Ustálení starozákonního kánonu
23. listopadu 2003, 23:51
Jak se liší hebrejská bible od křesťanského Starého zákona
V Ježíšově době většina Židů, asi 75% žila v diaspoře a do chrámu v Jeruzalémě se mnozí dostali jen jednou za život, případně někteří se tam nepodívali nikdy. Duchovní život se soustředil do synagog. (z řeckého synagógé – shromáždění). Sloužily především k bohoslužbám, ale bez obětí, které se konaly jen v chrámu. V popředí byl vedle modliteb a žalmových zpěvů Zákon, jeho četba a výklad. Vedle Zákona se četlo i ze skupiny knih zvaných Proroci, které se dělily na proroky přední a zadní, přitom jako přední proroci jsou označeny historické knihy, podle křesťanských biblí jsou to knihy Jozue, Soudců, knihy Samuelovy a Královské, jako zadní proroci jsou označeny knihy tří velkých proroků Izaiáš, Jeremiáš, Ezechiel a dvanáct malých proroků. Oboje, Zákon a Proroci, už bylo v Ježíšově době ustáleným a uznávaným souborem liturgického čtení. Kromě bohoslužebné funkce plnily synagogy i funkci škol.
Tady trochu odbočím. Nebude možná na závadu, když si uvědomíme, že Židé jsou národem knihy, znalost čtení byla náboženskou povinností, každý chlapec po dosažení věku 12-13 let, kdy začal být považován za plnoprávného člena náboženské pospolitosti, měl výsadu i povinnost předčítat při synagogálních bohoslužbách z Tóry. Nevím, jestli někteří znáte hebrejsky, je to pěkně těžký jazyk, navíc se sice zapisuje hláskově, ale ve svitcích určených k bohoslužbám jen souhlásky, (v tištěných i elektronických hebrejských biblích i slovnících jsou pro samohlásky uvedeny značky) (Davar.cz, pro zájemce přidávám adresu, kde si Davar můžete stáhnout http://www.faithofgod.net/davar/download.htm ). Hebrejština v Ježíšově době nebyla živým jazykem, kterým by se běžně mluvilo, ale jen jazykem bohoslužebným. V Palestině a vůbec na Předním východě se v té době mluvilo aramejsky, což je sice jazyk příbuzný, ale přece jen rozdílný. I tato staletí pěstovaná gramotnost může trochu vysvětlit židovskou úspěšnost. Konec vsuvky.
Až na přelomu prvního a druhého století byla ustálena i třetí část hebrejské bible, Spisy. Jejich základem jsou Žalmy, dál do Spisů patří knihy Job, Přísloví, Rút, Píseň Písní, Kazatel, Pláč Jeremiášův, Ester, Daniel, Ezdráš, Nehemiáš a dvě knihy Paralipomenon. Je to užší výběr proti souboru Septuaginty. Svou roli při výběru hrálo rozhodnutí školy učitelů Zákona v Jabne (Jamnii) v Palestině, která byla založena po pádu Jeruzaléma v roce 70 a stala se novým duchovním centrem židovství.
Už v příspěvku o Septuagintě jsme hovořili o tom, že obsahovala ještě další knihy, zařazené později, v době reformace, kdy byly knihy Starého zákona nově překládány z originálních jazyků a tedy z hebrejské bible, do knihy Apokryfů. Doporučuji vám ty knihy si přečíst. Tady je vidět, jak dobře můžeme fungovat, když čtenáři aktivně spolupracují. Jirka Kouba našel program Theophilos na http://www.theophilos.sk/, ke kterému si můžete stáhnout modul českých deuterokanonických (apokryfních) knih APCZ.
Prosila bych vás právě o takové sdílení zajímavých odkazů, pište je do komentářů, poslouží i ostatním čtenářům.
Pokorný Petr: Literární a teologický úvod do Nového zákona, Praha, 1993
Rendtorff Rolf: Hebrejská bible a dějiny. Úvod do starozákonní literatury, Praha, 2000
Rubrika: křesťanství | Autor: didactylos
Osobní komentáře prosím směrujte na email.
Komentáře
Josef Planeta (09.09.2004, 12:01:45 - Mail - WWW): Zmena URLDobry den,
z urcitych duvodu byl pozmenen link ke stazeni programu Davar. Nyni je:
http://www.faithofgod.net/davar/
...a dale viz menu download. Jinak moc pekny blog.
hronko (12.05.2007, 09:47:19 - Mail - WWW): chyba v názvu
název článku - Ustálení starozákonního kánonu - je v celkovém přehledu uveden chybně jako Ustálení novozákonního kánonu..
Přidání komentáře...
