Noèní úvahy
None

Armagedon jako sci-fi

21. srpna 2007, 15:39


Zaujal mne článek Britských listů 

Americké bestselery, Ježíš a zabíjení všech nevěřících

Tři knihy z uvedené série Left Behind byly dokonce přeloženy do češtiny a vyšly v Knižním klubu. Patrně se nedočkaly stejného úspěchu jako v USA a proto v jejich vydávání nebylo pokračováno.

No, myslím, že to vůbec nevadí, ono docela stačí si přečíst poslední novozákonní knihu Zjevení svatého Jana, podrobně jsme ji probírali v kurzu eschatologie. Nemohu se ubránit dojmu, že exkluzivně monoteistická náboženství ve svých eschatologických vizích konečné kosmické války dobra a zla používají extrémně násilné scény. Nedokážu pochopit, proč to tak je. Ze svého založení dualistické náboženství jako je zoroastrismus, kde je soupeření dobrých a zlých principů hybnou silou celé historie už od stvoření, je konečný eschatologický boj pro všechny vyřešen smírně. A navíc i starověká perská říše se vyznačovala nebývalou náboženskou tolerancí, která se už v dějinách snad nikdy neopakovala.

linkuj.cz vybrali.sme.sk

Rubrika: zajímavosti odjinud  |  Autor: didactylos
Osobní komentáře prosím směrujte na email.


Komentáře

Saša (21.08.2007, 16:40:31): Co takhle připustit,
že sv. Jan měl ve vyhnanství na ostrově Patmu skutečně vidění budoucnosti a tu naši současnost, kterou viděl, se pokusil popsat svými antickými slovy v mezích svého antického chápání viděného?

Zkuste popsat dva tisíce let starou terminologií třeba nacionální socialismus v Německu v minulém století. A druhou světovou válku. A znečištění životního prostředí. A havárii v Černobylu. A masové vzývání démona modré obrazovky. Atakdáleatakpodobně.

Naše realita je krvavá a plná neuvěřitelného zabíjení. Těžko antickému autoru popsat ji mírumilovně.


Ondra (21.08.2007, 17:39:38):
Saso, vsak si ten hellenismus zase tak neidealisujte. Rimska imperialni armada dovedla srovnat se zemi a vyvrazdit cele vesnice bez mrknuti oka a co se tyce ekologie - staroveky Efezsky pristav je zaneseny sedimenty z katasrtofalni eroze pastvin, poli a zahrad na prilehlych kopcich a to pomlcime o znecisteni ovzdusi olovem a arzenem, ktere bylo v gronskych ledovcich prekonano az po nastupu motorismu 20. stoleti.

didactylos (21.08.2007, 17:50:47): Sašovi
Ovšem, nemyslím si, že realita drsná není. Ale jde mi spíš o to třídění na "my" a "oni", jedni dobří, druzí zlí. Třídění, které v zásadě spirálu násilí podporuje. Kdo si může být jistý tím, že on je ten vyvolený Boží a jeho názorový protivník ten v moci zla? Právě z USA byl příklad v čtené knize Teror v mysli Boží, atentát na federální budovu v Oklahoma City v roce 1995, kdy zemřely také děti z jeslí, které v budově byly, útočník se inspiroval hnutím Křesťanská totožnost. A právě ta dualita "my" a "oni" je i ve Zjevení. Bez ohledu na to, jaké hrůzné obrazy se kolem odehrávají, ti vyvolení jásají na nebesích a chválí Věkovitého. A vyvolených se znamením Beránkovým je opravdu jen hrstka, jen menší procento, i když samozřejmě musíme brát v úvahu, že číselné hodnoty mají v tomto případě většinou symbolickou hodnotu. To mi není jasné, v perské eschatologii, psala jsem už o ní, se sice někteří lidé při posledním soudu dostávají do pekla a musí projít očištěním, které zjevně bolí, ale není to natrvalo a zachráněni jsou všichni.
Jinak samozřejmě beru v úvahu historický kontext knihy Zjevení, realitu pronásledování v místních poměrech v prvním století a taky inspiraci podobnými díly z židovské apokalyptiky.

