale mnohem líp, než jinověrci ve stejné i pozdější době v Evropě. Odluka náboženství a práva je dílem posledních století (tvrdě probojovaným) a díky Bohu za ni. Takže ano, moje obava se týká šarí'i jako právního systému, který, jak píšeš, je nereformovatelný.
didactylos (25.05.2007, 13:30:34):
V ČR se při posledním sčítání obyvatel prohlásilo víc než polovina obyvatel za nevěřící. Přesto je u nás registrováno k dnešnímu dni 26 církví a náboženských společností, v roce 2004 i Ústředí muslimských obcí.
http://wwwcns.mkcr.cz/cns/
Navíc existuje mnoho náboženských skupin, které o registraci ani nežádaly a působí jako nadace nebo občanská sdružení.
Matrika a všechny typy soudů jsou státní, nenáboženské instituce.
Přidání komentáře...
