Salát
22. srpna 2004, 19:01
Modlitba.
Je každodenní kultovní povinností muslima a také vlastně jedinou závaznou podobou islámské bohoslužby. Neznamená modlitbu, kterou známe z křesťanského pojetí, podobná čistě soukromá prosebná modlitba se v islámu označuje du'á a není vázaná žádnými předpisy. Ale závaznou povinností vůči Bohu je jen modlitba salát, kterou je třeba vykonávat podle tradice a bez ohledu na místo a národnost modlících se jen v arabštině. Její podoba se ustálila tradicí podle zvyklostí Muhammadovy obce, je přísně závazná pro každého muslima, který je dospělý báligh a duševně zdravý 'áqil. Nemocní mají buď snažší variantu nebo jsou dočasně povinnosti zbaveni s povinností po uzdravení chybějící modlitby nahradit.
Modlitba je platná jen při splnění podmínek – čistota těla, čistota místa a šatů, náležité odění, zaujetí správného modlitebního směru, znalost modlitebních časů a zbožné předsevzetí. Modlitbu není třeba konat v mešitě, je možné se modlit kdekoliv, pokud je zabezpečena podmínka čistoty místa. Továrny, kanceláře, letiště i veřejná místa bývají vybavena modlitebnami se zvýšeným prahem, kam věřící vstupuje vždy vyzutý. Může ke stejnému účelu použít také modlitební kobereček sadždžáda ve velikosti klečící postavy, na kterém je zobrazen modlitební výklenek mihráb. Lze ovšem použít i rohož nebo čistou látku. Náležité odění představuje u mužů zakrytí postavy mezi pupkem a koleny, ženy musí mít zakryté celé tělo kromě obličeje a rukou od zápěstí. Stejně je daná norma, jak má být žena zahalena před cizími muži, vždycky je třeba mít zakryté vlasy, závoj přes obličej klasické právní normy nevyžadují.
O stanovení směru směrem k Mekce jsem už psala, ke změně směru došlo v druhém roce pobytu Muhammada v Medíně podle tradice v duchu Ibrahímovy praxe, původní směr byl k Jeruzalému jako v židovství.
Přesný počet denních modliteb a jejich časové určení bylo zřejmě stanoveno za vlády prvních čtyřech pravověrných chalífů. Věřící je povinen modlit se pětkrát denně, poprvé za úsvitu salát al-fadžr, salát as-subh, podruhé v poledne salát az-zuhr, potřetí odpoledne salát al-'asr, počtvrté při západu slunce salát al-maghrib a popáté s příchodem noci salát al-'išá. Počátek modlitebního času oznamuje muessin voláním adhánu, v současnosti je adhán vysílán také rozhlasem a televizí. Modlitební časy jsou podle astronomických propočtů sestaveny do kalendářních tabulek, které jsou k dostání v mešitách i na trhu. V novinách jsou pokyny o modlitebních časech pro daný den.
Adhán má toto znění: Bůh je převeliký. Vyznávám, že není božstva kromě Boha. Vyznávám, že Muhammad je posel Boží. Vzhůru k modlitbě! Vzhůru k blahodárnému činu! Bůh je převeliký. Není božstva kromě Boha.
Adhán vyvolaný z minaretu se opakuje ještě uvnitř mešity bezprostředně před začátkem modlitby. Věřící se seřadí do řad směrem k Mekce, muži vpředu, ženy buď ve zvláštní části nebo vzadu, před mihrábem stojí imám, který kolektivní modlitbu řídí. Vlastní modlitba se skládá ze dvou částí, povinného fardu a zvyklostní sunny, obě části zní stejně, fard se modlí všichni společně, sunnu každý sám pro sebe. Modlitba se skládá z duchovního obsahu a tělesných pohybů, přitom se v podrobnostech jednotlivé právní školy trochu liší. Pohybově se modlitba skládá ze stání, sklonění s dlaněmi u kolen, napřímení, padnutí na tvář sudžúd a posezu klečmo na patách s rukama na stehnech džulús, po něm následuje další sudžúd, celek těchto postojů se nazývá rak'a. Modlitbě předchází zbožné předsevzetí, při kterém věřící vyslovuje v duchu svůj záměr modlitbu vykonat a určuje si počet rak'. Celou dobu modlitby, která začíná takbírem Alláhu akbar je věřící ve stavu zasvěcení ihrám a smí se věnovat jen modlitbě, pokud provede něco jiného, například se otočí, promluví, ztratí modlitba svoji platnost. Modlitby se liší počtem prováděných rak', nejkratší je ranní modlitba, jen dvě, tři má večerní modlitba, ostatní po čtyřech. Zcela na závěr modlitby se věřící obrací ke spoluvěřícím napravo, pak nalevo s pozdravením pokoje As-salámu 'alajkum wa-rahmatu 'lláh Mír s vámi a milosrdenství Boží. Tím končí stav ihrámu a celá modlitba.
Právní předpisy počítají i se zkrácenými variantami na cestách salát al-musáfir, skládající se jen ze dvou rak' nebo spojující dvě denní modlitby v jednu a ve válce salát al-chawf, kdy se vojáci mohou modlit střídavě.
Kromě pěti závazných denních modliteb je oblíbeným projevem zbožnosti přidávat další dobrovolné modlitby, buď v noci nebo ráno. Právní literatura rozlišuje několik typů takových modliteb podle toho, jestli je počet rak' v nich sudý nebo lichý.
Zvláštní význam má páteční polední modlitba salát al-džum'a. Věřící se ji modlí společně v džámi'u, účast je pro všechny dospělé zdravé muže povinná. Po dvou rak'ách sunny, vystoupí na kazatelnu minbar kazatel chatíb a pronese kázání chutba o dvou částech, první obsahuje úvahy a ponaučení proložené citacemi z Koránu, druhá chvalořečí Bohu. V závěru bývá prosba za hlavu státu a celou obec. Po chutbě je zopakován adhán a pak se věřící, seřazení za imámem pomodlí dvě rak'y fardu. V muslimských zemích se dnes chutba a modlitba každý pátek přenášejí televizí. Podobné jsou modlitby o obou svátcích.
Kropáček L.: Duchovní cesty islámu, Praha 2003
Osobní komentáře prosím směrujte na email.
Komentáře
rady1 (22.08.2004, 20:45:11 - WWW):Už jsem si myslel že to měníš na kuchařskej blog :)
Přidání komentáře...
