Noèní úvahy
None

Skutky Pavla a Thekly

21. listopadu 2006, 16:24

Do kurzu Žena v křesťanství jsme dostali za úkol přečíst a okomentovat apokryfní spis Skutky Pavla a Thekly. Nepodařilo se mi ho najít na netu, proto odkaz na literaturu: Novozákonní apokryfy II. Příběhy apoštolů, Praha, Vyšehrad 2003,185-197.

Skutky Pavla a Thekly
Obsah:
Pavel je hostem shromáždění křesťanské skupiny v Oneziforově domě. Thekla poslouchá jeho kázání v okně, rozhodne se neprovdat a odmítá napomínání svého snoubence i své matky. Theklin snoubenec Pavla udá u místodržitele, který ho dává uvěznit. Thekla podplatí strážce a dostane se k Pavlovi do vězení, kde poslouchá jeho kázání. Je vypátrána a předvedena k soudu. Pavel je zbičován a vyhnán z města, Thekla na výzvu vlastní matky odsouzena k upálení. Thekla je zázračně zachráněna z plamenů a vyhledá Pavla s Oneziforovou rodinou, skryté v hrobě. Po shledání odchází Pavel s Theklou do Antiochie, kde syrský velmož Alexandros Theklu obtěžuje svými návrhy, ale ona mu v obraně způsobí veřejné pohanění, za které je odsouzena k zápasu se šelmami. Do data zápasu je svěřena pod ochranu královny Tryfainy, bohaté ženy, která přišla o dceru. Thekla se za její dceru modlí přímluvnou modlitbu. Když je Thekla přivedena do arény, divoká zvířata jí neublíží, neublíží jí dokonce ani dravé ryby ve vodní nádrži, kam se Thekla vrhne při svém autokřtu. I přivázání k divokým býkům končí Thekliným osvobozením. Před prokonsulem pak Thekla svědčí o své víře a prokonsul ji propouští na svobodu. Thekla vyhledává Pavla a dostává od něj pověření k misijní činnosti.
Poznámky:
Spis vznikl v druhém století, z konce 2.století jsou o něm už dochované zmínky ve spisech křesťanských autorů. Důraz na panenství, askezi a mučednickou připravenost sice formálně odpovídá 1K6-7, ale pozadí je jiné, v 1K je neprovdávání se odůvodněno eschatologickým očekáváním 1K7,29 “Lhůta je krátká“. Ve 2.století jsou v pozadí pravděpodobně gnostické vlivy.
Pozoruhodnou epizodou je Theklin autokřest, domnívala jsem se vždycky, že křest může být jako svátost udělen jen druhou osobou, je to vlastně dar.
Svrchovaně je zajímavá přímluvná modlitba za zemřelou, začíná totiž: „Bože můj, Synu Nejvyššího… Je zřejmé, že je tak osloven Ježíš Kristus. Přiřazení titulu Bůh Ježíšovi je v rámci Nového zákona naprosto výjimečné, v modlitbě není užito vůbec, blíží se mu významem snad jen Tomášovo vyznání v Janově evangeliu J20,28. Titul Bůh je vyhrazen Bohu Otci, tak dokonce i v prologu k Janově evangeliu J1,1 kde Ježíš jako Logos je chápán jako inkarnace Boha. Ježíši patří nejčastěji titul Pán.


linkuj.cz vybrali.sme.sk

Rubrika: křesťanství  |  Autor: didactylos
Osobní komentáře prosím směrujte na email.


Komentáře


Přidání komentáře...

Vaše jméno:


Váš e-mail:


URL vašich stránek:


Nadpis:


Text:


   
None
None
Didactylos bude ráda, pokud cokoliv z jejich úvah použijete nebo využijete. Didactylos je totiž fikce, literární postava, takže žádná autorská práva nemá a ani nemůže mít. Noční úvahy opatřil kabátkem naopak nefiktivní Jirka Kouba.