Synoptická evangelia a pramen Q
20. listopadu 2003, 19:59
osnova slohovky o konci světa
Jedním z impulzů pro novou rubriku byla diskuze na Koubovi.cz u příspěvku Křesťanství a evoluce? Velice trefný byl první odstavec komentáře Hynka van Valdeka, kamaráda Jirky Kouby. Dovolím si ocitovat v plném znění.
Jsem zapřísáhlý ateista, ale bible je super čtení. Dobrá je grupa Marek, Matouš, Lukáš a Jan. Jak se zmínil Umberto Eco ve Foucaultově kyvadle, působí to jako kdyby si banda cvoků dala za úkol podle určité osnovy napsat slohovku o konci světa. Nejlíp se to povedlo sv. Janu, který mám pocit jel docela drsně v muchomůrkách.
Hrozně mě to rozesmálo, je vidět, že opravdu evangelia poctivě prostudoval. Nejsem si jista těmi muchomůrkami, sice vím, že haoma v perském mazdaismu je považována za muchomůrku červenou, ale asi se nedá dokázat spojitost janovské skupiny na konci 1.století s perským prostředím, i když, kdo ví. Janovým evangeliem se teď zabývat nebudu. Je ze všech nejmladší, je psáno pro dost specifickou skupinu Kristových vyznavačů a je teologickýn výkladem jejich chápání Ježíšova významu. Ale to jsem přece jen trochu odbočila.
Správný je ten postřeh o osnově prvních třech evangelií. Jména autorů evangelií nemůžete brát doslova, na autorská práva se v antice nehledělo, připsání evangelií Ježíšovým učedníkům je účelová záležitost, která měla u čtenářů a posluchačů zdůraznit jejich význam, ale jsou to spisy vzniklé až v druhé křesťanské generaci a to na různých místech. Markovo evangelium se považuje skoro všeobecně za nejstarší, bylo napsáno s největší pravděpodobností na začátku židovské války, tedy možná ještě před pádem Jeruzaléma v roce 70. Autor jistě znal latinsky, v evangeliu je hodně latinismů, ale psal řecky, i když jeho řečtina není kvalitní. Obecná řečtina "koiné" byla převládající řečí impéria, jakousi "angličtinou" helenistického světa, všechny spisy Nového zákona jsou psány touto řečí, ovšem autoři měli často jiný mateřský jazyk a na kvalitě jazyka jednotlivých spisů je to vidět, jsou od hodně primitivních až po literárně vybroušené. Markovo evangelium posloužilo jako předloha, někdy přímo doslovná, dvěma dalším, Matoušovu a Lukášovu. Matoušovo vzniklo někdy v sedmdesátých až osmdesátých letech v některém významném židokřesťanském středisku, nejspíš v Sýrii, Lukášovo , které je asi stejně staré, se obrací pěknou řečtinou ke křesťanům pohanského původu. Všechna tři evangelia se dají seřadit do tří sloupců a můžeme sledovat jejich obsahové i slovní paralely, proto se také nazývají synoptická "souhledná".
Ale "vypůjčení si" Markova evangelia k vysvětlení obou dalších nepostačovalo. Obě mají totiž ještě látku, která není z Markova evangelia a je přitom oběma společná. Biblistům a jejich mravenčí vědecké práci se podařilo tuto společnou předlohu dobře rekonstruovat, dokonce rozčlenit do několika časových rovin. Říká se jí pramen Q – Sbírka Ježíšových výroků. Teoretické závěry biblistů o existenci písemné sbírky Ježíšových výroků byly potvrzeny objevem Tomášova, nekanonického, evangelia v nálezech z Nag Hammádí. O základním tvaru Q panuje mezi badateli široká shoda, ale už se neví, jak si pramen Q evangelisté redakčně upravili a jak byli ovlivněni ještě živou ústní tradicí, která také uchovávala podobná témata. Jako nejbližší analogie se nabízí mudroslovná literatura, tehdy všude velice oblíbená, sbírka výroků podobná například starozákonní knize Přísloví.
