Noèní úvahy
None

Vánoce 2

9. listopadu 2003, 14:21


Vánoce, jak vidno z předchozího, mají hned několik rovin.

Různé dodnes praktikované zvyky jsou pozůstatky hodně starých náboženských praktik z pravěkých náboženství Evropy. Leckdy je už určení nesnadné a protože tato oblast není zrovna něco, co bych znala, poprosila jsem o pomoc své kolegy, kteří mají v dvoukombinaci také etnologii nebo etnografii spolu s religionistikou, požádala jsem je o literaturu. Ale i tak samotný fakt, že zvyky, které tu byly před příchodem křesťanství, toto náboženství na normativní úrovni přežily, je zajímavý. Žité náboženství má prostě větší setrvačnost a podobá se spíš jazyku. Do této kategorie patří z těch široce užívaných symbolů Vánoc i vánoční stromeček a jmelí.

Další rovinou jsou antické svátky, které byly církví vědomě použity. Skoro by se dalo říci, že předlohou dnešních Vánoc jsou v prosinci slavené, několik dní trvající  Saturnálie s obyčejem dávání dárků, hodováním a navštěvováním přátel. S antikou také souvisí umístění Vánoc v kalendáři na původní římský svátek dies natalis Solis invicti "narození neporaženého slunce", slavený 25.12., svátek spojený s kultem císařů. K přeznačení svátku došlo ve čtvrtém století našeho letopočtu, kdy se křesťanství stalo rozhodujícím náboženstvím říše.

Další rovinou jsou legendární příběhy o Ježíšově narození, a to jak v kanonických evangeliích (připomínám, že máme hned dvě zcela odlišné verze), tak v novozákonních apokryfech v evangeliích Ježíšova dětství.

A následně rozpracovávání jejich motivů právě v rovině žitého náboženství, velice oblíbené betlémy, různí zpívající andělé, pastýři, jesličky v chlévě se zvířaty kolem, svatá rodina, malé robátko Ježíšek, betlémská hvězda, tři králové, jejich dary, vraždění neviňátek, útěk do Egypta.

Ke křesťanským zvyklostem patří také adventní doba, půst na Štědrý večer, sváteční jídla postního charakteru – ryba a podobně.

Snad na sám začátek vánočního putování bych dala otázku našeho počítání letopočtu, samo stanovení roku Ježíšova narození totiž bylo špatně, a dá se zpětně těžko spočítat, zatím nejpravděpodobnější výpočty podle biblických indicií (pořád bychom měli brát v úvahu jejich legendární charakter), ukazují na to, že se Ježíš narodil asi v roce 7 př.n.l. Tady vám raději předhodím kapitolu o astronomii a biblických datech z Grygarovy knihy.

Příště něco o těch dárcích (nebojte se, o supermarketech to rozhodně nebude).

P.S. Kombajne, budu si rychle muset vymyslet nějaké téma, které by většinu z vás dostatečně nadzvedlo, ba naštvalo (jinak hrozí, že mi narostou andělská křídla, a uznejte, že představa obézního postaršího anděla je opravdu směšná, navíc je to nuda). Prosím, napište mi nějaké takové.

P.P.S. Sue měla nachystané nějaké provokativní otázky, prosím, sem s nimi.


linkuj.cz vybrali.sme.sk

Rubrika: křesťanství  |  Autor: didactylos
Osobní komentáře prosím směrujte na email.


