Noèní úvahy
None

Todos Santos

1. listopadu 2003, 18:21


Pravděpodobně jste se v tomto týdnu vydali na hřbitov, abyste dali květiny na hroby svých blízkých, případně zapálili svíčky.

Jak se slaví Todos Santos a Día de los Muertos v Latinské Americe?

Je to jeden z nejoslavovanějších svátků, je příkladem kombinace předkolumbovských rituálů a katolických obřadů. Trvá skoro týden a prostřednictvím veřejných i rodinných obřadů se mohou setkat zemřelí členové rodiny s pozůstalými a obnovit tak rodinné společenství. Každá domácnost věří, že duše zemřelých odešly na cestu do podsvětí. Cesta duší dobrých lidí bývá přímým a úzkým přechodem do jiného světa, cesta duší nedobrých lidí vede po širokých, ale složitých stezkách. Všichni nakonec dorazí k hluboké řece, kterou mohou duše přejít jen s pomocí psa, který je přenese na druhý břeh. Všichni živí sdílejí přesvědčení, že kvalita jejich života závisí také na tom, jak se chovají ke svým mrtvým, je třeba jim věnovat náležitou úctu, oběti a vzpomínku. Proto jsou připravy i průběh Dušiček komplikovanou záležitostí. V dekoraci rodinných i hřbitovních oltářů nesmí chybět květy měsíčku, které si ve většině domácností pěstují sami výsevem uprostřed srpna, aby koncem října byly v plném květu. Počátkem října je třeba rozhodnout o nezbytných financích a nákupu na bohatou dekoraci rodinného oltáře, hrobů a na uspořádání obřadní hostiny. Největší důraz se klade na přípravu speciálních pokrmů pro zesnulé. Peče se chléb, zavařuje se ovoce, z cukru se vyrábějí malé lebky a ze semínek dýní, zavařených jablek, hrušek nebo kdoulí se modelují lidské figurky, ty jsou pak dekorací oltářů a hrobů. Na oltáři jsou kromě potravin také destiláty a jiné nápoje, květiny, oblečení i šperky, obrázky a sošky. Je prostřeno k nádherné slavnosti a hostině duší zemřelých. Pro duše je třeba vyznačit cestu domů, cesta je tvořena okvětními lístky měsíčků pokropených svěcenou vodou. Předpokládá se, že zemřelí přicházejí od 31.10 kolem třetí odpoledne až do 1.11 do devíti večer, podle toho, jakou smrtí zemřeli. Až jsou všichni zemřelí zpátky ve svých původních domovech, bývá místnost s domácím oltářem a hostinou pro zemřelé až do rána uzavřena, aby si mohli nerušeně užívat. Pak se zemřelí vydávají zpět na hřbitov a společně se svými živými příbuznými slaví. Zhruba osm hodin na hřbitově hraje kapela. Nakonec se rozsvěcují svíce a rozezvučí kostelní zvon, který doprovází duše mrtvých na zpáteční cestě do hrobů.

Carrasco D. (1999): Náboženství Mezoameriky. Kosmovize a obřadní centra, Praha

linkuj.cz vybrali.sme.sk

Rubrika: předkolumbovská Amerika  |  Autor: didactylos
Osobní komentáře prosím směrujte na email.


Komentáře


Přidání komentáře...

Vaše jméno:


Váš e-mail:


URL vašich stránek:


Nadpis:


Text:


   
None
None
Didactylos bude ráda, pokud cokoliv z jejich úvah použijete nebo využijete. Didactylos je totiž fikce, literární postava, takže žádná autorská práva nemá a ani nemůže mít. Noční úvahy opatřil kabátkem naopak nefiktivní Jirka Kouba.