Ze způsobu, kterým uvádí Ježíšova slova jako slova Pána apoštol Pavel (jeho epištoly pocházejí z let 50-60 a obsahují přímé citace), se dá soudit, že se zachované výroky, pocházející možná některé i od historického Ježíše, chápou jako slova, která pronáší v současné situaci vzkříšený Kristus. U všech evangelistů se dalším poctivým pitváním dají najít ještě zdroje vlastní jejich skupinám a tradované pravděpodobně ústně.
No, myslím, že by to pro úplně nejzákladnější seznámení a chronologické zařazení mohlo stačit, pokud budete chtít vědět nějaké podrobnosti, napište. Chci se totiž dostat zpět k těm dvěma legendám o Ježíšově narození, jak jsem je slíbila před časem. A to je právě látka, která u Marka není, v Q taky ne a oba evangelisté ji pojali různě právě proto, že psali pro jinou skupinu Kristových vyznavačů.
Pokorný Petr: Literární a telologický úvod do Nového zákona, 1993
P.S. Jirka Kouba pracuje jako o závod, nový kabátek didactyla už má skvělou verzi, na kterou se můžete podívat na http://dida.bloguje.cz/
Děkuji autorovi za sebe i za všechny čtenáře
Rubrika: křesťanství | Autor: didactylos
Osobní komentáře prosím směrujte na email.
Komentáře
Jirka Kouba (21.11.2003, 00:53:45 - Mail - WWW): (Ne)kanonické spisyPřesně toto mě též fascinuje: Někdy v šestém (sedmém? - prosím D o upřesnění) století se definitivně uzavřela Bible. Ale co když se najdou (nebo se dokonce našly) nové, přesnější (věrohodnější) evangelia či dopisy? Neměly by se do Bible zařadit? Církve říkají nikoliv. Já nevím. Protože nemám šanci si je ani přečíst...
didactylos (21.11.2003, 07:42:54): nekanonické spisy
Dovolím si ocitovat ze zmíněné knihy:
"Kánon znamená doslova třtinovou hůl, ale odvozeně pravítko, měřítko, pravidlo nebo normu. V církvi se tohoto slova pro označení vymezeného souboru autoritativních spisů užívá od 4.století." Idea takové sbírky sice vznikla už v druhém století zřejmě pod vlivem uzavření knih Starého zákona, ale všechny jeho spisy se neprosazovaly svou autoritou hned a všude. Navíc už v době vzniku novozákonních spisů vznikala jiná díla, která byla církví široce používaná, ale do kánonu se neprosadila.
Myslím, že o tom raději napíšu celý příspěvek, začíná se to protahovat, a téma by si zasloužilo víc prostoru. Teď jen to, že u nás jsou k dispozici pseudoepigrafické spisy v českém překladu, jsou to Knihy tajemství a moudrosti ve třech svazcích. Také vyšla kniha Novozákonní apokryfy, zatím první díl, Neznámá evangelia, ale v prosinci mají vyjít jako druhý díl Listy apoštolů.
Jen poznámka: Na základě nových nálezů dochází k upřesněním textu stávajících knih při nových překladech i dnes.
(Biblisté jsou včeličky :o)
Mudd (21.11.2003, 08:22:46 - WWW): ad J.K. a rozsireni Bible
Byla by to pak jeste Bible? Mam pocit, je dnes uz nejenom soubor určitých textů ale i "ty texty, ze kterých stovky let čerpalo X lidí". a pro ten konkretni tvar se pouziva vyraz Bible.
Nehlede na to, ze k rozsireni by se urcite postavila kazda cirkev jinak a to by pak bylo maso ;-)
didactylos (21.11.2003, 09:00:11): rozhodovaly teologické důvody
Mudd má pravdu. Rozšíření i z tohoto důvodu nepřichází v úvahu. Zajímavý je ostatně výběr toho, co se kanonickým stalo z konkurence toho ostatního, co v té době bylo běžně používané a kanonickým se nestalo. Ale to asi jindy, ale brzo.I ten výběr je ostatně v různých církvích různý, bible není stejná pro všechny, ale v tom podstatném se samozřejmě shoduje.
Jirka Kouba (21.11.2003, 10:36:08 - Mail - WWW): Klíč
V tom čtvrtém století existoval při výběru kanonických knih nějaký klíč? Nebo se spoléhali na vedení Duchem svatým?