Sajuri (21.08.2007, 22:27:28 - WWW):
A co boje popisované v souvislosti s šambhalským mýtem? To nejsou právě také moc mírumilovné vize, aspoň mám ten dojem. Především mě zaujala jedna thanka, na které je vyobrazení boje i se zapojením letadel, jak jsme si o ní vyprávěli, myslím, na Buddhistické ikonografii.
No, myslím, že Jan nemusel vidět (pokud tedy něco vůbec viděl) naší dobu. Lidé v každé době si myslí, že ta jejich je nejhorší, nejzkaženější a blížící se úpadku.
Ano, spirála nekonečného násilí... O tom to celé je... Kdyby na světě tenhle začarovaný kruh nebyl, že každý se považuje za ty jedině správné a musí bojovat proti všem ostatním, tak by na světě bylo překrásně. Už jenom proto, že by se mohli zrušit večerní události, protože by nebylo o čem mluvit - žádné války, žádné konflikty, atd. Mám jenom obavy, že to už bychom tu měli pozemský ráj.

M (21.08.2007, 23:33:16 - WWW): Proč by měli být zachráněni všichni?
Vždyť někteří s námi být nechtějí.
Někteří s námi být nechtějí tak strašně moc, že si sami berou život, aby s námi být nemuseli.
Bůh nám dal svobodnou vůli a nikdy nám ji nebere - nikdy. A proto také respektuje svobodnou vůli nejít k Němu. Takže kdo k Němu nechce, ten k tomu nebude nucen. Ten tam prostě nebude.
Já k Němu chci. A doufám, že i přes mé chyby mně k Sobě pustí spolu s ostatními, kteří s Ním také chtějí být.

Kojot (27.10.2007, 16:11:13 - Mail - WWW): Další pohled
Osobně se domnívám, že Zjevení Janovo je třeba chápat jako inspirovanou zprávu o procesech jak vnějších, tak i vnitřních.

Vnější procesy:
Není pochyb o tom, že žijeme v "zajímavých časech", že dochází k obrovskému zrychlení a vření v oblasti paradigmat. Při vší úctě soudím, že křesťanství bude postupně transformováno, přežije z něj jeho solárně falický aspekt a mýtus o Královně nebes. Veškeré změny, které probíhají, mohl Jan opravdu vnímat jako konec světa, já to ale chápu ta, že si nedokázal představit, že by se svět mohl transformovat a vyvíjet se dál. Viděl konec svého světa, světa, který se v jeho době rodil. A viděl násilí. A protože nedokázal vidět dál, zůstal u strnulého obrazu vyjadřujícího napětí mezi Nebeským Jeruzalémem a Ohnivým jezerem.

Důležitější je pro mne rovina vnitřní, Apokalypsa jako zobrazení archetypových procesů v lidské duši. V této souvislosti jsem přesvědčen o identitě skryté za dualitou. Kristus-Satan (potažmo Michael-Samael), Žena sluncem oděná-Nevěstka babylónská, Nebeský Jeruzalém-Ohnivé jezero... tyto binární opozice tvoří jednotu stejně, jako mírumilovné a hněvivé aspekty božstev tibetského buddhismu. Cílem skutečného dobrodružství mé duchovní cesty je vnitřní integrace těchto zdánlivých protikladů v rovině nad dualitou (advaita). Pak už není Kristus kontra Satan, ale solárně falická jednota. Popisovaný boj a násilí jsou bojem uvnitř duše, vyrovnáváním protikladů. Jan ale ze svého úhlu pohledu nedokázal akceptovat nedvojnost, proto ve svém popisu zůstal v dualitě.

Tolik tedy můj pohled na apokalyptickou problematiku...


Přidání komentáře...

Vaše jméno:


Váš e-mail:


URL vašich stránek:


Nadpis:


Text:


   
None
None
Didactylos bude ráda, pokud cokoliv z jejich úvah použijete nebo využijete. Didactylos je totiž fikce, literární postava, takže žádná autorská práva nemá a ani nemůže mít. Noční úvahy opatřil kabátkem naopak nefiktivní Jirka Kouba.