O přísaze
3. října 2003, 23:14
Heslo přísaha podle biblického slovníku
Omlouvám se Arthurovi i Sue, na domluvu s dr. Rahmanem jsem nemohla jít, pokusím se zeptat mailem, jinak zase až za 14 dní, protože do Brna dojíždí a učí v pátek ve čtyřhodinovém bloku. Ale vzpomínám si, proč jsem si tu poznámku o přísaze zapsala. Nevím sice přesně, jak to bylo v Mezopotámii zrovna v té sbírce zaklínání, to slibuji, že se pokusím ještě dodatečně zjistit, ale právě k přísahám má bible velice rezervovaný postoj. A o tom bych dnes napsala pár slov.
Krácená citace z biblického slovníku: Přísaha v celém starověku byla původně slavnostním aktem, jímž přísahající svolával na sebe prokletí pro případ, že by jeho výrok nebyl pravdivý nebo slib nebyl dodržen. Aby dotvrdil přísahající závaznost svého slova, dovolával se svědectví nějaké vyšší bytosti, obyčejně božstva nebo božného panovníka anebo předmětů, jež božstvo zastupovaly anebo s nimiž božstvo nějak souviselo. Při tom byly jmenovány věci nebo osoby, přísahajícímu drahé, jež stejně s ním propadly kletbě, nebyla-li přísaha dodržena.
Podle SZ směl Izraelec přísahat jen "ve jméno Hospodinovo" Dt6,13. Přísaha je tedy vyznáním Boha a porušení přísahy urážkou Boha a jeho jména Ex20,7, Lv19,12. O závaznosti přísahy svědčí Sd11,31-35. Dovolávat se při přísaze jiných božstev bylo zakázáno Joz23,7. Nejběžnější přísežná formule byla "Živť jest Hospodin!" nebo "Bůh je svědek mezi mnou a tebou" nebo "Toto ať mi učiní Bůh a toto přidá". Izraelec však nikdy nepřísahal při svém životě (naše "na mou duši") protože člověk není pánem svého života. Přísežným gestem byla ruka, pozdvižená k nebi jako sídlu Božímu, jindy stačilo podání ruky. O jiném obřadu přísahy máme zmínku v Gn24,9 a Gn47,29. Přísahající vkládal ruku "pod bedra", t.j. k pohlavnímu údu toho, jemuž přísahal. Snad tu šlo o stvrzení přísahy i potomstvu. Jindy bylo k zesílení přísahy obětně zabito zvíře a rozpůleno. Přísahající chodil mezi oběma půlkami, snad to bylo také symbolické svolávání osudu, který stihl zvíře, na toho, kdo porušil přísahu.I u Izraelců se přísahalo před oltářem, jenž patřil Bohu. SZ ani Talmud neznají přísahy svědků před soudem. Zato však zná SZ tzv. očišťovací přísahu obžalovaného v případě, že svědkové nejsou. Dálo se to patrně tak, že žalobce vyřkl kletbu nad domnělým pachatelem, obžalovaný na posvátném místě tuto kletbu opakoval nebo k ní řekl Amen. Věřilo se, že Bůh tuto přísežnou kletbu slyší a provede, jestliže obžalovaný vypovídal křivě. Potud slovník.
Jako ilustrace text z Talmudu. Prostě přísahat se raději nemá, je to příliš vážná věc.
Novotný A. (1956): Biblický slovník, Kalich, Praha
Osobní komentáře prosím směrujte na email.
Komentáře
SuE (04.10.2003, 01:04:30 - WWW): díky :-)není proč se omlouvat. Oni ti sumerové už nikam neutečou :-)
A zajímavé je to i tady. Vždycky mi připadalo to přísahání na bibli v amerických filmech takové patetické. A podle tohoto je to vlastně i tak trošku i znevážení ...
didactylos (04.10.2003, 07:47:26): nu ano
máš pravdu, myslím, že by se to dalo chápat i jako prohřešek proti druhému přikázání, (neuctívání věci), které Američané jako převážnou většinou protestanté ve svých biblích mají. Asi to berou tak, že ta bible Boha zastupuje, ale to je dost chabé, tím by se dalo omluvit cokoliv, i např. ti zlatí býci, co byli Hospodinovým obrazem.
didactylos (04.10.2003, 08:57:32): Ještě k Americe
Myslím, že by to stálo za bližší prozkoumání. Náboženská mapa v USA je hodně pestrá a mají důsledně provedenou odluku náboženského přesvědčení od veřejných věcí, třeba teologické fakulty nemohou být součástí veřejných škol, ale každé náboženské společenství, dokonce každý směr, má školy vlastní. Jak to řeší s přísahou jinověrců? A co ty protestantské skupiny, které podle kázání na hoře odmítají přísahat vůbec? Ale zodpovězení takových otázek bych nechala někomu kompetentnějšímu. Nevíte někdo, jaká je praxe s přísahou v soudech v USA? Znám to jen z těch filmů.
Přidání komentáře...
