Protoevangelium Jakubovo
Obsah:
Neplodný pár si vyprosí na Bohu potomka, kterého mu zaslíbí. Tím potomkem je Marie, která je ve třech letech svěřena na vychování chrámu. V době před dosažením dospělosti je dána vdovci Josefovi, který byl vybrán na základě Božího znamení. Marie otěhotní z Ducha Svatého. Josef uvažuje o tom, má-li ji vydat soudu, ale na základě andělského příkazu si ji ponechá. Oba dva jsou souzeni Božím soudem a jsou shledáni nevinní. V době očekávaného porodu jsou na cestě do Betléma kvůli císařskému censu. Po cestě Marie porodí Ježíše v jeskyni, jedna porodní bába, která pochybuje o jejím panenství a přesvědčuje se o něm ohledáním, je potrestána, po vyznání viny zázračně uzdravena. Z východu přicházejí mudrci, Herodes nařizuje zabití všech malých chlapců, nejen v Betlémě, Marie skrývá Ježíše ve žlabu, Alžběta se schová s Janem Křtitelem v hoře. Herodes malého Jana Křtitele hledá a dá zabít místo něho jeho otce Zachariáše přímo u oltáře v chrámu.

Poznámky:
Spis vznikl pravděpodobně ve 4.století, při pozdější době vzniku by totiž obsahoval zmínku o tom, že mudrci byli tři. Některé jeho části mohou být značně starší. Mohly ovšem vzniknout až tehdy, kdy byla všeobecná znalost Matoušova i Lukášova evangelia. Každé z nich bylo psáno pro jinou cílovou skupinu křesťanů, zpočátku se nedá předpokládat ani větší kontakt mezi těmito skupinami. Protoevangelium se snaží obě zprávy o narození Ježíše, Lk1-2 a Mt1-2 , harmonizovat, ve své střední části používá z obou přímé větší citace. Lukášovu evangeliu je svým pojetím bližší, autoři zřejmě nepatří k židokřesťanům, neznají palestinské reálie, ale projevují dobrou znalost Starého zákona. Projevuje se kromě příběhu Samuelova narození 1S , také Josefovými pochybnostmi Dt22,23 -29, i rituálem Božího soudu v případě manželské nevěry Nu5,12 -28. Častá formulace přísahy ve spisu užívaná je vlastně jediná možná forma přísahy dovolená v Izraeli, je možné přísahat jen při Bohu, ovšem v křesťanských obcích by měl platit zákaz přísahy vůbec Mt5,33 -37. První část je vlastně převyprávěním Samuelova dětství 1S . Ale v tom je i slabost konstrukce, která má ukázat, že Marie, matka Ježíšova, je od narození Boží vyvolenou. Nazírský slib Nu6 sice mohly složit i ženy, ovšem se souhlasem svých zákonných mužských zástupců Nu30 , ale výchova dívek v chrámu je vyloučena. Panenské zrození, zrození pouhým Božím příkazem, nebylo v soudobé židovské literatuře ničím neobvyklým. Ale naturalistické zkoumání panenství spíš upomíná na Tomášovy pochybnosti v Janově evangeliu J20 . Rozhodně zajímavá je vsuvka ve vyprávění v ich formě, upomíná totiž na motivy pohádek, kdy se zastaví čas a všichni zkamení.