Mudd (21.11.2003, 10:47:38 - WWW): klíč
Tipoval bych metodu "kdo měl sílu, protlačil, co se mu líbilo" ;-)
didactylos (21.11.2003, 12:52:20): zřejmě ustáleno zykově
různé známé soubory z nejstarších dochovaných mají také trochu různý obsah. Myslím, že nikdy nedošlo v případě Nového zákona k něčemu podobnému jako bylo ustanovení souboru knih Starého zákona v Jabne. Asi má Mudd trochu pravdy, ale je to dost složitější. Vytrvejte a začnu dnes překladem Starého zákona do řečtiny a budu pokračovat synodou v Jabne, pak asi přehledem nekanonické literatury, aspoň základní charakteristiky a pak by došlo na to zařazování a vylučování spisů, nejdřív herezí Markionovou. Je toho totiž docela dost a nejspíš se to nedá shrnout do několika vět, on ten proces zahrnuje několik století vášnivých diskusí, exkomunikací i pronásledování jedněch křesťanů druhými. :-( Takže i na ten přehled herezí asi dojde, protože podle toho se taky vybíralo i vylučovalo. Předřadím to těm vánočním motivům, do Vánoc je ostatně ještě docela čas.
didactylos (21.11.2003, 12:54:59): jéje
teprve až jsem ten komentář poslala, jsem si uvědomila, že už píšu do didactyla v novém kabátku. Teda to je rychlost, vždycky, když na chvíli odejdu od počítače, se po jeho opětovném zapnutí nestačím divit. Superdíky a tu pusu taky.
Jirka Kouba (21.11.2003, 16:39:36 - Mail - WWW): Technická
Nebylo by lepší zobrazovat na hlavní stránce pouze 10 článků a ne 20, jak je nastaveno teď? Připadá mi teď stránka strašně dlouhá...
didactylos (21.11.2003, 18:19:25): ano
v poslední době jsou příspěvky o hodně delší. Změním nastavení při příštím přihlášení...
Nela (10.01.2005, 18:53:14 - Mail): Ježišovo evangelium
Chtěla bych se zeptat ohledně Kristova evangelia. Existuje? Nebo je to jen souhrn dalších přikázání apoštolů. A potom, proč se ho církev tolik bojí? Že by změnil náhled na celou víru? Možná, že jste to už psala, ale jsem velmi mladá a potřebovala bych to, jak se říká "polopatě". Mohla byste mi napsat na můj Email? Děkuji mnohokrát.
Jaroslav Šolc (13.05.2005, 21:37:26 - Mail): Zemřel jeden z největších biblistů.
V mladém věku 52 let zemřel v německém Paderbornu významný protestantský biblický badatel Carsten Peter Thiede. Dokázal s devadesátiprocentní jistotou, že zlomek papyru označený signaturou 7Q5, nalezený v kumránské jeskyni, obsahuje text evangelia sv. Marka, což znamená, že toto evangelium muselo být napsáno ještě před r. 68, tj. před vypuknutím židovsko-římské války, kdy sekta esénů jeskyni v Kumránu uzavřela /byla objevena až r.1948/ Dále Thiede objevil v univerzitní knihovně v britském Oxfordu tři kousky papyru s textem evangelia sv. Matouše a zevrubným bádáním dokázal, že pocházejí z let 50-60, což vyvrací biblické teorie, že evangelia byla napsána až na přelomu prvního a druhého století. Obrovská erudice a vědecká poctivost C. P.Thiedeho jsou obhajobou tradiční katolické nauky, že čtyři evangelia byla napsána skutečně těmi, jejiž jména nesou a to krátce po polovině 1. stol.a nikoliv až prvokřesťanskými komunitami dalších generací, které je připsaly Matoušovi, Markovi, Lukášovi a Janovi.
Jaroslav Šolc (13.05.2005, 21:37:31 - Mail): Zemřel jeden z největších biblistů.
