Noèní úvahy
None

Muhammad v Medíně 1

19. července 2004, 17:38


Pro ty, kteří nečtou pravidelně, odkaz na předchozí článek o Muhammadovi.

Nejdřív několik vět o vnitropolitické situaci v Jathribu. V období vzniku islámu byla situace ve městě už neudržitelná. V úrodné oáze žily dva původem jihoarabské kmeny Aus a Chazradž a tři kmeny židovské, Qurajza, an-Nadír a Qajnuqá'. Několik desetiletí před Muhammadovým příchodem už bojovaly kmeny navzájem a dokonce už rozklad kmenového systému došel tak daleko, že bojovaly proti sobě i jednotlivé rody stejného kmene. V roce 617/618 vyvrcholily půtky mezi kmeny Aus a Chazradž velkou bitvou u Bu'ráthu, která sice skončila nerozhodně, ale obě strany z ní vyšly oslabené a nesmířené, bojovalo se dál v drobných půtkách, ve kterých byli další padlí, mrtví na obou stranách museli být pomstěni podle zákona krevní msty, kruh násilí se stále rozšiřoval. Na malém prostoru oázy hrozilo, že se obyvatelé vzájemně vybijí. Rozumnější předáci obou kmenů si uvědomovali, že potřebují nějakou neutrální osobnost s dostatečnou autoritou, která by život ve městě řídila. O něco podobného se sice pokusil jeden z vlivných mužů kmene Chazradž, 'Abdalláh ibn Ubajj, který proto v době bitvy zůstal neutrální, ale protože patřil k jathribskému kmenu nebyl pro druhou stranu přijatelný. Jathribští se proto obrátili na Muhammada. Jejich volba měla převážně praktické pohnutky, Muhammad nepatřil k žádnému z nesvářených kmenů, měl náboženskou autoritu. Obyvatelé Jathribu, i když polyteisté, byli stykem se svými židovskými spoluobčany dobře informováni o zásadách monoteistického náboženství, znali model nadkmenové společnosti, která má v čele Proroka nebo jinou osobu náboženského významu. Výhodné bylo i to, že byl Muhammad v ostrém sporu s mekkánskou oligarchií, takže nehrozilo, že by chtěl Jathrib dostat pod mekkánský politický vliv.

Prvním úkolem Muhammadovým bylo vybudovat obec muslimů, která by byla organizována už ne podle rodové, ale podle náboženské příslušnosti, aby se neopakovaly staré spory a boje. Tak se z Muhammada stal politik, zákonodárce a soudce, vojevůdce, krátce zakladatel nové společnosti. Nebylo to samozřejmě snadné a vyžadovalo to čas, neobyčejné diplomatické schopnosti, takt, pevnost a předvídavost.

Po svém příchodu do Jathribu, přejmenovaném na město Prorokovo Medína, se Muhammad nejdřív ubytoval v domě jednoho horlivého muslima, později však zakoupil raději poblíž pozemek a postavil na něm dva domky, každý pro jednu ze svých tehdejších dvou žen, Saudu a 'Aišu, dceru Abú Bakra. Prostranství vedle domků bylo ohrazeno a sloužilo jako jedna z prvních mešit islámu. Později pro každou další ženu postavil další domek, až jich bylo devět v řadě. Sám Muhammad neměl vlastní dům, noci trávil střídavě u některé z žen, přes den se zdržoval obvykle u 'Aiši nebo na prostranství (jedna jeho část byla zastřešena palmovým listím). Na tomto místě byla později vybudována mešita Prorokova, dnes druhé nejvýznamnější kultovní středisko islámu.

V nejstarších Muhammadových životopisech zůstala zachována Medínská ústava, která pojednává o uspořádání vztahů mezi medínskými kmeny navzájem ansárové i mezi nimi a mekkánskými emigranty muhádžirové. Vznikla zřejmě v prvních dvou letech hidžry. Společnost se nazývá umma, navenek vystupuje jako jeden kmen podle staroarabských zvyklostí, všichni muslimové jsou stejně chráněni před vnějším nepřítelem a jsou si vzájemně také odpovědni.

Ovšem Muhammadovo postavení v prvních letech nebylo příliš pevné, nebyl ještě politickou hlavou celé ummy, ale jen mekkánských muhádžirů. Všemi muslimy byl uznáván jako Prorok, nesmíme ovšem zapomínat, že ne všichni obyvatelé Medíny se hned stali muslimy. Také nějakou dobu trvalo než se prosadil jako rozhodčí sporů mezi jednotlivými skupinami obyvatel města.

Jedním z dlouhodobých Muhammadových cílů bylo rozšířit islám na celou Arábii i s rodným městem Mekkou a vrátit islámu Ka'abu očištěnou od pohanských kultů jako kultovní středisko.  Protože metoda přesvědčování mekkánských soukmenovců selhala, po přesídlení do Medíny začal využívat i jiné prostředky. Medína totiž ležela asi 300 km severněji od Mekky na karavanní cestě do Sýrie a všechny karavany Kurajšovců z Mekky jí musely procházet. Už jsem psala o tom, že přepadávání karavan bylo v Arábii považované za legální způsob obživy. V prvních letech po hidžře se tak živili přesídlenci z Mekky muhadžirové, kteří byli převážně nemajetní a byli závislí na materiální pomoci ansárů z Medíny. První výpravy konali hlavně muhadžírové. Později se k nim přidali i ansárové a společně podnikali výpravy i proti okolním beduínským kmenům. Přepady dostaly novou náplň, staly se bojem věřících proti nevěřícím.

