Noèní úvahy
None

Nová racionalita

7. února 2005, 8:00

Něco z filosofické čítanky

Edgar Morin: Věda a svědomí – výňatky

Dehumanizace rozumu

Racionalismus osvícenství byl humanistický, to znamená, že synteticky spojoval respekt k člověku a kult člověka jako svobodné a racionální bytosti, subjektu světa, na jedné straně a ideologii integrálně racionálního vesmíru na straně druhé. Tento racionalismus se také prezentoval jako ideologie emancipace a pokroku.

Průmyslová racionalizace

Zatímco byl humanistický rozum liberální, technická racionalizace se jeví jako násilí.

Vidíme, že věda, technika a rozum jsou momenty, stránky "diskuse" o přirozeném světě, o světě, který byl vyzván, aby se řídil kalkulem; a technika, která vyšla z experimentování a z vědeckých aplikací, je procesem manipulace zobecněným tak, aby působila nejen na přírodu, ale také na společnost.

Sebedestrukce rozumu

Od této doby vede spojení mezi principem racionalizace (násilí, manipulace) a principem ekonomičnosti (výnos, efektivnost) k sebezničení rozumu.

Stačí tedy, aby byli lidé chápáni jako věci, a stanou se manipulobvatelnými na milost a nemilost a jsou podřízeni moderní racionalizované diktatuře, která vyvrcholila koncentračními tábory. Jistě, moderní totalitarismus nelze chápat bez hlubokého a temného mýtu, který přichází odkudsi mimo rozum. Ale je racionalizací právě proto, že vytváří logickou ideologii tohoto mýtu a používá veškeré technické síly racionalizace  v jeho službách.

Ano, jestliže se ztratí humanismus a kritická schopnost, osvobodí se nemilosrdné síly řádu a homogenizace a začnou řádit.

Rozum zešílí, stane-li se čistým nástrojem moci a řádu a zároveň účelem moci; to jest, jakmile se racionalizace nestane pouze nástrojem barbarských procesů ovládání, ale jestliže se zároveň věnuje nastolení racionalizujícího řádu, kde se všechno, co tento řád ruší, stává nesmyslným nebo zločinným.

V této logice se tedy vytváří nejen byrokracie pro společnost, ale také společnost pro tuto byrokracii.

Západní zvláštnost univerzálního rozumu

Konečně poslední racionální sebekritika, která zasahuje samotné srdce racionalistického principu a jeho fundamentální platnost: univerzální rozum se jeví jako racionalizace západního etnocentrismu. Univerzalita se tedy jeví jako ideologická kamufláž omezeného a částečného vidění světa a dobyvačné praxe, která ničí nezápadní kultury.

Současná věda a racionalita

Dějiny vědy se jeví ne jako nepřetržitý a kumulativní pokrok, ale jako série deracionalizačních revolucí, z nichž každá přináší novou racionalitu.

Popperova epistemologická vize ukazuje, že můžeme prověřit nesprávnost, ale nikoli pravdu vědecké teorie. Epistemologická vize Frankfurtské školy nám naznačuje, že se nemůžeme zbavit historických, společenských a kulturních podmínek historického vědění; to vede k relativizaci univerzální hodnoty vědeckosti.

Za otevřený rozum

Dnes se nám zdá, že je racionálně nutné zapudit každou "bohyni" rozumu, to jest každý absolutní, uzavřený a soběstačný rozum.

Komplexní rozum

Uzavřený rozum zjednodušuje. Nemůže se vyrovnat se složitostí vztahu mezi subjektem a objektem, řádem a chaosem. Komplexní rozum může uznat tyto základní vztahy. Může uznat v sobě samém temnou, iracionalizovatelnou a nejistou oblast. Už neuvažuje v absolutním, ale v relativním protikladu.

Dnes, v době běsnění mytologií a racionalizací jde o to, abychom zachránili racionalitu jako kritický přístup a vůli k logické kontrole a abychom k ní připojili sebekritiku a uznání. A především, musíme rozšířit náš rozum tak, aby byl schopen pochopit to, co v nás i v ostatních předchází a přesahuje rozum.

I.Blecha: Filosofická čítanka, Olomouc, 2000

linkuj.cz vybrali.sme.sk

Rubrika: filosofie  |  Autor: didactylos
Osobní komentáře prosím směrujte na email.


Komentáře

jh11 (07.02.2005, 09:42:56):
Tož v Americe asi tak, by řekli na Moravě.


Přidání komentáře...

Vaše jméno:


Váš e-mail:


URL vašich stránek:


Nadpis:


Text:


   
None
None
Didactylos bude ráda, pokud cokoliv z jejich úvah použijete nebo využijete. Didactylos je totiž fikce, literární postava, takže žádná autorská práva nemá a ani nemůže mít. Noční úvahy opatřil kabátkem naopak nefiktivní Jirka Kouba.