Komentáře

SuE (09.11.2003, 19:53:35):
možná máš v plánu o tom psát , ale zatím mi tak vrtá hlavou:
takové pěkné mýty měli v mezopotámii, s bohama se dalo smlouvat, ze všeho se vylhat, egypťani měli příručku - posmrtný životy zařízený, prostě vymakaný systém :-)
A najednou se začne věřit na boha, který je neviditelný, všechno ví (nic se neokecá), posmrtný život je velmi nejistý, a navíc je na všechno sám, žádný panteon tam nahoře.
Co, kromě politiky (a ta u achnatona stejně selhala při tom jeho pokusu) a lakomství (nemusí se dávat oběti - ačkoli mám pocit, že staří izraelité stejně nejaké oběti dělali), mohlo tenkrát přivést lidi na tak podivnou myšlenku ?

didactylos (09.11.2003, 20:53:50 - WWW): hurá, nebo raděj ne
asi píšu tak, jak to cítím, a moje výklady už jsou vlastně moje interpretace dějin náboženského myšlení (a na čtenáře se moje nevyslovené otázky přenášejí). To je právě ta otázka, která je hlavním motorem mého studia. Zdá se to nepochopitelné, a to dokonce i když se to vezme z té východní strany, kde bohové nemají nakonec žádný význam a zůstává jen neosobní (a neobelstitelný) řád. Ale všude to směřuje právě k podobnému závěru, dokonce i u těch Aztéků. Nevím proč, budeme dál bádat. Ale vždycky je to taky o dvou rovinách, takové té "teologické" a druhé žité, kde se ty původní náboženské představy zase vracejí, vždyť přímluvy světců, jejich kompetence, zázraky, jsou těm starým náboženstvím blíž než bychom si chtěli přiznat. A to ani nemluvím o různých starých magických rituálech, kterými je protkán i náš každodenní moderní život. Takže použiju zatím na závěr sílu magického slovního požehnání a popřeju ti "Dobrý večer"

SuE (10.11.2003, 14:41:57 - WWW):
:-) no třeba dojdem závěru, že to bylo kvůli božímu vnuknutí, a to abych pak přehodnotila své životní postoje :-)

Můžu další, jen maličkou otázečku, takovou jednoduchou : Nedávno jsem si trošku listovala a v téhle diskusi http://www.bloguje.cz/blogy/didactylos/8929_item.php
jsi nakousla diskontinuitu mezi starým a novým zákonem, lépe řečeno ti připadalo, že jsem ji nakousla já :-). Nechtěla jsem to tenkrát vést moc do off-topic ale skutečně mi to připadá, jako že Starý zákon je asi takový základ pro Nový jako zříceniny aztéckého chrámu pro katedrálu, co byly nedávno v nejakém pořadu o Mexiku :-). Základ je stejný, vyznění jiné.



didactylos (10.11.2003, 15:05:31): no ano
vím, že by se mnou křesťané zrovna moc nesouhlasili, ale je to tak. Dá se sice říct, že Nový zákon je jakýmsi pokračováním, ale je to jen jeden směr, mohou být i jiné, jsou i jiné, např. Talmud, byly i jiné, ne všechny se zachovaly, těch několik století mezi vznikem knih obou Zákonů je ohromně zajímavých, a bude o nich určitě řeč, dokonce asi teď brzy, protože jsme se právě přenesli do této doby. Ale i tak je tam sledovatelná jakási kontinuita, když se všechny látky seřadí podle doby vzniku, ne podle pořadí v kanonických textech, a doplní se alespoň tím, co se uchovalo, jsou to u nás už vydané tři svazky Knihy tajemství a moudrosti.


SuE (10.11.2003, 16:26:43):
díky :-) buď su provokatér na baterky nebo ty si moc velký kliďas. Zádný flamewar jak na Granosalis? Koukla jsem na ten odkaz od Kouby a teda teda ... no coment :-).

tak ještě jedna zvědavá: když jsi psala o dušičkách v jižní americe (todos santos), zmínila jsi, že jde o kombinaci katolických a předkolumbovských obřadů. Mám silný pocit, že zvlášť katolická církev si nedělá až tak velké násilí, když nějaký zvyk nemůže být změněn (ani upálení nekolika čarodějnic nepomůže), tak ho posvětí, a s nějakým modloslužebnictvím si hlavu neláme :-), jak by tohle řešili evangeličtí misionáři, když ani ten ježišek není ... Tedy přesněji, kam až sahal pragmatismus při evangelizaci

