Odsouzení papeže Jana XXIII kostnickým koncilem
27. ledna 2005, 11:57
Ne všem se měří stejně...
Papež Jan XXIII, donucený kostnickým koncilem, prohlásil 2.3.1415, že odstoupí, pokud stejně odstoupí i druzí dva papežové. Prohlášení ovšem nehodlal dodržet. Když se zdálo, že by mohl získat většinu účastníků koncilu pro sebe, rozhodl se, že uprchne z Kostnice do Francie a pokusí se o svůj vlastní koncil. Proto podplatil rakouského vévodu Fridricha a 21.3.1415 uprchl na jeho území. Odtud vydal rozkaz, aby členové jeho dvora odešli s ním. V Kostnici nastal chaos, účastníci koncilu začali ujíždět, ale král Zikmund zvládl situaci, vyhlásil proti Fridrichovi říšskou válku, v níž byl vévoda poražen. Papeže vydal koncilu, 29.5.1415 byl Jan XXIII slavnostně sesazen. Jako vězeň říšského vojska byl nejdřív uvězněn na hradě Gotlieben a potom odvezen do Heidelbergu, rezidence rýnského falckraběte Ludvíka. Odtamtud ho roku 1418 za veliké peníze vykoupili jeho političtí přátelé. Smířil se s papežem Martinem V, kterého koncil zvolil roku 1417. Dožil ve Florencii, kde zemřel roku 1419 v hodnosti kardinála a byl pohřben v nádherné hrobce, zdobené Donatellovým náhrobkem. (Jméno Jan XXIII bylo z papežských posloupností vymazáno, takže dalším papežem Janem se stal až ve 20.století znovu Jan XXIII, kardinál Angelo Guiseppe Roncalli 1958-1963) Z odpůrců Jana XXIII se Řehoř XII vzdal papežské hodnosti 5.7.1415, kdežto Benedikta XIII koncil 1417 sesadil.
O odsouzení Jana XXIII Husitská kronika:
A mezi jiným v třiadvaceti článcích, uvedených proti tomu papeži Janovi XXIII, byly předneseny tyto velmi ohavné zločiny, totiž že ten pan Jan byl a je utlačovatelem chudých, pronásledovatel spravedlnosti, pilíř ničemů, sloup svatokupců, milovník tělesnosti, sedlina neřestí, daleký ctností, vyhýbající se konzistořím a zcela oddaný spánku a jiným tělesným žádostem, úplný opak života a mravů Kristových, zrcadlo hanby a vtipný vynalézač všech špatností, do té míry a natolik církev Kristovu pohoršující, že je mezi Kristovými věřícími, kteří poznají jeho život a mravy, obecně nazýván vtěleným ďáblem.
Dále, že se ten pan papež Jan XXIII dopouštěl smilstva s manželkou svého bratra a s posvěcenými jeptiškami, prznil panny, cizoložil s vdanými ženami a napáchal i jiná provinění nezdrženlivosti, pro která sestoupil hněv Boží na syny nedověrné. Také že byl nádoba všech hříchů, zapletený do vražd, travičství a jiných těžkých zločinů, svatokupec, tvrdošíjný kacíř a církvi Kristově dělal zřejmou ostudu. Dále, že ten pan papež Jan XXIII často a velmi často před různými preláty a jinými čestnými a řádnými muži tvrdošíjně podle rady ďáblovy říkal, tvrdil, hlásal a dokazoval, že není života věčného ani jiného po tomto životě, ba dokonce tvrdil a zatvrzele věřil, že lidská duše s lidským tělem umírá a hyne jako němá zvířata, a prohlašoval proti článku o zmrtvýchvstání, kdo je jednou mrtev, že naprosto nevstane ani v poslední den.
Vavřinec z Březové: Husitská kronika, vysvětlivky ke kapitole 6 a část kapitoly 8
Osobní komentáře prosím směrujte na email.
Komentáře
AdaMM (27.01.2005, 16:07:18 - WWW):tak to musel být pěkný ptáček :) přesně ten pravý na pepeže! nenapadlo mě, že mohl být papež tak otevřeně kacířem...
didactylos (27.01.2005, 20:36:59): no právě
a jemu se v podstatě nic nestalo, ale Husa a Jeronýma nechali jako kacíře upálit, přestože byli určitě pravověrnější...
Tokugawa (28.01.2005, 12:29:21 - WWW): Tak to bylo, je a bude
Někomu přísně, jinému přísněji.
Přidání komentáře...
