Zakát

26. srpna 2004, 17:47

Povinná almužna, náboženská daň.

Třetím pilířem islámu je náboženská daň zakát. Instituce povinné almužny určené na obecně prospěšné a dobročinné účely  se vyvíjela postupně. (Stejný důraz na dobročinnost je ostatně i ve Starém zákoně i v Matoušově evangeliu) V Koránu je dobrovolná almužna označena slovem sadaqa, ale už koránské verše napovídají, že využívání prostředků se neobešlo bez pomlouvání Korán 9:58-60, také získávání prostředků se setkávalo s obtížemi. Proto se postupně dobrovolné almužny změnily v pravidelnou daň, nejprve zřejmě ve smlouvách, které Muhammad uzavíral s beduínskými kmeny, které přijaly islám. Zároveň vznikla i funkce výběrčích. Propracování odpovídajících právních norem je pozdějšího data, duchu Koránu odpovídá spíš představa, že věřící mají dávat jako almužnu všechno, co jim přebývá. Almužna se však plně přeměnila v daň brzo po Muhammadově smrti s rozvinutím centralizované státní moci chalífátu.

Podle klasického práva se zakát odvádí každoročně z určených druhů majetku, pokud přesahují stanovenou minimální hranici nisáb. Za nisáb se pokládá 5 velbloudů, 20 kusů hovězího dobytka nebo 40 ovcí či koz, u zlata tvoří nisáb 20 mitqálů (asi 84-96 gramů), u stříbra zhruba sedminásobek. (tak se mi zdá, že podle islámských norem patřím mezi nemajetné :o)) Zdaňovaný majetek jsou vypěstované plodiny, zvláš't obilí, hrozny a datle, zakát se platí hned po sklizni a činí 10% výnosu, 5% pokud byly plodiny vypěstovány pomocí umělé závlahy. Zakát se platí také z chovaného dobytka, pokud se volně pase a není využíván k práci, předpisy pro výši zakátu jsou složité, závisí na počtu a druhu zvířat, ale zhruba činí zakát 2,5%. Stejná sazba odpovídá také zakátu z drahých kovů a zboží, se kterým se obchoduje. Zakát se dá dávat přímo těm, komu má připadnout, ale správnější je odevzdat ho k rozdělování úřadům. Pokyny pro rozdělování těchto daní jsou také podrobně rozpracovány, jsou různé skupiny oprávněných příjemců. Například otroci, aby se mohli vykoupit, bojovníci účastnící se džihádu, dlužníci, kteří se zadlužili bohulibým činem, poutníci, kteří potřebují pomoc na cestě, ale také se přispívá na budování obecně prospěšných staveb a zařízení, třeba odjakživa na veřejné study a kašny.

To by byla praxe podle koránského ideálu, vlastní výběr daní se v jednotlivých zemích a obdobích od těchto představ dost lišil, daně přesahovaly zákonný zakát a použití také neodpovídalo vždycky ideálu.

Zvláštní místo zaujímá čistě dobročinný zakát poskytovaný formou almužny chudým na závěr ramadánu, zakát al-fitr, ten dotváří radostnou atmosféru konce postního měsíce a těší se úctě jako záslužný projev ryzí zbožnosti.

Tady trochu předběhnu jiné povídání. Jinověrci nebyli nuceni ke konverzi na islám, dokonce to nebylo alespoň ze začátku vůbec žádoucí. Křesťané i židé měli jako lid knihy ochranu a volnost praktikovat svoje náboženství, jen daně museli platit jiné, platili daň z hlavy, která byla obecně vyšší než zakát, který platili muslimové. I to bylo jedna z příčin, proč se obyvatelstvo dobytých území postupně islamizovalo (a jednu chvíli to způsobilo propad státního rozpočtu :o), ale o tom později podrobně)

Kropáček L.: Duchovní cesty islámu, Praha 2003

Rubrika: islám  |  Autor: didactylos
Osobní komentáře prosím směrujte na email nebo ICQ.
Trackback URL (?): http://www.bloguje.cz/blox/tb.php/61914

Komentáře

iko (26.08.2004, 21:41:13):
a činí 10% výnosu, 5% pokud byly plodiny vypěstovány pomocí umělé závlahy.

Ze by to bol najstarsi pripad podpory technologickeho vyvoja?:-)


Přidání komentáře...

Vaše jméno:


Váš e-mail:


URL vašich stránek:


Nadpis:


Text: