Narození Ježíše podle Lukášova evangelia
13. prosince 2003, 18:36
Dnes se chci věnovat nejznámějšímu vánočnímu textu Lk2,1-20.
Už z předchozích příspěvků bylo patrné, že se autoři evangelií pokouší vyjádřit v dobových představách tu pro ně ohromující zvěst, že Ježíš z Nazareta je očekávaným Mesiášem Izraele, u Lukáše už celého známého světa. Lukáš měl pro takovou literární práci všechny předpoklady, sám patřil zřejmě mezi bohabojné, tedy sympatizanty s židovským náboženstvím, a židovskou zbožnost i současnou podobu mesiášských očekávání dobře znal. Zároveň je to člověk s klasickým řeckým vzděláním (v některých pasážích svých spisů cituje soudobé řecké pohanské autory) Pokusil se tedy svému úkolu dostát pomocí pojmů běžných v helenistické kultuře svého okolí.
Také on musel dostat rodiče Ježíšovy do Betléma, použil k tomu daňového soupisu. Patří k jeho historizujícím tendencím, že jmenuje přímo syrského místodržícího Quirina, to by ovšem znamenalo až rok 6.n.l., kdy se Quirinus místodržícím stal, pokud by to byl starší soupis, šlo by o soupis z roku 3.př.n.l. Ale to není podstatné pro vlastní výpověd textu. V něm je pěkně literárně zpracovaný kontrast mezi nepatrností a všedností rodiny a následující ohromující božskou epifanií. Navýš je hned na začátku uvedeno, že rodina byla vůči civilní správě loajální. Mnoho lidí totiž census v té době bojkotovalo a přidávali se k povstalcům, bojujícím proti okupační mocnosti. I Ježíš sám byl odsouzen jako povstalec, proto připomínka, že Josef s Marií se zúčastnili censu a šli do rodiště manžela, není bez významu ani z tohoto hlediska.
Pastýře, zvířata, chlév a jesle si ovšem musíme i na základě našeho textu představovat jinak. Zvířata se pásla venku a pastýři byli s nimi a hlídali je. O chlévě není řeč, doslova je napsáno "nenašlo se pro ně místo pod střechou". Jesle jsou pravděpodobně něco podobného jako krmelce pro vysokou u nás v lese. Proč zrovna pastýři? V té době už pastýři představovali lidi spíš sociálně slabší, rozhodně málo vzdělané v Zákoně, prostě outsidery společnosti. Ale pořád tu byla připomínka dřívější větší vážnosti pastýřů proti zemědělcům, Izrael byl původně nomádským národem a v jeho náboženských obrazech je to stále znát, koneckonců i evangelia obraz dobrého pastýře často používají. Právě těmto lidem, ne současným vzdělancům, se zjeví sláva Boží v plné parádě. Takovým božským epifaniím Lukášovi čtenáři a posluchači jeho evangelia, křesťané původně z pohanů, dobře rozuměli, dovedli si je živě představit. Tak mohli pochopit, že to právě narozené dítě je Sotér-Spasitel, vykupitelská postava pro všechny lidi.
I Lukášovo evangelium má Ježíšův rodokmen Lk3,23-38 ,který je veden zpětně od něho do minulosti až k Adamovi, připomínka toho, že evangelium, doslova "dobrá zpráva" je určeno všem lidem bez rozdílu.
Rubrika: křesťanství | Autor: didactylos
Osobní komentáře prosím směrujte na email.
Komentáře
Lens (29.01.2004, 01:48:32):Jo, s těma rodokmenama je trochu potíž, že.
didactylos (29.01.2004, 08:56:31):
nesmí se brát historicky, ale teologicky. Pak to je celkem jasné :o)
Přidání komentáře...
