Potřeba přesnosti

Nedá mi to, aspoň textík, komentář netřeba...

Přísaha

Během období krutého hladu, po němž přišla velká nouze, dal jeden muž chudé vdově zlatý dinár a požádal ji, aby mu ho schovala. Žena ho ukryla do nádoby s moukou. Uplynulo několik týdnů a ona na minci zapomněla. Jednoho dne usypala trochu mouky a s ní i zlatou minci. Nevědomky zapekla minci do bochniku chleba. Když potom přišel žebrák prosit o jídlo, ten bochmík mu dala.
O několik měsíců později se vrátil muž a žádal svůj zlatý dinár. Žena zoufale prosévala mouku, ale mince byla pryč.
Se slzami v očích muži pověděla: "Nemohu vaši minci najít. Není tam, kde jsem ji schovala". A pevným hlasem dodala: "Přísahám, že jsem ji neukradla, ani jsem z ní neměla žádný prospěch, Ať si smrt vezme jednoho z mých synů, jestli nemluvím pravdu."
Za pár dnů jeden z jejích synů zemřel. Když se mudrcové dozvěděli tu smutnou novinu, byli ohromeni. "Jak se to mohlo stát?" divili se. "Ta žena mluvila pravdu, a přesto byla tak krutě potrestána. Co vlastně udělala? Čím si to zasloužila?"
Potom zjistili, že ve skutečnosti měla z té mince užitek, protože mince nahradila malé množství mouky v bochníku a tu mouku ta žena ušetřila.

Rabi Bradley R. Bleefeld, Robert L.Shook (1999): Příběhy z talmudu, legendy a učení staré židovské tradice, Portál, Praha

linkuj.cz vybrali.sme.sk

Komentáře