Proměna kultu předků v poexilním Izraeli

Ještě jsem měla nachystané pokračování kultu předků v náboženství Izraele.

Doufám, že dušičková nálada už trochu odezněla, abyste se necítili příspěvkem dotčeni.

Bude totiž o tom, jak se kněžská koncepce exkluzivního monoteismu vypořádala s vžitým kultem předků jako bytostí božské podstaty jak byl praktikován v době před exilem.
V nové teologické koncepci už vedle jediného boha nebylo místo pro žádné blahodárné ochránce lidí v jakékoliv podobě, ani v podobě zbožštěných zemřelých předků. Všechny idoly měly zmizet ze všech úrovní praktikovaného náboženství, z chrámového kultu i z privátního, žitého náboženství. Božská pocta a oběti patří jen Jahvemu, první dvě přikázání Dekalogu Ex20 jsou naprosto striktní, je zakázáno zpodobování a ctění čehokoliv, co by mohlo být Jahvemu konkurencí, ale ani on sám nesmí být zpodobován a jeho jméno je tabuizováno. V exilním období také vzniká víra ve vzkříšení z mrtvých, které na konci věku, v eschatologickém čase, způsobí sám Jahve svým duchem Ez37,1-14. Není už tedy třeba starat se o potřeby mrtvých, naděje pro ně je definována novým způsobem. Vžité způsoby ctění zemřelých předků se tak dostaly do rozporu s oficiální linií poexilního náboženství. Doklady o tom, že se vžité způsoby nedařilo eliminovat, jsou patrné z polemik v knize Dt14,1 a některých prorockých pasáží (Iz8,19; Jr16,5-8; Ez43,7), pocházejí tedy zhruba ze 6.století př.n.l., ale doklady o životnosti kultu předků pocházejí dokonce ještě z pseudoepigrafické literatury, zhruba ze 2.století př.n.l. (Sir30,18 Tob4,17). Protože se kult předků nedařilo vymýtit a kontrolovat, jak se lidé doma chovají, bylo i tehdy těžko možné, bylo potřeba na věc vyzrát jinak, změnit taktiku a kult předků znovu zabudovat do oficiálního náboženství, ale teologicky ho přepracovat tak, aby novému monoteistickému pojetí vyhovoval. Tuto reinterpretaci kultu předků můžete poobdivovat v Gn12-50. Jsou to známé příběhy patriarchů, praotců Izraele, Abrahama, Izáka, Jákoba a Josefa. Tyto postavy jsou typickými mytickými předky. Mytické předky mají snad všechny staré náboženské kultury. Řada starozákoníků se shoduje na tom, že Gn12-50 představují pozdní převyprávění nejstarších příběhů Izraele, paradoxně jsou nejmladší redakční vrstvou Tóry a byly k legislativním látkám v 2-5 knize Mojžíšově připojeny teprve dodatečně v poexilním období. Je to zpracování látek starých, o jejich podobě před redakcí ovšem nevíme skoro nic, jen z ohlasů a narážek v jiných starozákonních knihách. Vyprávění o praotcích se žánrově zcela odlišuje od zbytku Tóry, spíš by se dalo přirovnat k ságám, patří spíš k tomu, co bychom mohli nazvat lidovým náboženstvím. S největší pravděpodobností jeho původní podoba byla spjata právě s kultem předků. Předkové získávají hodnotu jako postavy hodné následování tím, že právě tito mýtičtí předkové jsou převyprávěni jako dokonalí ctitelé jediného boha Jahveho, lidé jím ve svém životě vedeni a chráněni, ti, s kterými sám Jahve uzavřel smlouvu. Přitom se má za to, že právě zmínka o smlouvě s praotci je pozdní a je dodatečnou projekcí podle sínajské smlouvy s Mojžíšem Ex24. Některé prvky kultu předků bylo ovšem třeba zcela nemilosrdně zesměšnit. Svědčí o tom už uvedený oddíl Gn31,19-35, kde Ráchel otci ukradne idoly předků a znesvětí je naprosto nepopsatelným způsobem, sedne si na ně, navíc v době svého krvácení, kdy je kulticky nečistá, prostě hrůza, nic horšího se idolům snad ani nemůže přihodit. Tak jsou terapim, sošky předků, ve vyprávění zbaveny jakékoliv posvátnosti. 

Poexilním redaktorům Tóry se jejich pokus o reinterpretaci kultu předků dokonce nadobyčej vydařil, nejenom, že se tak zbavili nebezpečného modlářství, ale z praotců se na další tisíciletí staly vzory víry v jediného boha. Jsou svorně uctíváni ve všech třech monoteistických náboženstvích, tedy ve velké části dnešního světa.

Nezbývá než staré teology kněžské redakce Tóry upřímně obdivovat.

Antalík Dalibor: Proměny kultu předků v náboženství Izraele in Bělka Luboš – Kováč Milan (eds) Normativní a žité náboženství, 1999, Brno – Bratislava

linkuj.cz vybrali.sme.sk

Komentáře