Stručná historie Sumeru
30. září 2003, 0:02
Nevím jak vy, ale já jsem v hodinách dějepisu nabyla dojem, že historie začíná homérovským Řeckem a týká se jenom Evropy. Jakoby žádná jiná ani neexistovala.
Ale teď při svém poněkud nesouvislém psaní jsem zjistila, že prostě budu muset zařadit některé příspěvky, týkající se historie oblastí, o jejichž náboženství píšu, protože jinak by leckdy nebyly zřejmé souvislosti. Nezačnu paleoantropologií, doufám, že to udělá Mediblog, ale začnu až obdobím obeidské kultury, pocházející z jižního Iráku. Je doložena v Uruku kolem roku 4325 př.n.l., ale rozšířila se po celé Mezopotámii. Byly nalezeny měděné sekery a různé zlaté předměty, mramorové hlavy zvířat i muže, hliněné figurky býků, pečeti, na kterých jsou kultovní scény, ale v té době také vznikají monumentální chrámy zikkuraty. Obeidská kultura ještě nebyla sumerská. Sumerové, jejichž jazyk se zatím nedá zařadit do žádné známé jazykové skupiny, přišli pravděpodobně ze severních oblastí a usadili se v Dolní Mezopotámii asi kolem 3500 př.n.l. Jsou ještě jiné domněnky, některé zcela fantastické, ale tuto teorii se zdají dokládat názvy věcí, které se v Dolní Mezopotámii nevyskytují, ale v severních oblastech ano. Sumerové si pravděpodobně podrobili původní obyvatelstvo náležející obeidské kultuře, o jehož etnicitě není nic známé, ale hodně z jejich kultury převzali. Sumerové většinou netvořili říši, každé město bylo vlastně samostatným chrámovým státem, chrámy jsou zároveň střediskem kulturního, hospodářského i správního života. Do doby kolem roku 2600 př.n.l. spadají nálezy zavodňovacích kanálů v Šurrupaku. V té době vládl také první bezpečně doložený vladař Mesilim z Kiše, který ovládl i města Lagaš, Ummu a Adab. Známé jsou královské hroby v Ur, kde byli králové pohřbeni i s bohatým doprovodem svých služebníků, kteří se po skončení smutečních obřadů otrávili, aby mohli svému pánovi sloužit i v podsvětí. Lagašská dynastie vládla v období 2520-2355 př.n.l., ve vedoucím postavení v Sumeru byla vystřídána vládcem z Ummy Lugalzagisim, kterému se podařilo vytvořit na čtvrt století poměrně rozsáhlou říši. Byl ale přemožen prvním velkým semitským vládcem Sargonem Akkadským 2340 př.n.l. Za jeho panování se akkadština rozšířila a postavila se po bok sumerštině, ale Akkadové přejali sumerské kulturní dědictví. Po zhruba dvou stoletích panování Akkadu se podařilo sumerským městům osamostatnit, ze severu však přišla další vlna nájezdníků, tentokrát Gutejců a způsobila roku 2159 př.n.l. pád akkadské říše. Vláda Gutejců spadá zhruba do rozmezí 2133-2040 př.n.l. Ze Sumeru té doby jsou zprávy jen z města Lagaše, kde svazu několika měst vládne druhá lagašská dynastie 2164-2110 př.n.l. S odchodem Gutejců začíná nové období, tzv. sumerská renesance, 2110-1817 př.n.l., začíná třetí urskou dynastií. V této době vrcholí obnova sumerské kultury v řadě osamostatněných městských států. Zakladatelem třetí urské dynastie je Urnammu, přemožitel Gutejců a vládce, který vydal nejstarší známý mezopotamský zákoník. Poslední člen této dynastie byl přemožen svým generálem Išbierrou, který pak založil vlastní říši se sídlem v Isinu, dynastie jím založená je proto nazývána isinská. Ale další osudy Mezopotámie už formují semitské vrstvy obyvatelstva, sumerština se stává v té době už jen obřadním jazykem, jazykem vzdělanců, ale živě se mluví semitskými jazyky.
Heller J. (1978): Starověká náboženství, Kalich, Praha
Eliade M. (1995): Dějiny náboženského myšlení I, Oikúmené, Praha
Osobní komentáře prosím směrujte na email.
