Nedokonalost poznání
10. srpna 2004, 17:12
Báseň perského mystika Rúmího
Slon v temné místnosti
Slon stál v místnosti, jež temná byla celá,
skupina Indů jej tam předváděla.
Přišlo mnoho lidí, poznat si ho přáli,
a tak do té tmy tu mnozí vstupovali.
Že nebylo možné očima ho zřít,
chtěli si ho potmě hmatem prověřit.
Jeden sloní chobot nahmatal a v kvapu
prohlásil: Slon je jak roura od okapu.
Ruka druhého na ucho narazila.
Slon je jak vějíř, jeho slova byla.
Další dohmatal se nohy, sáhl hloub,
pak řekl, že slon je určitě jak sloup.
Jiný přejel dlaní po slonově hřbetu
a tvrdil: Ten slon je jak ta lavice tu.
A tak každý slona jenom za to měl,
jak ho nahmatal a co mu připomněl.
Podle hmatu každý jiný názor má,
kde čte jeden dé, tam druhý přečte á.
Kdyby všichni v ruce jasnou svíci měli,
v dobrozdání by rozdíly vymizely.
Schopnost vnímání je dlaň ruky, nic více,
nestačí dlaň na vše, memí-li v ní svíce.
Pohled na moře a na pěnu je dvojí.
Pozoruj jen moře, pěna neobstojí!
Džaláleddín Balchí Rúmí: Masnáví, Praha 1994
Osobní komentáře prosím směrujte na email.
Komentáře
rady1 (10.08.2004, 17:16:20 - WWW):Někde jsem to už čet i když ne ve verších.
introvert (10.08.2004, 17:22:38):
jo, ale takhle je to hezky :)
didactylos (10.08.2004, 17:27:33): taky si to pamatuju
snad jako indickou bajku, ale nevím to jistě...
Vždycky se mi to líbilo, připadá mi to výstižné :o)
binarniladin (10.08.2004, 20:07:45 - WWW):
Tak tohle je hooodně dobrý...
Jarek (10.08.2004, 22:52:32 - WWW): Jooo
Pekne ... jeste ... :)
Přidání komentáře...