První válečné přepady byly sice nevelké, ale Kurajšovce stejně zneklidnily. V březnu roku 624 Kurajšovci zorganizovali z Ghazy v Palestině do Mekky velkou karavanu o tisíci velbloudech, kterou vedl jeden z mekkánských předáků Abú Sufján. Muslimové o síle 324 mužů (všechna jména účastníků jsou známá) vyčkávali její příchod u Badru, ale karavana, která byla varována, se dostala jinou cestou do bezpečí. Muslimové narazili na vojenský oddíl, který proti nim vytáhl z Mekky o síle 950 mužů. Bitvu u Badru (15.3.624) muslimové přes nepoměr sil vyhráli, v bitvě padl hlavní předák mekkánských a největší nepřítel islámu Abú Džahl. I počet padlých bojovníků byl na straně mekkánských mnohem větší. Muslimové získali hodně kořisti, ale nejvíc získali na výkupném za zajatce, někteří totiž pocházeli z velmi bohatých rodin, chudým zajatcům Muhammad výkupné odpustil. Porážka Kurajšovců byla způsobena nejednotou velení, nerozhodností bojovníků, ale také jejich větším stářím proti mladším muslimům. Muslimové byli navíc podpíráni svou vírou v posmrtný život a příslibem, že každý, kdo padne v boji za islám, bude vzat rovnou do ráje. Důsledkem bitvy byla ztráta prestiže mekkánské oligarchie, což se později projevilo snadnějším odpadáváním spřátelených kmenů od mekkánské protiislámské koalice. Vítězství muslimů posílilo postavení Muhammadovy obce nejen materiálně, ale i politicky a morálně. Korán připisuje zásluhu za vítězství přímo Alláhovi (8:17).

Úspěch pomohl i Muhammadovu postavení. V Medíně proti němu existovala od počátku opozice, vedená 'Abdalláhem ibn Ubajj, který se před Muhammadovým příchodem sám chtěl stát vedoucí postavou města. Opíral se o jeden z židovských kmenů žijících v Medíně, kmen Banú Qajnuqá'.

Muhammadovo soužití s židovskými kmeny v Medíně bylo hned od začátku špatné. Sám se totiž domníval, že náboženství, které hlásá, je totožné s židovským, a předpokládal proto, že bude židovskými kmeny dobře přijat. Židé však poukazovali na rozdílnosti mezi Koránem a Tórou a tak napadali přímo základ jeho učení, Korán jako zjevení a pozici Muhammada jako Božího proroka. Podle Muhammada náboženství hlásané Abrahamovi bylo jediným pravým náboženstvím a všichni proroci byli Bohem vysíláni, aby je utvrzovali a rozšiřovali. Ale židé i křesťané provedli změny ve svých svatých Písmech a tak zjevenou pravdu vlastně zfalšovali. Židé se navíc prohlásili za vyvolený národ a Boží péči vztáhli jenom na sebe, sami se obraceli proti prorokům vzešlým z jejich vlastních řad, když je proroci napomínali. Po plném rozpracování teologie islámu jako nefalšovaného abrahamovského náboženství změnil Muhammad směr muslimské modlitby, první muslimové se totiž modlili obráceni k Jeruzalému, teď byl stanoven směr k Mekce, ke Ka'abě.

Prní z židovských kmenů, který Medínu opustil, byl kmen Banú Qajnuqá'. Rvačka mezi židy a muslimy způsobila, že kmen Banú Qajnuqá' byl muslimy obležen ve svých tvrzích, po dvou týdnech se vzdal a musel z Medíny odejít, mohli odejít všichni, s rodinami i majetkem. Jak se Muhammadova pozice v Medíně upevňovala, rostlo i nepřátelství obou dalších židovských kmenů, podněcovali opozici proti němu a spojovali se s Mekkou a beduínskými kmeny proti muslimské obci.

Hrbek.I, Petráček K.: Muhammad, Orbis, Praha 1967

P.S. Je to napínavé, pokračování příště...

linkuj.cz vybrali.sme.sk

Rubrika: islám  |  Autor: didactylos
Osobní komentáře prosím směrujte na email.


Komentáře

lipitor with alcohol (25.12.2005, 11:16:18 - Mail - WWW): lipitor with alcohol
Links: http://lipitor-alergies.vfhost.net/lipitor-with-alcohol.html lipitor with alcohol

JM (04.01.2006, 00:35:39): test
Testovaci zprava

black blow deep job (21.08.2006, 04:29:06 - Mail - WWW): black blow deep job


moris (19.09.2006, 21:17:12): killlovina
naprosta pipipi na nic

nude virgin (21.09.2006, 04:57:45 - Mail - WWW): nude virgin



Přidání komentáře...

Vaše jméno:


Váš e-mail:


URL vašich stránek:


Nadpis:


Text:


   
None
None
Didactylos bude ráda, pokud cokoliv z jejich úvah použijete nebo využijete. Didactylos je totiž fikce, literární postava, takže žádná autorská práva nemá a ani nemůže mít. Noční úvahy opatřil kabátkem naopak nefiktivní Jirka Kouba.