Noèní úvahy
None

Seder

23. února 2005, 9:41

Podle knihy Judaismus od A do Z. Seder, doslova "pořadí, uspořádání". Popisuje domácí bohoslužbu a předepsaný rituál pro první noc svátku Pesach.

Základem je biblické nařízení Ex13,8 učit děti o vysvobození Izraele z egyptského otroctví. Ranou podobu sederu obsahuje desátá kapitola mišnického traktátu Pesachim. Začíná čtyřmi otázkami, které položí nejmladší přítomné dítě, na otázky odpovídá otec dítěte. Podstatným rysem je jezení macesů (nekvašené chleby), maroru (hořkých bylin) a vypití čtyř pohárů vína. Na stole jsou umístěny i další rituální předměty, vejce a kost z beránka, která symbolizuje pesachového beránka a chrámovou oběť, osolená voda, která symbolizuje slzy zotročených Izraelitů, a sladká směs charoset, která má znázorňovat maltu. Tři celé macesy položené před toho, který obřad vede, mají představovat tři složky lidu Izraele, koheny (kněze), levim (levity) a Jisra'el (Izraelity). Střední maces se rozlomí a polovina se odloží stranou jako afikoman, který se nakonec sní jako zákusek. Po vypití čtvrého poháru vína se už víc vína pít nesmí, a potom, co účastníci sní afikoman, nesmí už nic jíst.

Seder má přísně dodržované pořadí: 1.kadeš "posvěcení, 2.rechac, při kterém si ten, kdo vede obřad, ba'al ha-bajit, "pán domu" omyje ruce, aby si zajistil rituální čistotu, 3.karpas "zelenina", petržel nebo ředkev namáčená do slané vody, 4.jachac "rozdělení" středního macesu, (afikoman zpravidla děti "ukradnou", ale pak za nějakou odměnu vrátí) 5. magid "vyprávění příběhu" Hagady, už zmiňované čtyři otázky a odpovědi na ně, 6.rechac, druhé omytí rukou, tentokrát všech přítomných před lámáním nekvašeného chleba. 7. moci-maca požehnání nad chlebem, ha-moci lechem, 8.maror "hořké byliny", 9.korech snědení "chlebíčku" z maroru a nejnižšího macesu podle starověké praxe učence Hilela, 10. šulchan orech "připravený stůl" k sederovému jídlu, 11. cafun "skryté", nalezení a snězení afikomanu jako poslední připomínky pesachového beránka, 12. barech požehnání po jídle, 13.Halel čtení "žalmů chvály" (115-118), 14.nirca, kterou končí "přijetí" sederového rituálu.
Od středověku se stalo zvykem končit sederovou noc zpěvem písní. Po dobu sederu se nechává na stole plný pohár vína "Eliášův pohár", symbolizuje naději Izraele na vykoupení v době mesiášově. Někdy se u sederové tabule nechává jedna židle volná, aby symbolizovala nepřítomnost Židů, kteří nemají možnost slavit Pesach na svobodě.

Newman J., Sivan G.: Judaismus od A do Z, slovník pojmů a termínů, Sefer Praha 1998

linkuj.cz vybrali.sme.sk

Rubrika: bakalářka  |  Autor: didactylos
Osobní komentáře prosím směrujte na email.


Komentáře

Jen tak (23.02.2005, 18:02:44 - WWW): Blisty
Ja vim, ze ty asi cerpas z hodnotnejsich zdroju. Nicmene - velice podrobny a poutavy popis sederove vecere vysel kdysi na Blistech. Jsou tam treba i pisne, ktere se u toho zpivaji :-) Odkaz je v URL.

didactylos (23.02.2005, 21:30:47): Děkuji za odkaz
Je to moc zajímavé čtení, ale odkazy na písničky mi už nefungovaly...

Jentak... (24.02.2005, 00:05:37 - WWW): :-(
Ach jo, mas pravdu, jsem lama. Posilam odkaz na nejakou stranku, odkud pravdepodobne pisne pochazely. Ale moc si od toho neslibuj, jsou to jen MIDI.

uoiojkmn,jhrtr (03.01.2006, 17:26:53 - Mail): uiooiuou
uioiuoiuo


Přidání komentáře...

Vaše jméno:


Váš e-mail:


URL vašich stránek:


Nadpis:


Text:


   
None
None
Didactylos bude ráda, pokud cokoliv z jejich úvah použijete nebo využijete. Didactylos je totiž fikce, literární postava, takže žádná autorská práva nemá a ani nemůže mít. Noční úvahy opatřil kabátkem naopak nefiktivní Jirka Kouba.