Ježíšův rodokmen podle Matouše

Příznačně začíná oddíl o narození Ježíše v Matoušově evangeliu jeho rodokmenem.

Potom, co jsme si ozřejmili, že toto evangelium patřilo židokřesťanské skupině, nepřekvapí, že rokokmen začíná Abrahamem, a přes Davida pokračuje až k Josefovi. Na rodokmenu je několik věcí zvláštních. Je v něm skrytá číselná symbolika, v židovství oblíbená. Číslo 42 generací ve vás bude vzbuzovat asi trochu jiné asociace. Ale i v Izraeli to bylo číslo významné, protože 7 je číslo úplnosti a 6 ukazuje na stvořitelskou práci Boží.

Nejpodivnější jsou zmiňované ženy v první části rodokmenu. Jednak tím, že jsou vůbec zmiňovány, protože to se v patriarchálním Izraeli nedělalo, ale hlavně jejich výběr, nejsou totiž jmenovány pramatky Izraele Sára, Rebeka, Lea a Ráchel, ale čtyři cizinky, vzbuzující morální pochybnosti. První je Támar Gn38. Je to Aramejka, které se podařilo lstí vymámit na vlastním tchánovi početí odpíraného potomka. Jerišská Rachab Joz2 je nevěstka z povolání, ale chápáno nově pravděpodobně kněžka, podle toho, jak mohla zvědům poradit a poskytnout azyl. Moábská Rút dosáhne sňatku s Boázem také poměrně pochybným způsobem Rt3, a ženu Uriáše Hetejského 2S11 si David přivlastnil cizoložně a jejího manžela nechal poté zabít v bitvě. Právě to, že jsou to cizinky, které se k lidu Izraele vědomě přidaly s vyznáním, že Bůh Izraele je jejich Bůh a jsou pod jeho vedením, je důvodem k jejich zařazení do mesiášského rodokmenu. 

V královské, druhé části rodokmenu jsou i králové, které bible obviňuje z vražd, modloslužebnictví a nevyjadřuje se o nich ani v nejmenším lichotivě. Jejich počet je také uměle přizpůsoben, někteří jsou vynecháni, zřejmě proto, aby se dosáhlo potřebného čísla 14.

Třetí část, od doby babylonského zajetí po Ježíše, je bez známých pramenů, navíc sám časový odstup, zhruba 600 let neodpovídá 14 generacím.

Starocírkevní exegeze měla problémy s tím, že rodokmen dosvědčuje davidovský původ Josefův, ne Mariin. Evangelista ale přijímá židovskou právní zásadu, podle které je pro původ rozhodující otcovo prohlášení dítěte za potomka.

Sestavování generací do sedmic je známé z židovské apokalyptiky. Sestavením Ježíšova rodokmenu právě takovýmto způsobem dosvědčuje Matouš svou víru v to, že Ježíšovým narozením nastává eschatologické odpočinutí, poslední den, sabat světového týdne. Už tento způsob konstrukce rodokmenu vyjadřuje vyznání Matoušovy skupiny o Ježíši – Mesiáši.

Hájek Miloslav: Evangelium podle Matouše, část I, výklad kapitol 1-9, Praha, 1995

linkuj.cz vybrali.sme.sk

Komentáře