Sakja-pandita: O lidech hloupých
21. ledna 2004, 7:27
Sakja-pandita: O lidech hloupých
Kdo žije tak, že starost o ty druhé mine ho,
začal se jako nevědomé zvíře chovat.
To čvernožci, ti nedělávají nic jiného,
než že jen jedí a pijí – po zvyku hovad!
Kdo nepozná, kde dobro a kde zlo je ukryto,
netouží poučit se zas a zase
a vždycky dbá jen o své koryto,
i kdyby neměl štětiny, je prase.
Kdo mezi hlupáky vést zábavu má vlohy,
před moudrým pak být nesvůj, dělat cavyky,
je – ani k tomu nemusí snad mít rohy -
vůl. který má už všechny zuby, tedy veliký.
Kdo prchá, jen co úkol v dohledu je snad,
zato se hrne ke každému hodokvasu,
třebaže umí mluvit, dovede se smát,
je pouze uválené psisko bez ocasu.
Šlápotu naplnit vodou, to těžké není;
i malá pokladna je po okraj hned plná jmění,
i malé políčko je oseto v okamžení,
i hlupák má brzo dost, baží-li po vědění.
Trochu jsem odbočila do 13.století.
Úryvek z knihy Sakja-pandity: Pokladnice moudrých rčení.
Sakja-pandita je jméno čelného představitele školy Sakjapa tibetského buddhismu, vlastním jménem Künka Gjalcchän Palzango, který byl významným teologem a diplomatem. Ale jeho nejznámějším dílem se stala sbírka veršovaných aforismů, kterou přeložili z tibetštiny Josef Kolmaš a Jana Štroblová a vydalo nakladatelství Odeon v roce 1984.
Rubrika: Buddhismus | Autor: didactylos
Osobní komentáře prosím směrujte na email.
Komentáře
Robert Nový (06.06.2005, 01:10:39): Robert Nový, bráhmanyVédy byly rozdělěny do lll8 oddílů, které byly kvůli pochopení rituálu obětí a jejich odůvodnění obohaceny olll8 obětních knih o síle obětí brahma, dále o lll8 knih lesn ího života poustevníků, áranjaky a lll8 poučení o vztahu absolutna, brahmana a věčného vědomí, átmana. Robert Nový
Přidání komentáře...