V mladém věku 52 let zemřel v německém Paderbornu významný protestantský biblický badatel Carsten Peter Thiede. Dokázal s devadesátiprocentní jistotou, že zlomek papyru označený signaturou 7Q5, nalezený v kumránské jeskyni, obsahuje text evangelia sv. Marka, což znamená, že toto evangelium muselo být napsáno ještě před r. 68, tj. před vypuknutím židovsko-římské války, kdy sekta esénů jeskyni v Kumránu uzavřela /byla objevena až r.1948/ Dále Thiede objevil v univerzitní knihovně v britském Oxfordu tři kousky papyru s textem evangelia sv. Matouše a zevrubným bádáním dokázal, že pocházejí z let 50-60, což vyvrací biblické teorie, že evangelia byla napsána až na přelomu prvního a druhého století. Obrovská erudice a vědecká poctivost C. P.Thiedeho jsou obhajobou tradiční katolické nauky, že čtyři evangelia byla napsána skutečně těmi, jejiž jména nesou a to krátce po polovině 1. stol.a nikoliv až prvokřesťanskými komunitami dalších generací, které je připsaly Matoušovi, Markovi, Lukášovi a Janovi.
didactylos (14.05.2005, 12:24:50): Carsten Peter Thiede
To je mi velice líto. Ale k tomu chronologickému řazení. Obě knihy jsem četla, taky jsem jejich závěry konzultovala, závěry jsou přinejmenším diskutabilní, v případě kumránského zlomku existují v Septuagintě i jiné kombinace textů, které vyhovují. Oxfordský zlomek se sice v čase proti původnímu datování posunul, a to velice významně, ale i tak připadá v úvahu druhá polovina prvního století, ze srovnání s datovanou egyptskou listinou ze 60.let prvního století nevyplývá, že by evangelium muselo být napsané dřív než ona.
didactylos (15.05.2005, 10:27:24): chronologie znovu
C.P.Thiede zemřel v prosinci 2004. Je to velká ztráta, byl skvělým papyrologem. Jeho práce na oxforském kodexu navíc ukázala stále se zvětšující důležitost tzv. sekundární archeologie, kdy se nově zkoumají papyry a kodexy, které jsou už v muzeích a knihovnách uloženy (a často zapomenuty).
Patřil ovšem ke skupině, která odmítá víceméně z teologických důvodů apriori závěry biblistů, kteří patří ke škole textové kritiky. Tato škola je prozatím v biblistice převažující a s textem Nového zákona pracuje dlouhodobě a podrobně. V posledních desetiletích se objevila skupina, která se kloní k časnějšímu datování, mohu doporučit kromě prací C.P.Thiedeho, které vyšly i v čaském překladu a jsou psány spíš z pozice papyrologa, také práci Robinsonovu Redating the New Testament nebo C.Tresmontanta Hebrejský Kristus, vyšlo i v češtině. Ale námitky, na kterých autoři staví své časnější datování, se dají vysvětlit mnohem logičtěji i jinak. Možná se k tomu vrátím samostatně, v komentáři není příliš mnoho prostoru.
Existuje také malá skupina religionistů, která zásadně dataci přijímá, ale evangelia přijímá jako literární formu, ne faktografický životopis, ale spíš jako židokřesťanskou exegezi starozákonních textů. K této skupině se troufám přiřazovat, doporučuji přečíst si studii Burtona L.Macka Who wrote the New Testament. The Making of the Christian Myth.
Jaroslav Šolc (15.05.2005, 20:45:13 - Mail): didaktylos - chronologie znovu
Velice děkuji za Váš zájem, čas a cenné informace. Doporučené publikace přečtu. Řadím se ke lidem, kteří stojí na pozici: Víra + poctivá vědecká práce + zdravý rozum = solidní současný člověk. Ve vašem přístupu k problému jsem tyto tři skutečnosti nalezl. Děkuji.
Jaroslav Šolc (15.05.2005, 20:45:18 - Mail): didaktylos - chronologie znovu
Velice děkuji za Váš zájem, čas a cenné informace. Doporučené publikace přečtu. Řadím se ke lidem, kteří stojí na pozici: Víra + poctivá vědecká práce + zdravý rozum = solidní současný člověk. Ve vašem přístupu k problému jsem tyto tři skutečnosti nalezl. Děkuji.
Přidání komentáře...
