Noèní úvahy
None

Bohabojnost

9. září 2005, 20:59

ad vymezení náboženství 1
Našla jsem knihu, ze které čerpal autor/autorka uveřejněných poznámek. Jde o první kapitolu knihy profesora Jana Hellera Nástin religionistiky. Všichni jsme ji, zdá se, povinně studovali v úvodním kurzu spolu s několika dalšími úvody do religionistiky. Musím sebekriticky přiznat, že právě úvodní část této knihy jsem tehdy nějak zasklila, hlavně proto, že protestantská teologie z ní čouhala na všechny strany, pochopitelně, je to totiž učebnice religionistiky pro evangelickou teologickou fakultu a autor se se svým pojetím a teologií nijak netají. Není religionista jako religionista, ale o vzájemném vztahu teologie a religionistiky chci později napsat obsáhleji.

Přesto je ta první kapitola zajímavá. Věnuje se pojmu náboženství, výrazům a jejich etymologii. Přidám stručný výtah.
V bibli, v kralickém překladu,  je výraz náboženství sedmkrát, z toho v Starém zákoně jen jednou Jb4,6. Nový překlad má překlad bohabojnost, hebrejské znění je jir'á. Znamená to vlastně doslova bázeň před Bohem, obavu z porušení vztahu k Bohu, i ze souvislosti textu je zřejmé, že jde o Jóbovu zbožnost. Vedle jir'á používá Starý zákon také slovo 'abódá, které znamená službu, vlastně bohoslužbu, kult. Obecný pojem náboženství v dnešním neutrálním významu biblická hebrejština nemá, to je samozřejmě pochopitelné, protože v centru pozornosti stojí protiklad mezi "pravou"  a "nepravou" vírou. Protiklad není mezi náboženským zájmem a náboženskou lhostejností, protože něco takového v té době není vůbec představitelné. Ani v Novém zákonu neodpovídá slovo, které je překládáno slovem náboženství, jeho dnešnímu významu. Fobos je také bázeň, thréskeia znamená takové zacházení s bohy, při kterém se jim prokazuje náležitá úcta, později označuje bohoslužbu, kult. Neutrální pojem náboženství je z latinského výrazu religio. Cicero ho odvozoval ze slovesa relegere – znovu sebrat, brát na něco ohled – protiklad slovesa neglegere – nedbat, opomíjet. Jiný výklad pochází od křesťanského řečníka Lactantia. Ten religio odvozuje od religare – znovu svázat. Pak by znamenalo religio svázanost člověka s bohem poutem zbožnosti. (Zajímavé je i to, že jóga je původně vazba, svázání, jho, stejně jako latinské iugum). Význam pojmu se postupem času rozšiřoval. Vulgáta tento pojem používá vždycky  ve významu zbožnost. Ani v kralické bibli náboženství není totéž jako dnes. Slovo je odvozeno od adjektiva nábožný, tedy ten, kdo bere ohled na Boha, je zbožný. Náboženství je vlastností nábožného člověka (dokonce existuje slovo nábožník, dokonce ještě v Komenského Labyrintu). Je tedy vidět, že slovo náboženství se vyvinulo posunem významu z původně osobní a konkrétní zbožnosti. Tento posun nastal vždy až v době, kdy se lidé snažili přistoupit k náboženské zaujatosti jakoby zvnějšku, některé pokusy tohoto druhu pocházejí ze starověkého Řecka, ale hlavním motorem takového zkoumání se stalo osvícenství a klasickou dobou 19.století.

linkuj.cz vybrali.sme.sk

Rubrika: bakalářka  |  Autor: didactylos
Osobní komentáře prosím směrujte na email.


Komentáře

Dhal (10.09.2005, 17:41:32): Off topic
Ospravedlňujem sa vopred za neomalenú prosbu úplne od témy.
Momentálne sa venujem obdobiu, do ktorého spadali zlaté roky inkvizičného honu na čarodejnice. Jedným zo základných "ideových" hesiel v manuáli inkvizítora Malleus Maleficarum bol biblický citát (vraj zo Starého Zákona) "Čarodejnicu nenecháš nažive." Rád by som tieto slová zaradil presnejšie, ale nie som biblioznalec a pri hľadaní som neuspel (preklad???). Pomôže niekto?

didactylos (10.09.2005, 18:29:50): čarodějnice
Ex 22,18
http://www.fit.vutbr.cz/~michal/kr/kkwww/kk_show.php?txt=KR&b=1&k=22&v=18

didactylos (10.09.2005, 18:42:59): čarování obecně v SZ
Bylo velice přísně zakázané, všechny možné druhy, viz Dt18,10-14 i následující s výčtem různých specializací. (Pěkně je to vidět na tom případu 1S 28, kdy král Saul před poslední bitvou vyhledal vyvolávačku mrtvých, chtěl se totiž zeptat svého učitele a ustanovovatele Samuele, jak rozhodující bitva dopadne. Musel obejít svoje vlastní nařízení, kterým všechny takové vyvolávače duchů z království vyhnal. Ne proto, že by nevěřil, že svoji práci umí, spíš proto, že věřil, že ji opravdu dokážou, a taky se Samuele dočkal, ale ten mu prozradil, že skončí špatně. Opravdu, Saul bitvu prohrál a spáchal sebevraždu). Ale odpor proti magickým praktikám nijak nebránil tomu, aby některé kněžské výroky při "božích" trestech taky neměly magickou formu a pozadí, tady by se těch příkladů našla celá řada, pikantní je boží soud nad ženou, podezřelou z cizoložství Nu5,11.

Dhal (10.09.2005, 22:27:12):
Rýchle, presné, úplné.
Značka didactylos.
Stokrát vďaka a hlboký obdiv k tomu :)

didactylos (11.09.2005, 15:03:23):
To je jen dostupnost patřičné literatury. Zdědila jsem biblickou konkordanci i biblický slovník :o)

M.A.D. (16.09.2005, 16:36:57): Dhal
Pre rychle vyhladavanie v buducnosti si skus stiahnut bibliu (s konkordanciou) z www.theophilos.com . Pre mna je to super! :-)


Přidání komentáře...

Vaše jméno:


Váš e-mail:


URL vašich stránek:


Nadpis:


Text:


   
None
None
Didactylos bude ráda, pokud cokoliv z jejich úvah použijete nebo využijete. Didactylos je totiž fikce, literární postava, takže žádná autorská práva nemá a ani nemůže mít. Noční úvahy opatřil kabátkem naopak nefiktivní Jirka Kouba.