Odsouzen k vyvolenosti

Já jsem Hospodin, tvůj Bůh

Bůh původně zamýšlel, že dá tóru všem lidem na zemi. Na počátku proto chodil Svatý Bůh od národa k národu a chtěl, aby ho lidé přijali. Šel k lidu Ezaua a zeptal se: "Chcete přijmout tóru?" "Co je v ní napsáno?" ptali se. "Nezabiješ." "Ne," odpověděli. "Nás živí meč. Nemůžeme tóru přijmout." Potom šel k Amónovcům a Moábcům a ptal se, jestli by nepřijali tóru. A také oni se zeptali: "Co je v ní obsaženo?" "Nezcizoložíš," řekl jim Bůh. "To je nám líto," odpověděli Amónovci a Moábci, "ale my jsme vždycky cizoložili. Nemůžeme tóru přijmout." Pak Bůh přišel k Izmaelcům a ptal se: "Chcete přijmout tóru?" A oni se zeptali: "Co je v ní psáno?" "Nepokradeš." "Pro nás je přirozené krást," řekli Bohu. "Nemůžeme tóru přijmout." Podobně to dopadlo i u ostatních národů po celé zeměkouli, dokud Bůh nepřišel k Izraelcům, kteří stáli u hory Sinaj. Svatý Bůh podržel horu nad jejich hlavami a ptal se: "Chcete přijmout tóru? Když ano, všechno bude dobré. Ale když ne, tato hora bude váš hrob." Tentokrát se nikdo nezeptal: "co je v ní napsáno?" Místo toho odpověděli: "Určitě ji přijmeme. Rádi si poslechneme, co v ní je."

Když uvažoval o skutečných motivech svých dávných biblických předků, zeptal se rabi Acha bar Jaakov: "Ale neposkytuje dnes tento příběh možnou omluvu za nedodržování tóry? Proč bychom měli přijímat její učení, když to vypadá, že ta přikázání byla přijata jen pod nátlakem?" Raba mu odpověděl takto: "Možná; ale jak víme, od té události na hoře Sinaj náš lid stále znovu přijetí tóry potvrzoval".

Talmud, Šabat 88A

Rabi B.R.Bleefeld, R.L.Shook: Příběhy z talmudu, Praha, Portál, 1999

linkuj.cz vybrali.sme.sk

Komentáře