Jak jsem se koukla na tom granosalis i na debatu o metalu, tak i metal by mi dnes skoro zakázali poslouchat jako dílo ďáblovo, to by měli domorodci s nima těžké :-). Skoro bych jim tam hodila i tenhle link ale bylo by to pro ně škoda, tak ho dám sem : http://trans-siberian.com/
Metal a vánoce :-)
Pust si aspon to video k chrismas eve a pátou z beethoven last night :-) http://trans-siberian.com/multimedia.shtml
bohužel je to ve velmi špatné kvalitě.

didactylos (10.11.2003, 16:55:24 - WWW): kliďas?
To asi nejsem, ale snažím se být profesionál, (už to, že jsem nějaké svoje vyznání předhodila, bylo navíc, to by prostě nemělo být, ale tady se to, doufám, tak striktně nebere). Katolická církev má ohromně pestrou škálu forem pod jednou střechou, protestanté své spory většinou řešili oddělením se, takže jsou to skupinky víc homogenní, ale zato je jich nepřeberně, a skoro každá má svoje misie, nejvýraznější je to asi u Moravských bratří=Jednota bratrská (Unitas fratrum). V zásadě budou asi přece jen trochu střízlivější a přísnější. Tu debatu na Granosalis jsem si taky částečně přečetla, pokud myslíš tu o doslovném znění Genesis, ale "vědecký kreacionismus" se nedá brát vážně.
Na ten tvůj hudební odkaz se ráda podívám.

SuE (10.11.2003, 18:27:13):
hezky jsi vybruslila, peace :-)
Ta hudba je moc pěkná, není to tak přeslazené, jak úpravy vániočních písní bývají. Ty vánoční cd jsem viděla i nekde v obchodě, toho Beethowena sice ne ale sehnat se dá, je to trošku tvrdší ale mix Savatage a symfonické hudby je vážně perfektní :-)

didactylos (10.11.2003, 18:45:17): bruslit moc neumím
ani v přeneseném slova smyslu. Víš, fanatici i "z vlastních řad" mi dělají vážné problémy, domnívám se totiž, že se rouhají proti přikázání, které jim má být nejdůležitější, totiž, aby bližního měli rádi jako sebe. Podezřívám je, že se sami musí hodně nenávidět, jestli se tak chovají k ostatním.
Hudbu mám moc ráda, a vánoční slaďáky (tatínek říkal F písně), taky zrovna nemusím.

SuE (10.11.2003, 20:36:42):
Ti fanatici jsou všude, ale - není to přesvědčení o "jediné a svaté pravdě" podporováno i tím, jak mnozí chápou víru a spasení? Mám to v suchu a ti ostatní ať se hmoždí jak chtějí, nikdy se toho nedočkají, jsem tedy lepší, jsem vyvolený už tím, že věřím a nějaká morálka nebo činy s tím nemají co dělat. Kdysi jsem na tyhle názory takhle natvrdo řečené narazila v jakési diskusi, mimochodem díky těm několika bigotům tohoto typu se zvrhla v těžký flamewar, a docela mi poklesla čelist. Opravdu byli naprosto neprůstřelní :-)

didactylos (10.11.2003, 22:25:16): nikdy jsem tomu nerozuměla
takový postoj nechápu a myslím, že odporuje jakémukoliv náboženství, je to jen sprostá lidská pýcha.


Přidání komentáře...

Vaše jméno:


Váš e-mail:


URL vašich stránek:


Nadpis:


Text:


   
None
None
Didactylos bude ráda, pokud cokoliv z jejich úvah použijete nebo využijete. Didactylos je totiž fikce, literární postava, takže žádná autorská práva nemá a ani nemůže mít. Noční úvahy opatřil kabátkem naopak nefiktivní Jirka Kouba.