Komentáře
SuE (30.09.2003, 00:40:31 - WWW): Epos o Gilgamešovi ?spadá sem někde? mám v tom docela zmatek, protože si to vybavuju tak akorát z Danikena :-)
didactylos (30.09.2003, 07:17:38): Gilgameš
Bilgameš, to bylo jeho sumerské jméno, byl mýtickým vládcem v Uruku. Má se dokonce za to, že to snad byla i historická postava, vládnoucí ještě dřív než je Mesilim z Kiše. Jeho příběhy se staly mýtem a jsou známé už v sumerském zpracování, ale jako jednotlivé epizody. Celý epos o Gilgamešovi v kanonické podobě je známý v akkadštině a jeho nejzachovalejší podoba až z Aššurbanipalovy knihovny v Ninive. Určitě o něm budu ještě psát, pravděpodobně jeden celý přípspěvek.
saybye (07.10.2003, 21:34:08 - WWW):
Pokud by Gilgameš vládl dřív než Mesilim, bylo by to ale maximálně o nějakých 100-150 (možná 200) let, ne? (jen si urovnávám chronologii) :o)
zaujalo mě tohle:
"přišli pravděpodobně ze severních oblastí a usadili se v Dolní Mezopotámii asi kolem 3500 př.n.l. Jsou ještě jiné domněnky, některé zcela fantastické"
Znáš nějaký příklad fantastické doměnky? (Chvíli jsem si myslel, že mi někdo hacknul počítač a četl si v mých wordovských dokumentech :o))
saybye (07.10.2003, 21:34:34 - WWW):
Pokud by Gilgameš vládl dřív než Mesilim, bylo by to ale maximálně o nějakých 100-150 (možná 200) let, ne? (jen si urovnávám chronologii) :o)
zaujalo mě tohle:
"přišli pravděpodobně ze severních oblastí a usadili se v Dolní Mezopotámii asi kolem 3500 př.n.l. Jsou ještě jiné domněnky, některé zcela fantastické"
Znáš nějaký příklad fantastické doměnky? (Chvíli jsem si myslel, že mi někdo hacknul počítač a četl si v mých wordovských dokumentech :o))
didactylos (07.10.2003, 23:42:00): Bilgameš
Ano, knihy se víceméně shodují na historicitě vládce Bilgameše asi z 27.století př.n.l., jeden ze trojice mýtických vládců, podle sumerského královského seznamu 5.panovník 1.urucké dynastie. Byl vládcem v jiném městě než Mesilim, takže skoro současnost obou by nebyla nelogická.
Jiná rozšířená teorie praví, že Sumerové přišli z protoindické kultury v povodí Indu po moři přes Bahrajn, zřejmě sumerský ráj Dilmun. A ta fantastická je domněnka některých maďarských badatelů, že Maďaři a Sumerové mají společný původ, lépe řečeno, že se Sumerové z Mezopotámie vystěhovali a doputovali až do Maďarska.
saybye (08.10.2003, 00:23:57):
maďaři jsou ambiciózní :o)
alie (19.05.2005, 22:46:24 - Mail): wow
pani,nestacim zirat.Nahodou jsem v jedne sfi-ci knize narazila na stare sumerske myty o Enkim a po stopach dosla az sem.Super,ze toho tolik vite.Jen vidim,kolik toho musim dohnat:))Kazdopadne diky
Peto (14.06.2005, 12:56:45 - Mail): ObUgor-summer
Cital som i madarske stranky o tejto fantastickej domienke. Je pravda, ze obUgorske, Madarske a Finske pra-slova maju spolocny zaklad, i ked ich uz dnes nie je mnoho, je vsak vylucene, ze ide o protomadarov. Madari boli uralsky kmen, ktory sa mohol stretnut po tisicrociach s ucenim, alebo nabozenstvom Alanov, ktory sa zas mohli nieco naucit od dalsich narodov z tejto oblasti. Madari vsak obyvali Uralsku oblast - (UR - URUK - URAL, nahoda?) - a nezili v mezopotamii. Je pravdepodobne, ze par slov ako napr. ISTEN, alebo ORDOG sa do ich reci dostalo cez Iranskych ucencov. Dnesny madari maju svoj slovnik zlozeny z pra Ugrofinskych slov (zhodne s Vogulmi etc..), tureckych, iranskych, nemeckych a slovanskych (polnohospodarske a krestanske vyrazi).
Přidání komentáře...
